57 C 116/2022-59 — Obvodní soud pro Prahu 4

Žalobkyně se žalobou ze dne [datum] domáhala zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím. V žalobě uvedla, že s žalovaným uzavřela prostřednictvím svého webového rozhraní dne [datum] smlouvu o spotřebitelském úvěru, na základě, níž byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši [částka], který měl být uhrazen do [datum]. Úrok z úvěru činil [částka]. Žalovaný se zavázal uhradit částku [částka] ve 3 splátkách (2 splátky po [částka], 1 splátka ve výši [částka]). [příjmení] [částka] byla převedena na účet žalovaného dne [datum]. Žalovaný v dohodnuté lhůtě úvěr neuhradil, žalobkyně se tak domáhala zaplacení částky [částka] jako jistiny, částky [částka] jako úroku zákonného úroku z prodlení z jistiny od [datum] do zaplacení. Dále se žalobkyně domáhala zaplacení smluvní pokuty ve výši [částka] za období do [datum] do [datum]. Rozsudkem podepsaného soudu ze dne 28.2.2023 č.j. 57 C 116/2022-46 byla výrokem I. žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci rozsudku částku [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10% ročně z této částky od [datum] do zaplacení. Výrokem II. byla žaloba zamítnuta v části, v které se žalobkyně domáhala zaplacení kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši [částka] z částky [částka] a zákonného úroku z prodlení z částky [částka] od [datum] do [datum] ve výši 10 % ročně. Z odůvodnění uvedeného rozsudku vyplývá, že důvodem zamítnutí žaloby v části, v které se žalobkyně domáhala zaplacení příslušenství z částky [částka] od [datum] do [datum], byla skutečnost, že žalobkyně v řízení neprokázala, že by dostatečným způsobem prověřila úvěruschopnost žalovaného a plnění poskytnuté žalovanému ve výši [částka], je třeba považovat za bezdůvodné obohacení žalovaného ve smyslu ust. § 2991 o.z., a to jako plnění poskytnuté bez právního důvodu, neboť předmětná smlouva o úvěru je absolutně neplatná. Nárok na zaplacení příslušenství částky [částka], tj. zákonného úroku z prodlení, do [datum] proto nevznikl a zákonný úrok z prodlení byl přiznán až od [datum], kdy byla žalovanému doručena předžalobní výzva. Podle ust. § 166 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) nerozhodl-li soud v rozsudku o některé části mimo jiné o některé části předmětu řízení, může účastník do patnácti dnů od doručení rozsudku navrhnout jeho doplnění. Soud může rozsudek, který nenabyl právní moci, doplnit i bez návrhu. Výše uvedeným rozsudkem ze dne 28.2.2023 č.j. 57 C 116/2022-46 soud nerozhodl o celém předmětu řízení, a to o požadované smluvní pokutě ve výši [částka]. Soud proti rozhodl o této částce doplňujícím rozsudkem za použití ust. § 166 odst. 1 o.s.ř. Žaloba tak byla zamítnuta i v části, v které se žalobkyně domáhala zaplacení smluvní pokuty ve výši [částka] za porušení smluvních povinností, kterých se měl žalovaný dopustit tím, že řádně nesplácel dohodnuté splátky. Nárok na zaplacení této částky žalobkyni nevznikl, neboť smlouvu o úvěru uzavřenou účastníky je třeba považovat z výše uvedených důvodů za absolutně neplatnou, přičemž soud v podrobnostech odkazuje na odůvodnění shora označeného rozsudku.