24 C 220/2025-31 — Obvodní soud pro Prahu 4

1. Žalobkyně se žalobou, došlou soudu dne , datum, , domáhala po žalovaném zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím, představující nesplacený úvěr poskytnutý žalovanému právní předchůdkyní žalobkyně, společností , právnická osoba, ., IČO , IČO, , na základě smlouvy o úvěru ze dne , datum, , jež byla uzavřena po zřízení uživatelského účtu na stránkách právní předchůdkyně žalobkyně , Anonymizováno, Na základě této smlouvy, po posouzení úvěruschopnosti mj. lustrací v registrech ISIR, CEE, CRKI, EUCB, BRKI a NRKI, čerpal žalovaný úvěr v částce , částka, , který měl být splacen nejpozději do , datum, . Právní předchůdkyně žalobkyně vyzývala žalovaného k zaplacení dlužné částky, žalovaný nezaplatil ničeho. Dlužná částka sestává z částky , částka, jako jistiny úvěru, částky , částka, jako poplatku z poskytnutí úvěru a úroku ve výši , částka, . Pohledávka byla postoupena společností , právnická osoba, . na společnost , právnická osoba, ., IČO , IČO, , která ji následně postoupila na žalobkyni.2. K výzvě soudu žalobkyně doplnila, že žalovaný souhlasil s nakládáním s jeho osobními údaji za účelem posuzování úvěruschopnosti, bonity a důvěryhodnosti a za účelem posuzování rizik prostřednictvím vyhledávání na vyjmenovaných internetových stránkách. Právní předchůdkyně žalobkyni ověřovala úvěruschopnosti rovněž výpočtem mezi doložitelnými příjmy a výdaji, kdy je klientům ponechávána rezerva 10 % rozdílu, přičemž tato částka se musí rovnat minimálně životnímu minimu.3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil., právnická osoba, této věci jde o řízení s cizím prvkem, protože žalovaný je státním příslušníkem Vietnamské socialistické republiky a má povolen trvalý pobyt na území České republiky. Vzhledem k tomu, že vyhláška č. 98/1984 Sb., o Smlouvě mezi Československou socialistickou republikou a Vietnamskou socialistickou republikou o právní pomoci ve věcech občanských a trestních, neupravuje zvláštní pravidla pro určení pravomoci soudů obou států k projednávání sporů plynoucích ze shora uvedené smlouvy, aplikoval soud úpravu obsaženou v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne , datum, , o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (Brusel I bis), přičemž příslušnost českých soudů věc projednat je dána na základě čl. 17 citovaného nařízení, když žalovaný má na území České republiky evidován trvalý pobyt.5. Rozhodným právem je dle čl. 6 odst. 1 písm. a) nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008 ze dne 17. 6. 2008 o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Řím I), právo české, neboť žalovaný má bydliště na území České republiky.6. Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím bez nařízení jednání již v žalobě a žalovaného soud usnesením vyzval, aby se ve lhůtě 10 dnů vyjádřil, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání a poučil ho, že pokud se v této lhůtě nevyjádří, bude mít soud za to, že souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Předmětné usnesení bylo žalovanému doručeno dne , datum, prostřednictvím datové schránky. Žalovaný na tuto výzvu do současné doby nijak nereagoval. V souladu s § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), soud o věci rozhodl na základě předložených listinných důkazů bez nařízení jednání, neboť s takovým postupem účastníci souhlasili.7. Na základě provedeného dokazování má soud za zjištěný následující skutkový stav:8. Mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla uzavřena dne , datum, smlouva o spotřebitelském úvěru číslo , Anonymizováno, , na základě které poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému částku , částka, , přičemž při překročení doby splatnosti zápůjční úroková sazba činila 36 % ročně, úrok , částka, , poplatek za sjednání úvěru , částka, při překročení doby splatnosti, celkem měl žalovaný v rámci jednorázové splátky do 30 dnů od odeslání finančních prostředků žalovanému splatit , částka, , při překročení splatnosti , částka, . RPSN v daném případě při překročení splatnosti činila 9 059,1 % ročně. Úvěr měl být poskytnut na bankovní účet žalovaného č. , č. účtu, (zjištěno ze smlouvy o spotřebitelském úvěru mezi , Anonymizováno, a žalovaným č, Anonymizováno, , ze dne , datum, ).9. Právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému částku , částka, dne , datum, poskytla, a to převodem na účet žalovaného dle smlouvy o spotřebitelském úvěru (zjištěno z potvrzení o platbě , právnická osoba, . ze dne , datum, , informace o vlastníkovi účtu).10. Právní předchůdkyně žalobkyně , právnická osoba, . postoupila pohledávku ze smlouvy o úvěru za žalovaným na žalobkyni, o čemž žalovaného , právnická osoba, . vyrozuměla (zjištěno z dílčí smlouvy o postoupení pohledávek mezi , Anonymizováno, . a žalobkyní, včetně přílohy č. , hodnota, – seznamu pohledávek v listinné podobě, ze dne , datum, , oznámení o postoupení pohledávky ze dne , datum, , včetně podacího lístku ze dne , datum, ).11. Před podáním žaloby byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné částky , částka, do tří dnů (zjištěno z výzvy k úhradě před podáním žaloby ze dne , datum, , včetně podacího lístku).12. Provedené důkazy hodnotil soud jednotlivě i ve vzájemných souvislostech, přihlédl přitom ke všemu, co uvedli účastníci. Soud nemá žádný důvod pochybovat o skutečnostech vyplývajících z provedených důkazů.13. Po právní stránce soud posoudil věc následovně.14. Aktivní legitimace žalobkyně ve věci je dána podle § 1879 an. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.), protože předmětná pohledávka na ni byla z právních předchůdkyň žalobkyně postoupena.15. Mezi právní předchůdkyní žalobkyně, jakožto úvěrujícím, a žalovaným jako úvěrovaným měla být uzavřena smlouva o úvěru podle § 2395 an. o. z., přičemž žalovaný vystupoval v pozici spotřebitele, neboť sjednával úvěr mimo rámec svého samostatného výkonu povolání či podnikání, což vyplývá z obsahu smlouvy, a tedy se jedná o smlouvu spotřebitelskou, a je tak nutné postupovat podle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Soud má za prokázané, že žalovanému byl právní předchůdkyní žalobkyně poskytnut úvěr ve výši , částka, , který se žalovaný zavázal zaplatit do , datum, . Žalobkyně však, byť tvrdila, že její právní předchůdkyně úvěruschopnost žalovaného prověřovala, nepředložila ke svým tvrzením žádné důkazy a uvedla, že žádné nenavrhuje. Jelikož se žalobkyně souhlasila s rozhodnutím soudu bez nařízení jednání dle § 115a o. s. ř., soud tak rozhodoval na základě důkazů předložených spolu se žalobou a jejím doplněním.16. Podle § 3 odst. 1 písm. c) zákona o spotřebitelském úvěru posouzením úvěruschopnosti spotřebitele se rozumí posouzení jeho schopnosti splácet spotřebitelský úvěr.17. Podle § 75 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel a zprostředkovatel je povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí.18. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.19. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.20. Podle § 580 odst. 1 o. z. platí, že neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.21. Podle § 588 o. z. platí, že soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.22. Podle § 1879 o. z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit