55 C 382/2023 — Obvodní soud pro Prahu 4

1. Žalobkyně se domáhala na žalovaném zaplacení shora uvedené částky, a to s odůvodněním, že [ulice] [anonymizována dvě slova] a [anonymizována dvě slova], se sídlem [adresa] (dále též jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“) uzavřela s žalovaným dne [datum] smlouvu o vzdělání [číslo] (dále též jen„ smlouva“). Následně byl žalovaný rozhodnutím ze dne 29. 9. 2020, [číslo jednací], přijat do 1. ročníku vzdělávání u právní předchůdkyně žalobkyně. Žalovaný se zavázal právní předchůdkyni žalobkyně platit školné ve výši 15 000 Kč za každý započatý školní rok. Žalovaný nezaplatil školné ve výši 15 000 Kč za školní rok 2020 [číslo], přičemž školné bylo podle smlouvy splatné dne [datum]. Žalovaný školné právní předchůdkyni žalobkyně řádně a včas neuhradil, a to ani přes opakované výzvy právní předchůdkyně žalobkyně. Právní předchůdkyně žalobkyně postoupila pohledávku za žalovaným na žalobkyni. Žalobkyně požaduje na žalovaném zaplacení částky 15 000 Kč představující dlužné školné za školní rok 2020 [číslo] a částku 6 500 Kč představující smluvní pokutu. Žalobkyně zaslala žalovanému předžalobní upomínku. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a zůstal v řízení nečinný. 3. V této věci jde o řízení s cizím prvkem, protože žalovaný je státním příslušníkem Ruské federace. Soud proto zkoumal pravomoc českých soudů věc projednat a rozhodnout. Smlouva mezi Československou socialistickou republikou a Svazem sovětských socialistických republik o právní pomoci a právních vztazích ve věcech občanských, rodinných a trestních (vyhláška č. 95/1983 Sb.) otázku pravomoci projednat a rozhodnout danou věc neupravuje, a vzhledem k tomu, že neexistuje ani žádná jiná mezinárodní smlouva, kterou by mezi sebou Česká republika a Ruská federace sjednali zvláštní pravidla pro určení pravomoci soudů obou států k projednávání sporů ze smluv o úvěru a která by se ve smyslu čl. 307 odst. 1 Smlouvy o založení [příjmení] použila místo nařízení Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne [datum], o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech, posuzoval soud svou pravomoc nejprve podle citovaného nařízení, které se vzhledem k zásadě přednostní aplikace komunitárního práva má aplikovat přednostně před ustanovením zákona č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém a procesním. Podle čl. 4 citovaného nařízení je dána pravomoc českých soudů věc projednat a rozhodnout. 4. Ve věci je možné rozhodnout na základě předložených listinných důkazů, soud proto podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), vyzval účastníky usnesením ke sdělení, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo rozhodnuto bez nařízení jednání, a poučil je, že pokud se v této lhůtě nevyjádří, bude mít soud za to, že souhlasí. Usnesení bylo žalovanému doručeno fikcí podle § 49 odst. 4 o. s. ř. Žalobkyně s rozhodnutím věci bez nařízení jednání projevila souhlas přímo v žalobě, žalovaný projevil souhlas tím, že se ve stanovené lhůtě k výzvě soudu nevyjádřil (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). 5. Po provedeném dokazování má soud za prokázaný tento skutkový stav. 6. Právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela s žalovaným smlouvu, na jejímž základě se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala pro žalovaného poskytovat studium v oboru [číslo] [anonymizováno] a žalovaný se zavázal právní předchůdkyni žalobkyně platit školné za každý započatý školní rok studia (zjištěno ze smlouvy o vzdělání ze dne [datum]). Rozhodnutím ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací], byl žalovaný přijat ke studiu, a to konkrétně do 1. ročníku vzdělávání v kombinované formě vzdělávání oboru [číslo] [anonymizováno] (zjištěno z rozhodnutí ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací]). Žalovaný nezaplatil právní předchůdkyni žalobkyně školné za školní rok 2020 [číslo] ve výši 15 000 Kč, přičemž toto školné bylo splatné dne [datum] (zjištěno z výzvy k plnění ze dne [datum]). Žalobkyně požaduje na žalovaném zaplacení taktéž smluvní pokuty v celkové výši 6 500 Kč, která se skládá z částky 500 Kč za prodlení delším než 14 dnů, z částky 1 000 Kč při prodlení delším než 30 dnů a z částky 5 000 Kč při prodlení delším než 90 dnů (zjištěno ze smlouvy o vzdělání ze dne [datum], z předžalobní výzvy ze dne [datum]). Právní předchůdkyně žalobkyně postoupila pohledávku za žalovaným na žalobkyni, což bylo žalovanému oznámeno (zjištěno z rámcové smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] a z přílohy [číslo]). Žalobkyně zaslala žalovanému předžalobní upomínku (zjištěno z předžalobní výzvy ze dne [datum]). 7. Po právní stránce soud posoudil věc následovně. 8. Neboť předmětem řízení je, jak už soud uvedl výše, nárok vyplývající ze závazkového vztahu, aplikoval soud pro určení rozhodného práva nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008 ze dne [datum], o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Řím I). 9. Žalovaný uzavřel s právní předchůdkyní žalobkyně smlouvu o studiu podle § 1746 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), na jejímž základě se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytovat žalovanému vzdělání a žalovaný se zavázal platit právní předchůdkyni žalobkyně školné za každý školní rok ve výši 15 000 Kč. Žalovaný však školné řádně a včas nezaplatil, proto mu právní předchůdkyně žalobkyně vyúčtovala taktéž smluvní pokutu v celkové výši 6 500 Kč, a to podle bodu 7 smlouvy (viz § 2048 an. o. z.). Žalovaný se okamžikem nezaplacení školného a smluvní pokuty dostal ve smyslu § 1968 o. z. do prodlení, a žalobkyni tak vznikl nárok na zaplacení úroku z prodlení podle § 1970 o. z. ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Na základě shora uvedeného soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná, a proto jí vyhověl. 10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 7 700 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 860 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 21 500 Kč sestávající z částky 1 980 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t.