16 C 16/2016-672 — Obvodní soud pro Prahu 4

1. Žalobci podali k soudu návrh, na jehož základě se domáhali vzhledem k žalované náhrady nemajetkové újmy v penězích, a to každý z žalobců v jiné částce – žalobce a) , částka, , žalobkyně b) , částka, a žalobkyně c) a žalobce d) po , částka, .2. Svůj návrh odůvodnili tím, že žalobce a) jako pacient podstoupil dne , datum, na pracovišti , právnická osoba, zákrok, při němž mělo dojít k naplánované embolizaci (uzávěru) pravého laloku jaterního (ucpání přívodu jaterního laloku). Po provedení zákroku při následném kontrolním vyšetření žalobce a) na CT provedeném dne , datum, rovněž na pracovišti žalované bylo zjištěno, že při uvedeném zákroku byl operatérem , tituly před jménem, dr. , jméno FO, , zaměstnancem žalované, žalobci embolizován pravý a rovněž i levý lalok jaterní. Žalobci a) tedy při operačním zákroku provedeném na pracovišti žalované byly embolizovány oba jaterní laloky.3. Skutečnosti, že operatérem byl při zákroku žalobci a) embolizován jak pravý, tak i levý jaterní lalok svědčí lékařská zpráva o zákroku ze dne , datum, , vyšetření CT ze dne , datum, , písemné vyjádření operatéra ze dne , datum, a lékařská zpráva , Anonymizováno, nemocnice ze dne , datum, (oba laloky embolizovány být najednou neměly).4. Dle žalobců embolizace nemá představovat žádný rizikový zákrok, v odborné literatuře neměly být popsány ani žádné případy komplikací či úmrtí pacienta při takovém výkonu. Pokud jde o informovaný souhlas žalované ze dne , datum, , kde jsou zmíněna rizika a komplikace při a po výkonu, se uvádí, že embolizace má být bezpečným výkonem s nízkým výskytem komplikací, které jsou spojené se vpichem, zaváděním cévek a podáním kontrastní látky.5. Provedením embolizace pravého laloku jaterního bylo předpokladem dalšího pokračování léčebného postupu žalobce a) spočívajícího v plánované resekci pravého laloku jaterního, který je zasažen zhoubným rakovinovým nádorem a se kterým žalobce a) dlouhodobě bojuje po dvě desetiletí. Nežádoucí embolizací levého jaterního laloku byl tento léčebný postup zmařen a tento stav je nezvratný. Embolizaci nelze odstranit a plánovanou resekci nelze provést v důsledku operačního zákroku provedeného žalovanou. To potvrzuje i lékařská zpráva kliniky žalované ze dne , datum, , lékařská zpráva , Anonymizováno, nemocnice, chirurgické kliniky ze dne , datum, . Žalobce a) má být tímto ohrožen kolapsem jater.6. Po zjištění výsledného stavu žalovaná léčbu žalobce a) ukončila s tím, že mu dále nemůže pomoci a žalobce a) je odkázán zpět na pokračování konzervativní onkologické léčby svého onkologa, který operací zmařený léčebný postup naplánoval. Chirurgické řešení onkologického stavu žalobce je znemožněno, a i při aktuálně nasazené nadstandardní biologické onkologické léčbě je medián přežití sedm měsíců a v nejlepším případě je tak naděje žalobce a) na trvání života po dobu dvou let (pozn. žaloba podána dne , datum, , rozsudek vyhlášen dne , datum, ).7. Žalobci dále uváděli, že pokud jde o levý lalok jaterní žalobce a), tento neměl být dosud zasažen nádorem, což vyplývá ze šetření na oddělení nukleární medicíny , podezřelý výraz, , jméno FO, a vyšetřením , Anonymizováno, , Anonymizováno, , adresa, z , datum, , tedy před chirurgickým zákrokem. V nezasaženém laloku se tak metastáze mohly objevit, ale až v obvyklém intervalu 2-3 let, a tím by došlo přinejmenším k oddálení současného onkologického stavu žalobce po uvedenou dobu. Po jejím uplynutí by se žalobce a) opět nacházel v onkologickém stavu jako před provedeným operačním zákrokem, dávající v té době však další naději na další resekce nebo na účinnější léčbu imunoterapií. Zmařením plánované hepatektomie je tedy zmařena i naděje žalobce na prodloužení doby života, na níž se upírá nejen on, ale i celá jeho rodina (další žalobci).8. Sám operatér konstatoval ve svém vyjádření ze dne , datum, , že se dopustil chyby. Operatér měl výslovně konstatovat, že „špatně rozeznal anatomii portálního řečiště, byť u jater anatomicky změněných resekcemi …“. Taktéž měl operatér konstatovat, že „… tento výkon neměl akceptovat…“.9. Protože žalovaná v rámci výzvy k mimosoudnímu vypořádání žalobcům nevyhověla, obrátili se z těchto důvodů na soud. Žalobci zároveň také požádali, aby soud nejprve rozhodl o základu žalobou uplatněného nároku mezitímním rozsudkem, a pak aby bylo pokračováno v řízení a bylo rozhodnuto i o výši žalovaného nároku (nejdříve bylo třeba posoudit, zda nároky žalobců jsou v obecné rovině po právu).10. Po výzvě soudu, žalobci upravili svůj návrh následujícím způsobem. V průběhu řízení žalobce a) , tituly před jménem, , jméno FO, zemřel dne , datum, ; zbylí žalobci se stali právními nástupci zemřelého žalobce a) , tituly před jménem, , jméno FO, , jak vyplývá z rozhodnutí Okresního soudu , adresa, – západ, sp. zn.: , spisová značka, a to , Jméno žalobce A, , coby manželka a , Jméno žalobce B, a , Jméno žalobce C, , , tituly za jménem, , jako pozůstalé děti (usnesení Okresního soudu , adresa, – západ, sp. zn.: , spisová značka, , ze dne , datum, ). Žalobci doplnili na základě této změny skutečností, že žalují původní částku, tak jak byla uvedena v žalobním návrhu, jež byla sumarizovaná ve prospěch žalobců, jako celkově , částka, z titulu bolestného a ztížení společenského uplatnění tak, že žádají přiznat ve prospěch žalobkyně b) částku , částka, s příslušenstvím, ve prospěch žalobkyně c) , částka, s příslušenstvím a ve prospěch žalobce d) , částka, s příslušenstvím. Ke specifikaci původně uplatněného nároku po smrti jednoho z žalobců, žalobci uvedli, že jestliže původní žalobce požadoval v žalobním návrhu , částka, , pak pozůstalá manželka, která je právním nástupcem žalobce, žádá , částka, a pozůstalý syn , částka, , stejně tak, jako pozůstalá dcera. Poté každý ze žalobců žádá svůj vlastní nárok a to , částka, pro každého ze žalobců, což je ono ztížení společenského uplatnění a z titulu bolestného pak jde o částku , částka, pro každého ze žalobců zvlášť.Soud tedy vyšel z přesvědčení, že nešlo o žádnou změnu žaloby, ale upřesnění původně uplatněných nároků, jde-li o jejich stejnou výši.11. Tímto, dle názoru soudu, byla odstraněna případná nejasnost v určitosti (neurčitosti) žalobního návrhu, ve vazbě na rozhodnutí Městského soudu v Praze, č.j.: , spisová značka, (strana 6, bod 15.).12. Žalovaná, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, (, právnická osoba, ), se k věci vyjádřila tak, že navrhla, aby žalobní návrh byl v plném rozsahu zamítnut. Žalovaná souhlasí s tím, že žalobce a) se skutečně podrobil dne , datum, v žalobě popsanému lékařskému zákroku, tj. embolizaci pravostranného portálního řečiště jaterního laloku. Zákrokem se měla vyvolat hypertrofie levého „zdravého“ laloku jaterního tak, aby po resekci pravého laloku zbyl pacientovi dostatečně velký objem jater nutných k udržování životních funkcí. Z odborného pohledu se žalovaná dále k věci – k samotnému lékařskému zákroku – vyjádřila tak, že tento výkon se od jiných standardních výkonů odlišoval tím, že žalobce a) měl mnohočetné metastázi v pravém jaterním laloku, a to si vynutilo provést začátek zákroku – vpich (kterým se zavedl následně katetr) jiným traktem, než je obvyklé; vpich byl u pacienta směřován výše a více dopředu. V tomto případě operatér respektoval individualitu pacienta, pacient byl dopředu informován a poučen. Současně byly díky předchozím resekcím u žalobce a) jeho anatomické poměry jater již změněny. Všechny tyto okolnosti vedly k tomu, že operatér při samotném výkonu embolizace považoval levou větev portálního řečiště za jeho pravou část. Jakkoliv žalobci uvádějí, že popsaná embolizace nemá představovat žádný rizikový zákrok a v odborné literatuře ani neměly být popsány žádné případy komplikací či snad dokonce úmrtí pacienta, při takovém výkonu žalovaná konstatuje, že každý lékařský zákrok představuje určitý stupeň rizika a tato samotná povaha daného výkonu byla velmi riziková nejen s ohledem na mnohočetné metastázi v pravém jaterním laloku pacienta, ale také v jeho nejistém výsledku z pohledu příznivého vývoje jater směrem k dalším operačním zákrokům. Pacient byl poučen o možných komplikacích po samotném zákroku směřujícím k další léčbě, a to konkrétně o tom, že samotná část jater nemusí po embolizaci se dostatečně zvětšit a tím by mohlo dojít i k znemožnění této možnosti léčby rozšířené pravostranné resekci jater. Nelze tedy v tomto případě odkazovat na text samotného souhlasu pacienta, ale důležité a hlavní je poučení samotného pacienta, což dokládá i četná komunikace mezi lékařem operatérem a indikujícím lékařem, kdy indikující lékař doslova přesvědčil lékaře operatéra o tom, že tento zákrok z kategorie rizikových.13. O nárocích žalobců (v době, kdy ještě žil žalobce a) , tituly před jménem, , jméno FO, ) rozhodl soud prvého stupně tak, že žalobní návrh zamítl s konstatováním, že nebyly prokázány rozhodné skutečnosti pro vyhovění žalobnímu návrhu, dle občanského zákoníku, tedy, že nebyla splněna odpovědnostní