70 C 47/2022 — Obvodní soud pro Prahu 4

Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 23. 8. 2022 domáhala po žalovaném zaplacení částky 49 174,38 Kč s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení. Pro svůj nárok argumentovala tím, že s žalovaným dne 24. 11. 2019 uzavřela rámcovou smlouvu [číslo] na základě které byl žalovanému aktivován běžný účet č. [bankovní účet]. Dne 4. 2. 2022 uzavřely strany dodatek [číslo] ke smlouvě – smlouva o úvěru č. [anonymizováno], na základě které byl žalovanému dne 7. 2. 2022 poskytnut úvěr ve výši 51 685 Kč, a to převodem na bankovní účet. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr splácet v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 3 029 Kč, a to vždy k 20. dni měsíce počínaje dnem 20. 3. 2022. Žalovaný na splátku dne 20. 5. 2022 uhradil pouze částku 49,34 Kč, dále již neuhradil ničeho, a proto byl celý úvěr ke dni 20. 7. 2022 zesplatněn. K tomuto dni činí nesplacená jistina úvěru částku 47 372,38 Kč. Žalovaný je dále v prodlení s úhradou částky 1 802 Kč, která se skládá z poplatku za výběr z bankomatu ve výši 100 Kč, poplatku za vedení dalších běžných účtů ve výši 10 Kč, poplatků za zaslání upomínek ve výši 900 Kč a 300 Kč a dlužného pojistného ve výši 792 Kč. Žalovaný na dlužnou částku v celkové výši 49 174,38 Kč nezaplatil ničeho, přestože byl předžalobně upomenut. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Soud ve věci postupoval podle § 115a o.s.ř. (zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád), když se účastníci řízení k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, nevyjádřili (§ 101 odst. 4 o.s.ř.) a ve věci bylo možno rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů. Na základě předložených listinných důkazů učinil soud následující závěr o skutkovém stavu: Dne 24. 11. 2019 byla mezi žalobkyní a žalovaným uzavřena rámcová smlouva, na základě které byl žalovanému zřízen bankovní účet [číslo] současně mu byla vydána platební karta (rámcová smlouva [číslo] ze dne [datum], obchodní podmínky). Dne 4. 2. 2022 byl mezi stranami uzavřen dodatek [číslo] k rámcové smlouvě, na základě kterého byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 51 685 Kč s roční úrokovou sazbou 17,90%. Žalovaný se ve smlouvě zavázal poskytnutý úvěr splácet v pravidelných měsíčních splátkách po 3 029 Kč vždy k 20. dni v měsíci (dodatek [číslo] k rámcové smlouvě ze dne [datum], podmínky pro používání úvěru, splátkový kalendář, formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru). Úvěr byl žalovanému poskytnut bankovním převodem na č.ú. [bankovní účet] dne 7. 2. 2022 (výpis z běžného účtu žalovaného). Žalovaný úvěr řádně splácel až do dne 22. 4. 2022. V květnu 2022 pak uhradil pouze částku 49,34 Kč, dále již neuhradil ničeho. Na jistině tak zbývá uhradit částka 47 372,38 Kč (přehled plateb). Dopisem ze dne 20. 7. 2022 byl žalovaný předžalobně vyzván k zaplacení dlužné částky (předžalobní výzva ze dne 20. 7. 2022 vč. kopie poštovního podacího archu ze dne 25. 7. 2022). Na základě shora citovaných listinných důkazů soud dospěl k závěru, že žaloba na zaplacení částky 49 174,38 Kč s příslušenstvím byla podána po právu. V řízení bylo prokázáno, že mezi žalobkyní a žalovaným byla dne 4. 2. 2022 uzavřena smlouva o úvěru (§ 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník), na základě které byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 51 685 Kč. Žalovaný úvěr řádně splácel až do dubna 2022, dále již neuhradil ničeho. V řízení ze strany žalovaného nebylo tvrzeno, a tedy ani prokázáno, že by poskytnutý úvěr i v následujícím období řádně splácel. Žalovaný v řízení rovněž nerozporoval, že by k poskytnutí úvěru ze strany žalobkyně nedošlo. Vzhledem k výše uvedenému soud rozhodl tak, jak je ve výroku I. tohoto rozsudku uvedeno, přičemž žalobkyni přiznal rovněž příslušenství pohledávky, a to přihlížeje k § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., v účinném znění. Dle § 151 odst. 3 o.s.ř. ve spojení s § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb. náleží žalobkyni náhrada nákladů za zaplacený soudní poplatek ve výši 1 968 Kč a dále náhrada nákladů za 2 úkony po 300 Kč (sepis žaloby a zaslání předžalobní upomínky dle § 1 odst. 3 písm. a) vyhlášky č. 254/2015 Sb.) Celkem tedy byla přiznána na náhradě nákladů řízení částka 2 568 Kč. Třídenní lhůta k plnění plynoucí od právní moci rozsudku, a to jak ve věci samé, tak ohledně náhrady nákladů řízení, byla stanovena podle § 160 odst. 1 věta první o.s.ř.