51 C 276/2023-20 — Obvodní soud pro Prahu 4

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala zaplacení částky 17000 Kč s příslušenstvím, s odůvodněním, že právní předchůdce žalobkyně, společnost [právnická osoba], [IČO], poskytla na základě uzavřené smlouvy o úvěru žalovanému dne 18. 8. 2021 částku 17 000 Kč na jeho bankovní účet. Žalovaný na dluh neuhradil ničeho. Pohledávka za žalovaným následně přešla z právního předchůdce na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 4. 4. 2023. Žalobkyně dále uvedla, že uzavřenou smlouvu o úvěru nemá k dispozici, a tak se žalobou domáhá částky poskytnuté jejím právním předchůdcem jakožto vydání bezdůvodného obohacení na straně žalovaného. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a zůstal nečinný. 3. Soud ve věci zjistil následující skutkový stav: 4. Mezi žalovaným a společností [právnická osoba], [IČO] (dále jako„ původní věřitel“), probíhalo jednání, jehož předmětem bylo uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru, na základě které měl původní věřitel poskytnout žalovanému úvěr ve výši 17 000 Kč a to bezhotovostně na jeho bankovní účet. (smlouva o spotřebitelském úvěru, nepodepsána, všeobecné obchodní podmínky) Dne 18. 8. 2021 zaslal původní věřitel částku 17 000 Kč na bankovní účet č. [bankovní účet], a to s poznámkou [číslo] (potvrzením o provedené platbě) Dne 6. 6. 2023 uzavřel původní věřitel smlouvu o postoupení pohledávek se společností [právnická osoba], [IČO], na základě které došlo k postoupení pohledávky, která je předmětem tohoto řízení. (oznámení o postoupení pohledávky ze dne 22. 6. 2023) Dne 21. 7. 2022 uzavřela společnost [právnická osoba], [IČO], smlouvu o postoupení pohledávky s žalobkyní, přičemž předmětem postoupení byla i pohledávka za žalovaným. (dodatek [číslo] o postoupení pohledávek) Žalovanému byla postoupení pohledávek sdělena dopisem původního věřitele ze dne 22. 6. 2023, který současně obsahoval předžalobní upomínku od žalobkyně. (oznámením o postoupení pohledávky ze dne 22. 6. 2023, výzvou k úhradě před podáním žaloby ze dne 22. 6. 2023) 5. Po právní stránce soud zjištěný skutkový stav posoudil následovně: 6. Dle § 2991 odst. 1, 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) platí, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 7. Dle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Dle § 1180 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. 8. V řízení bylo prokázáno, že původní věřitel zaslal žalovanému bez právního důvodu částku 17 000 Kč. Původní věřitel následně pohledávku za žalovaným postoupil na žalobkyni. Žalovaný v průběhu řízení netvrdil ani nedokazoval, že by žalobkyni či původnímu věřiteli jeho bezdůvodné obohacení nebo jeho část vydal. Soud proto žalobě vyhověl a žalovanému uložil povinnost vydat žalobkyni bezdůvodné obohacení ve výši 17 000 Kč. 9. Povinnost žalovaného zaplatit zákonný úrok z prodlení vyplývá z § 1968 a § 1970 o. z. ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 10. Lhůtu k plnění soud určil podle § 160 odst. 1 o. s. ř. 11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 17 000 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč dle § 137 odst. 3 o. s. ř. Soud aplikoval § 14b a. t., neboť předmětem řízení je peněžité plnění, jehož hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč, a toto řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném, jak je soudu známo z jeho činnosti, u zdejšího soudu opakovaně touž žalobkyní ve skutkově i právně obdobných věcech.