18 C 226/2017-30 — Obvodní soud pro Prahu 4

1. Žalobce se, svou žalobou, podanou ke zdejšímu soudu, dnem 24. 5. 2017, domáhal, po žalovaném, zaplacení shora uvedené částky, spolu s příslušenstvím, a to z důvodu dluhu, který vznikl, na straně žalovaného, v důsledku toho, že žalovaný žalobci nezaplatil řádně dodané (a předtím žalovaným objednané) zboží.2. Žalovaný se však k žalobě nikterak nevyjádřil a zůstal zcela nečinným.3. Soud ve věci nařídil jednání, na den 5. 3. 2024, k němuž se žalovaný vůbec nedostavil, když, k uvedenému jednání, se však nedostavil ani právní zástupce žalobce, a též ani žalobce, neboť právní zástupce žalobce doručil zdejšímu soudu, před uvedeným ústním jednáním, své podání, jehož obsahem byla omluva, z jeho neúčasti na zmiňovaném jednání, s tím, že však zástupce žalobce vyslovil svůj souhlas, a to ohledně toho, aby bylo jednáno v jeho nepřítomnosti a rovněž i v nepřítomnosti žalobce.4. Žalovaný se tedy k ústnímu jednání, jak již bylo řečeno výše, rovněž nedostavil, též se ovšem neomluvil a rovněž ani nepožádal o jeho odročení.5. Dále ještě soud podotýká, že, v mezidobí, prošel žalovaný insolvenčním řízením, takže toto řízení bylo, nějaký čas, přerušeno, nicméně, toto insolvenční řízení však již nyní bylo skončeno.6. Soud tedy tuto věc projednal dle ust. § 101, odst. 3, o. s. ř., a tedy v nepřítomnosti účastníků, s tím, že soud provedl dokazování řadou listinných důkazů, jimiž byly níže popsané listiny.7. Především se jednalo o přílohy, které do spisu založila strana žalující, a to: Přezkumný list Městského soudu v Praze, vydaný ve věci insolvenčního řízení: , spisová značka, , dále Konečná zpráva: , spisová značka, , jakož i Usnesení Městského soudu v Praze - o schválení Konečné zprávy – MSPH , spisová značka, , Anonymizováno, , s tím, že dále soud doplnil dokazování ještě i Objednávkou a též i fakturou, vystavenou ze strany žalobce, na žalovaného, č. 611603521, a též i listinou, označenou jako Poznámka k doručení - ze dne 15. 7. 2016, vztahující se k uvedené faktuře, znějící na částku v celkové výši 15 467 Kč, a dále pak ještě soud provedl k důkazu i Seznam obyčejných balíků, což jsou tedy dodávky onoho zboží, které žalobce dodal žalovanému, a jednalo se tedy o piknikové deky, houpačky, houpací sítě, cestovní polštářky, digitální krokoměry, karimatky i další drobnosti.8. Na základě takto provedeného dokazování tedy podepsaný soud zjistil, že žalovaný (ještě pod dřívějším názvem své obchodní firmy: , Anonymizováno, ) objednal, dne 13. 5. 2016, u žalobce, shora zmíněné zboží - piknikové deky, houpačky, houpací sítě, cestovní polštářky, digitální krokoměry i karimatky, aj. (zjištěno z Objednávky, učiněné žalovaným).9. Žalobce, poté, a to prostřednictvím dopravce, takto objednané zboží dodal žalovanému. Žalovaný předmětné zboží od dopravce převzal, o čemž svědčí onen dokument, označený jako "Poznámka k doručení" - ze dne 17. 5. 2016, když výše uvedenou dodávku zboží žalobce vyúčtoval žalovanému fakturou č. 611603521, ze dne 16. 5. 2016, splatnou dnem 15. 7. 2016, a znějící na celkovou částku 15 467 Kč, Anonymizováno, (zjištěno z těchto listin -Faktura č. 611603521, Poznámka k doručení a Seznam obyčejných balíků).10. Na výše uvedenou fakturu byla, vzájemnou dohodou obou stran, nejdříve započtena, dnem 15. 6. 2016, částka ve výši 3 647 Kč a poté, dnem 23. 11. 2016, pak částka ve výši 308 Kč, a v důsledku čehož tak žalovanému zbyla povinnost uhradit žalobci již jen částku ve výši 11 512 Kč, kteroužto částku však žalovaný již žalobci neuhradil, na výzvu k zaplacení, ze dne 16. 2. 2017, pak žalovaný vůbec nereagoval, přičemž se ocitnul v onom, již výše zmíněném, insolvenčním řízení.11. Dále pak ještě soud konstatuje, že, pokud se jedná o předmětné insolvenční řízení, vedené ve věci žalovaného, tak, z listin, které byly, v rámci tohoto řízení, k důkazu provedeny, soud zjistil, že, ve zmíněném insolvenčním řízení, byl výše zmíněný nárok žalobce uznám v celém rozsahu, avšak, vlastně, v předmětném insolvenčním řízení žalobce neobdržel ničeho.12. A i když tedy, vlastně, to, že dotyčná pohledávka nebyla popřena, v předmětném insolvenčním řízení, už je, samo o sobě, exekučním titulem, tak v této souvislosti ovšem soud podotýká, že odkazuje na usnesení Nejvyššího soudu ČR, ze dne 29.7.2021, vydané ve sp. zn.: , spisová značka, , s tím, že je zde obsažena právní věta, která zní takto: „Na základě upraveného seznamu pohledávek lze po zastavení insolvenčního řízení podle § 396, odst. 2, dle § 405, odst. 3, nebo dle § 418, odst. 5, insolvenčního zákona, ve znění účinném od 1.7.2017, podat návrh na výkon rozhodnutí nebo exekuci pro zjištěnou neuspokojenou pohledávku, kterou dlužník nepopřel, i tehdy, je-li insolvenčním navrhovatelem pouze dlužník, a toto právo se promlčí za 10 let od zastavení řízení. Seznam přihlášených pohledávek, ani tam, kde se stal exekučním titulem pro přihlášenou nevykonatelnou pohledávku, kterou dlužník nepopřel, nepředstavuje překážku, jež by po zrušení konkurzu bránila projednání sporu o stejné plnění před orgánem, do jehož pravomocí náleží projednání takové věci (nezakládá překážku věci pravomocně rozhodnuté).“13. V tomto případě tedy soud konstatuje, že, byť žalobce již má exekuční titul, vůči žalovanému, v souvislosti s předmětným insolvenčním řízením, tak, v pravomoci zdejšího soudu, však, i přesto, je projednání tohoto sporu a předmětná pohledávka, která nebyla popřena v dotyčném insolvenčním řízení, tudíž nezakládá překážku věci pravomocně rozhodnuté, a proto tedy soud dospěl k závěru, že žaloba důvodnou je.14. Soud tedy hodlal, především, s ohledem na shora popsané skutečnosti, a to v souladu s ust. § 118a, odst. 1 a 3, o. s. ř., poučit žalovaného, a to v souvislosti s možností případně vyvrátit či zpochybnit onen nárok žalobce, uplatněný v rámci tohoto řízení, leč tento záměr zdejšímu soudu nevyšel, když se žalovaný k výše zmíněnému jednání vůbec nedostavil a zůstal i nadále zcela nečinným.15. Ve shora popsaných souvislostech tedy soud konstatuje, že, dle ustanovení § 118b, odst. 1, věta druhá, o. s. ř., pokud nebyla provedena příprava jednání podle § 114c, mohou účastníci uvést rozhodné skutečnosti o věci samé a označit důkazy k jejich prokázání jen do skončení prvního jednání, popřípadě do uplynutí lhůty, která jim byla poskytnuta k doplnění tvrzení o skutečnostech, významných pro věc, k podání návrhů na provedení důkazů nebo ke splnění dalších procesních povinností.16. Dle ustanovení § 118b, odst. 1, o. s. ř., věta třetí, k později uvedeným skutečnostem a označeným důkazům smí soud přihlédnout, jen jde-li o skutečnosti nebo důkazy, jimiž má být zpochybněna věrohodnost provedených důkazních prostředků, které nastaly po přípravném jednání nebo které účastník nemohl bez své viny včas uvést. Občanský soudní řád je, pokud jde o sporná řízení, veden, mj., principem projednacím a principem koncentrace řízení.17. Podle ustanovení § 120, odst. 1, o. s. ř., jsou účastníci povinni označit důkazy k prokázání svých tvrzení a soud rozhoduje, které z navrhovaných důkazů provede.18. Zásadně proto platí, že navrhování důkazů je věcí účastníků řízení. Práva účastníků a současně i zájem na projednání věci jsou pokryty poučovací povinností soudu, pro případ, že skutková tvrzení či důkazní návrhy jsou neúplné.19. Následky, spojené s neunesením důkazního břemene, po řádném poučení soudu, pak nese účastník řízení (viz nález Ústavního soudu ČR - sp. zn. II. ÚS 397/06).20. V daném případě byli účastníci o koncentraci tohoto řízení poučeni již v předvolání k prvnímu ústnímu jednání ve věci, když žalovaný však své obranné možnosti, v rámci tohoto řízení, nikterak nevyužil, přičemž soud je též i toho názoru, že, v nepřítomnosti účastníka, či jeho právního zástupce, nelze takového účastníka, v souladu s ust. § 118a, odst. 1 a 3, o. s. ř., jaksi „na dálku“, poučovat a vyzývat k případnému doplnění tvrzení či k případným návrhům na doplnění dokazování.21. Žalovaný, tedy, i když byl soudem řádně vyzván, poučen a upozorněn, a to již v předvolání k výše zmiňovanému prvému ústnímu jednání, v této věci, v souladu s příslušnými ustanoveními občanského soudního řádu, a tedy v předvolání k ústnímu jednání, nařízenému u zdejšího soudu na den 5. 3. 2024, se, z vlastní vůle, k uvedenému jednání nedostavil, takže soud tuto věc projednal a rozhodl, dle ust. § 101, odst. 3, o. s. ř., jak již bylo řečeno výše, neboť jakýkoliv jiný postup by byl, dle názoru soudu, v příkrém rozporu se zásadou procesní ekonomie, a proto tedy rozhodl podepsaný soud tak, jak je shora uvedeno.22. Výrok o nákladech řízení se pak opírá o ust. § 142, odst. 1, o. s. ř., kdy účastníku, který měl ve věci plný úspěch, soud přizná právo na náhradu nákladů řízení, a proto soud uložil žalovanému i povinnost zaplatit žalobci, na nákladech řízení, částku, jejíž celková výše činí 7 624,40 Kč, což tak představuje zaplacený soudní poplatek - ve výši 800 Kč, jakož i odměnu advokáta žalobce - dle § 7, bodu 5, vyhl. č. 177/1996 Sb. (advokátního tarifu – „a. t.“), a to ve výši 1 580 Kč, za každý jeden úkon právní slu