70 C 43/2022-26 — Obvodní soud pro Prahu 4

Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 24. 8. 2022 domáhala po žalovaném zaplacení částky 17 450 Kč s příslušenstvím. Nárok odůvodnila tím, že se žalovaným dne 19. 5. 2021 uzavřela smlouvu o zápůjčce. Na základě této smlouvy poskytla žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši 9 200 Kč, které byly žalovanému zaslány na účet č. [bankovní účet] dne 19. 5. 2021. Žalovaný se zavázal za poskytnutí zápůjčky uhradit poplatek ve výši 1 794 Kč. Peněžní prostředky a poplatek za poskytnutí zápůjčky byly splatné dne 18. 6. 2021, žalovaný však své smluvní závazky neuhradil řádně a včas. Žalobkyně po žalovaném požaduje zaplacení jistiny ve výši 9 200 Kč s příslušenstvím spočívajícím v poplatku za poskytnutí zápůjčky ve výši 1 794 Kč a nákladech spojených s uplatněním pohledávky ve výši 2 500 Kč (500 Kč x 5 výzev k plnění – dne [datum], [datum], [datum], [datum] a [datum]) a dále úhradu smluvní pokuty ve výši 0,1% z dlužné částky za každý započatý den prodlení za období od 19. 6. 2021 do 23. 8. 2022 ve výši 3 956 Kč Celkem se tedy žalobkyně po žalovaném domáhá dlužné částky v celkové výši 17 450 Kč s příslušenstvím. Žalobkyně prostřednictvím svého zástupce zaslala žalovanému dne 27. 7. 2022 předžalobní upomínku, žalovaný však neuhradil ničeho. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Soud ve věci postupoval podle § 115a o.s.ř. (zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád), když žádný z účastníků se k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, nevyjádřil (§ 101 odst. 4 o.s.ř.) a ve věci bylo možno rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů. Na základě předložených listinných důkazů učinil soud následující závěr o skutkovém stavu: Žalobkyně prostřednictvím své webové stránky [webová adresa] uzavřela se žalovaným dne 19. 5. 2021 smlouvu o zápůjčce. Smlouva o zápůjčce byla uzavřena na základě formuláře – žádost o poskytnutí zápůjčky, který žalovaný vyplnil na webových stránkách žalobkyně, přičemž současně potvrdil, že byl seznámen se zněním smlouvy o zápůjčce a zněním všeobecných obchodních podmínek, které jsou její součástí. Žalovaný smlouvu podepsal elektronicky za pomoci jedinečného [příjmení] kódu (zaslán žalovanému na telefonní číslo). Smlouva o zápůjčce byla uzavřena doručením přijetí návrhu na uzavření smlouvy žalobkyní žalovanému. Na základě této smlouvy poskytla žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši 9 200 Kč bezhotovostně na účet č. [bankovní účet] dne 19. 5. 2021 (smlouva o zápůjčce ze dne 19. 5. 2021, všeobecné obchodní podmínky a potvrzení o platbě ze dne 19. 5. 2021). Žalovaný se zavázal za poskytnutí zápůjčky uhradit poplatek ve výši 1 794 Kč. Peněžní prostředky a poplatek za poskytnutí zápůjčky měl žalovaný uhradit do data splatnosti, a to dne 18. 6. 2021. Pro případ prodlení s plněním závazku z uvedené smlouvy o zápůjčce se žalovaný zavázal uhradit žalobkyni smluvní pokutu, kterou žalobkyně vyčíslila za období od 19. 6. 2021 do 23. 8. 2022 ve výši 3 956 Kč (smlouva o zápůjčce ze dne [datum]). Žalobkyně zaslala žalovanému opakované výzvy k úhradě dlužné částky (výzva k úhradě ze dne [datum], [datum], opakovaná výzva k úhradě ze dne [datum], [datum] a dne [datum]). Žalobkyně zaslala dne 27. 7. 2022 žalovanému prostřednictvím svého zástupce předžalobní upomínku (předžalobní upomínka ze dne [datum] včetně podacího lístku ze dne [datum]). Na základě shora citovaných listinných důkazů dospěl soud k závěru, že žaloba na zaplacení částky 17 450 Kč s příslušenstvím byla podána po právu. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně se žalovaným dne 19. 5. 2021 uzavřela smlouvu o zápůjčce ve smyslu § 2390 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník v platném znění, na jejímž základě byla žalovanému poskytnuta zápůjčka ve výši 9 200 Kč. V souvislosti s poskytnutou zápůjčkou se žalovaný zavázal zaplatit žalobkyni poplatek ve výši 1 794 Kč. Peněžní prostředky a poplatek za poskytnutí zápůjčky měl žalovaný uhradit do data splatnosti, a to dne [datum], žalovaný však své smluvní závazky neuhradil řádně a včas. V řízení ze strany žalovaného nebylo tvrzeno, a tedy ani prokázáno, že by žalobkyni poskytnutou zápůjčku včetně poplatku řádně a včas uhradil. Žalovaný v řízení rovněž nerozporoval, že mu byly peněžní prostředky ze strany žalobkyně skutečně poskytnuty. Vzhledem k výše uvedenému rozhodl soud tak, jak je uvedeno ve výroku I. rozsudku, když s ohledem k prodlení s plněním peněžitého dluhu (§ 1970 zák. č. 89/2012 Sb.) byla žalovanému rovněž uložena povinnost k zaplacení příslušenství pohledávky. Výše zákonného úroku z prodlení je stanovena v souladu s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Soud výši smluvní pokuty posoudil dle § 2048 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o.s.ř., když plně procesně úspěšné žalobkyni v souladu s § 137 o.s.ř. přiznal náhradu nákladů řízení za zaplacený soudní poplatek ve výši 800 Kč. Dále žalobkyni přiznal náhradu nákladů zastoupení žalobkyně advokátem podle § 14b odst. 1 písm. c) bod 2 vyhl. Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb. ve výši 1 089 Kč a dále 3 paušální částky náhrady po 100 Kč jako náhradu advokátových výdajů za 3 úkony právní služby ve výši 363 Kč (převzetí a příprava zastoupení, zaslání předžalobní upomínky a sepsání žaloby podle § 14b odst. 5 písm. a) ve spojení s § 11 odst. 1 písm. a) a d) vyhl.č. 177/1996 Sb.), vše vč. příslušné 21% DPH. Soud postupoval při určování náhrady nákladů zastoupení advokátem podle § 14b cit. vyhlášky ve znění účinném od 1. 7. 2014, neboť žalobkyně podala svou žalobu již za účinnosti tohoto ustanovení (srov. čl. II vyhlášky č. 120/2014 Sb.) a jedná se o standardizované znění žaloby, jež zástupce žalobkyně podává v obdobných věcech téže žalobkyně opakovaně; jeho podání se liší takřka pouze v identifikačních údajích žalovaných a údajích týkajících se konkrétních smluv a dlužných částek. Celkem tedy byla přiznána na náhradě nákladů řízení částka 2 252 Kč. Podle § 149 odst. 1 o.s.ř. je žalovaný povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně. Třídenní lhůta k plnění plynoucí od právní moci rozsudku, a to jak ve věci samé, tak ohledně náhrady nákladů řízení, byla stanovena podle § 160 odst. 1 věta první o.s.ř.