16 C 66/2025-29 — Obvodní soud pro Prahu 4

Manželka podala k soudu návrh, na jehož základě se domáhala rozvodu manželství s tím, že manželství je zcela formální, neplní žádnou ze svých základních funkcí. Účastníci nevedou společnou domácnost, nesdílí společné zájmy, přání ani potřeby. Jde především o rozdílnost povah, rozdílnost názorů na společný život a jeho další vedení.Manžel se k návrhu vyjádřil tak, že má zhoršený zdravotní stav, neumožňuje mu účast na jednání soudu dne , datum, a toto doložil potvrzením o dočasné pracovní neschopnosti (č.l. 14 až 15 spisu s tím, že má povoleny vycházky od 13.00 do 19.00 hodin, každý den).Z doložené lékařské zprávy pak vyplývá, že lékař konstatuje, že není doporučeno, aby se manžel účastnil soudního jednání, pro dlouhodobě nepříznivý psychický stav a jeho pracovní neschopnost je od , datum, (č.l. 19).Pokud jde o věcné vyjádření manžela, pak ten uvedl (č.l. 22 spisu), že s rozvodem nesouhlasí z jeho zdravotních důvodů. Uvádí dále, že jde o „zvlášť hrubou křivdu“, nevidí možnost jakékoli dohody o vypořádání majetku po rozvodu a jeho odloučení je způsobeno jeho nemocí a přeměnou společného bytu v „chovnou stanici“. Dále manžel uvedl, že jeho jediným příjmem je invalidní důchod prvního stupně, nemá dostatek prostředků na obživu. Platí hypotéku a výživné na dceru a dobrovolně uhradil dceři roční školné. Veškeré své výdaje žalovaný hradí z prodeje různých movitých věcí, případně půjčkami od přátel.K druhému nařízenému jednání, stanovenému na termín , datum, , se manžel nedostavil, dokládal opětovně potvrzení o dočasné pracovní neschopnosti, kde ovšem opět měl potvrzeny vycházky ve stejném rozsahu, jako v době předchozí, a proto soud jednal dle § 101 odst. 3 o.s.ř. v jeho nepřítomnosti.Po provedeném dokazování soud učinil tento závěr o skutkovém stavu.Manželství účastníků bylo uzavřeno dne , datum, před úřadem Městské části , adresa, (oddací list).O poměrech nezletilé , jméno FO, , narozené z manželství účastníků dne , datum, soud rozhodl tak, že nezletilou svěřil do péče matky, akcesorickým výrokem pak rozhodl o uložení vyživovací povinnosti otci na nezletilou dceru (rozsudek , právnická osoba, 4, ze dne , datum, , č.j.: , spisová značka, , ve znění rozsudku MS v Praze ze dne , datum, , č.j.: , spisová značka, ).Z výpovědi manželky soud zjistil, že pokud jde o manžela, ten často pije alkohol, do stavu nepříčetnosti se přivádí sám, pije totiž alkohol na léky, které má předepsány, a to velmi vyhrocuje situaci. Tyto skutečnosti vyplývají i z výslechu nezletilé dcery před MČ , adresa, , která našla otce ležet opilého na zemi. Manželé spolu nežijí od března 2010. Manžel se odstěhoval, nevrátil se do společného domu v , adresa, . Momentálně žije u matky na , Anonymizováno, .Pokud jde o zvířata v bytě, pak v bytě je pes, který byl pořízen pro dceru a jestliže v bytě vznikl nějaký chov psů, pak to bylo stejně až dva roky poté, co se manžel odstěhoval.Manžel nebyl nikdy manželce v ničem nápomocen, ztratila v něj důvěru. V době, když ho poznala, závislý na alkoholu nebyl. V domě v , adresa, manžel nalezen úplně opilý, manželka si nepřála, aby dcera jezdila s otcem autem. Pokud jde o manžela, ten o sobě prohlašoval, že je kvartální alkoholik. Postupně ovšem došlo ještě k většímu zhoršování. Také řídil opilý, chytli ho v roce , Anonymizováno, . Pil zejména tehdy, když se mu něco nezdařilo, ale i jindy. Manžel nepracuje od roku 2023, je možné, že si opatřuje finanční prostředky k obživě tak, jak sám uvádí. Manžel má dostatek majetku. Kromě movitých věcí, které sám uváděl, jde také o dům ve společném jmění manželů v , adresa, , dále podíl na bytu v , Anonymizováno, . Dále manželka uvedla, že není žádná možnost na obnovení manželského soužití a trvá jednoznačně na rozvodu manželství.Po právní stránce soud posoudil věc následovně.Řízení bylo zahájeno na návrh manželky dle § 384 zákona č. 292/2013 Sb. o zvláštních řízeních soudních (dále již jen z.ř.s.).Pokus o smír, ve smyslu ustanovení § 389/2 z.ř.s., se nezdařil; manžel se nezúčastnil nařízeného soudního jednání, rozvod si nepřál.Dle ustanovení § 389 z.ř.s. byla vyslechnuta manželka, přičemž z jejího výslechu soud zjistil rozhodující skutečnosti pro rozhodnutí ve věci samé, především to, že si nepřeje obnovení manželského soužití, že má k tomu pádné důvody a že manželé spolu dlouhodobě nežijí. Zároveň je možno konstatovat, že pokud jde o nezletilou dceru, narozenou z manželství, o jejích poměrech na dobu po rozvodu manželství rozhodl pravomocně soud. Soud se zabýval otázkou, zda-li je možno ve věci rozhodnout i za situace, že manžel se nedostavuje k jednání soudu (první jednání bylo k jeho žádosti odročeno, k druhému jednání se manžel nedostavil, předložil soudu potvrzení lékaře).Předně je možno konstatovat, že neúčast účastníka řízení na soudem nařízeném jednání neznamená, že soud věc nemůže projednat a ve věci rozhodnout. Manžel se k věci vyjádřil v písemné formě a uvedl rozhodné skutečnosti, které staví proti návrhu na rozvod manželství. Na základě takovýchto argumentů pak bylo na soudu, aby posoudil, zda manželství je skutečně trvale a hluboce rozvráceno, zda neexistují žádné překážky, které by bránily rozvodu manželství, tedy šlo o to věc posoudit především právně, nikoli skutkově, a tedy účast druhého z manželů na jednání soudu nebyla zcela nezbytná. Proto soud tedy má za to, že bylo možno jednat dle § 101 odst. 3 o.s.ř. v nepřítomnosti jednoho z manželů, věc nejen projednat, ale i věcně rozhodnout.Dále se soud zabýval otázkou, zda argumenty druhého z manželů, vzhledem k celkové situaci, jsou natolik závažné, že by bylo za takové situace možno návrh na rozvod manželství zamítnout. Přihlédnuto bylo především k § 755/2 občanského zákoníku (dále již jen o.z.), který stanoví, že přestože je soužití manželů rozvráceno, nemůže být manželství rozvedeno kdyby soud rozhodl v rozporu se zájmem nezletilého dítěte, anebo se zájmy manžela, který se na rozvratu porušení manželských povinností převážně nepodílel a kterému by byla rozvodem způsobena zvlášť závažná újma s tím, že mimořádné okolnosti svědčí ve prospěch zachování manželství, ledaže manželé spolu již nežijí alespoň po dobu 3 let.Pokud jde o dobu, jak dlouho manželé spolu nežijí, manžel neuvedl. Manželka uvádí, že od roku 2010, což je velmi dlouhá doby, jde-li o dobu patnácti let. Tvrzení manželky soud neměl důvod nevěřit. Tedy je evidentní, že spolu manželé nežijí delší dobu než tři roky a za takové situace již fakticky nemá smysl zkoumat, zda jsou splněny konkrétní skutečnosti, které by nasvědčovaly tomu, že soud manželství nerozvede. Soud však přesto zhodnotil i některé další skutečnosti, které z řízení vyšly najevo, přičemž nelze dovodit, že manžel by se na rozvratu manželství porušením manželských povinností převážně nepodílel a že by mu rozvodem manželství měla být způsobena zvlášť závažná újma, neboť již z rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 4, č.j.: 14Nc 1327/2023-155 vyplývá, že otec má problémy se závislostí na lécích a se závislostí na alkoholu, nezletilá dcera kvůli problémům s alkoholem k němu nejezdí, neboť zažila různé incidenty, tedy toto je, dle názoru soudu, závažná okolnost, kdy je možno konstatovat, že ten z manželů, který ve zvýšené míře požívá alkoholické nápoje a to do takové míry, že to problematizuje styk s nezletilým dítětem, pak se nepochybně na rozvratu manželství podílí. Zároveň způsobení zvlášť závažné újmy rozvodem manželství soud také nezjistil, neboť je sice skutečností, že manžel je v pracovní neschopnosti, kterou mu vystavil psychiatr, to však ještě bez dalšího neznamená, že rozvod manželství by v takovém případě měl znamenat zvlášť závažnou újmu, stejně tak zvlášť závažnou újmou není okolnost, že manžel v současné době nepracuje (patrně pobírá nemocenské dávky) neboť, jak vyplynulo z výpovědi manželky, není zcela nemajetný a příslušné podíly na nemovitostech a zároveň dostatek i movitého majetku. Samotná dlouhodobá pracovní neschopnost není způsobilým důvodem pro zamítnutí návrhu na rozvod manželství, neboť z toho bez dalšího nelze dovozovat zvlášť závažnou újmu.S ohledem na shora uvedené soud návrhu na rozvod manželství ve smyslu ustanovení § 755 o.z. vyhověl a manželství účastníků rozvedl.Pokud jde o příčinu rozvratu manželství, pak soud se ztotožnil se stanoviskem manželky, která k věci uvedla, že za rozvrat manželství považuje především vzájemné odcizení pro rozdílnost povah a názorů na společný život, což ostatně vyplývá z provedeného dokazování.Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ustanovením § 23 z.ř.s. ve spojení s ustanovením § 371 písm. c) z.ř.s.