32 C 9/2025-196 — Obvodní soud pro Prahu 4

1. Žalobkyně se domáhala po žalované zaplacení částky 1 000 000 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalovaná zasáhla do jejího práva na zdraví, které spadá pod právo na soukromý život, tím, že při hospitalizaci žalobkyně na neurologické klinice žalované ve dnech , datum, až , datum, postupovala žalovaná v rozporu s lege artis, neboť neřešila včas ztrátu čití dolních končetin u žalobkyně v důsledku diskektomie meziobratlové ploténky Th11-Th12, což mělo za následek rozvoj kompresivní myelopatie. Tímto pochybením žalované došlo k mnohahodinovému prodloužení doby, po kterou jí vyhřezlá ploténka tlačila na míchu, v důsledku čehož došlo ke snížení šancí na její uzdravení a ke ztrátě očekávání na lepší zdravotní stav, neboť při útlaku míchy hraje rozhodující roli čas. Z principu nelze určit, jaký by byl výsledek léčby žalobkyně, pokud by ji lékař v reakci na její stesky vyšetřil již dne , datum, odpoledne nebo večer, avšak toto vědomí je příčinou trvalých duševních útrap žalobkyně, neboť následky by nemusely být tak závažné. Pokud došlo k výhřezu ploténky již dne , datum, a ten byl diagnostikován až dne , datum, , pak žalovaná porušila svoji smluvní povinnost, neboť léčila žalobkyni pro jinou diagnózu. Jelikož stanovení správné diagnózy nebránila žádná objektivní překážka, není namístě vyvinění žalované.2. K samotnému sledu událostí žalobkyně uvedla, že byla dne , datum, hospitalizována u žalované se zhoršujícími se bolestmi zad. Dne , datum, šla večer na toaletu, kde při dosednutí na mísu došlo k dalšímu zhoršení, bolesti jí vystřelovaly do obou končetin a byly provázeny ztrátou svalové síly. Ve 21:00 jí bylo aplikováno opioidní analgetikum Dipidolor, které utlumilo bolest, na poruchu čití a ztrátu svalové síly vliv nemělo. Teprve až následující den , datum, byla žalobkyně vyšetřena lékařem. V té době u ní byla přítomna spastická paraparéza dolních končetin s hyperflexií a zadržování moči. Až v 11:30 absolvovala žalobkyně magnetickou rezonanci, jež u ní prokázala absolutní stenózu páteřního kanálu. Následně byla žalobkyně převezena do Fakultní nemocnice v Motole, kde byla provedena operace. Po operaci došlo jen k mírnému zlepšení hybnosti, nově žalobkyně trpěla křečemi v oblasti trupu a dolních končetin a neurospastickými bolestmi. V průběhu dalších měsíců intenzivní rehabilitace ve zdravotnických zařízeních se hybnost dolních končetin žalobkyně postupně zlepšovala, i nadále musela užívat velké množství léků. Až v únoru 2024 byla žalobkyně schopna znovu chodit bez opory po místnosti. Porucha stability u žalobkyně přetrvává. Žalobkyně nadále podstupuje rehabilitační péči. Neurologický deficit a subjektivní obtíže u ní ustupují jen pomalu.3. Žalovaná má za to, že při léčbě žalobkyně nedošlo k pochybení a žalovaná postupovala lege artis. Při příjmu dne , datum, žalobkyni lékař žalované řádně prohlédl a uzavřel, že čití dolních končetin bylo symetrické a v normě byla rovněž síla dolních končetin. Dne , datum, byla provedena ranní vizita, při které bylo opět zjištěno čití i síla dolních končetin v normě. Žalobkyně uvedla, že se to moc nelepší, ale na jiné obtíže nebo změnu stavu si neztěžovala. Zhoršení stavu neuváděla po celý den. Pokud jde o to, že rehabilitační sestře uváděla, že ty nohy jakoby nejsou její, stejné uváděla již při příjmu. Večer šla v doprovodu sestry na toaletu, došla zpět, ulehla na lůžko, dostala naordinovaná analgetika a do rána si na nic neztěžovala. Samotná bolest není indikací pro provedení magnetické rezonance, tou je až objektivně zjištěná porucha čití, paréza končetin, porucha refluxů nebo porucha močení. I kdyby byla provedena magnetická rezonance dne , datum, večer, s ohledem na absenci parézy by podstatný výhřez ploténky indikující žalobkyni k operaci zjištěn nebyl. V takovém případě se výhřez ploténky řeší i nadále konzervativně a k případné operaci se přistupuje nikoliv urgentně, ale až v rámci dnů. Až ráno , datum, sdělila žalobkyně ošetřujícímu personálu, že se v noci její stav zhoršil, že má chabé nohy a nemočí. Poté byla bezodkladně vyšetřena pro změnu klinického nálezu, byla provedena magnetická rezonance a bylo rozhodnuto o okamžitém přeložení žalobkyně do , podezřelý výraz, , kde byl téhož dne proveden operační zákrok. V mezidobí, než byl znám výsledek magnetické rezonance, žalovaná provedla pro jistotu další vyšetření nutná k případné operaci. Žalobkyně tím, že dne , datum, neuvedla změnu svého zdravotního stavu, porušila § 41 odst. 1 písm. c) zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách, ve znění rozhodném (dále jen ZOS). Zdravotní sestra neměla bez sdělení žalobkyně jak zjistit, že došlo ke zhoršení jejího zdravotního stavu. Nadto v tento okamžik nedošlo u žalobkyně k paraparéze dolních končetin, neboť žalobkyně byla s dopomocí sestry schopna dojít zpět na svůj pokoj a ulehnout ke spánku. Žalovaná nijak nepochybila a za zdravotní stav žalobkyně nenese žádnou odpovědnost, když po zjištění změny zdravotního stavu žalobkyně ihned provedla potřebná vyšetření, určila správnou diagnózu a sjednala okamžitý převoz na příslušné pracoviště. Skutečnost, že následky výhřezu ploténky se mohou žalobkyni jevit horší než u jiných pacientů, pak pramení z toho, že u ní došlo k výhřezu neobvykle vysoko, v hrudní páteři, což má většinou horší následky oproti většině výhřezů ploténky v bederní oblasti.4. Závěrem žalovaná uvedla, že žalobkyně požaduje náhradu za zásah do osobnostních práv, specificky na soukromí a zdraví. Žalovaná nijak nenarušila soukromé prostory žalobkyně, nesledovala její soukromí život, nepořizovala o tom záznam ani jej nevyužívala ani nešířila. Pokud se týče zásahu do práva na zdraví, ty upravuje občanský zákoník specificky v § 2985 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění rozhodném (dále jen o.z.), avšak žalobkyně výslovně žádný z nároků neuplatňuje.5. Vedlejší účastnice doplnila, že žalobkyně nemůže požadovat nároky za zásah do soukromí, když se dle tvrzení objektivně jedná o nárok na bolestné, neboť požaduje odškodnění za prodloužení doby, po kterou jí vyhřezlá plotýnka tlačila na míchu. K tomuto nároku však žalobkyně ničeho určitého neuvádí.6. Soud v řízení provedl dokazování v následujícím rozsahu a učinil tato jednotlivá skutková zjištění:7. Dne , datum, v 7:29 hodin si žalobkyně přivolala zdravotnickou záchrannou službu, která jí v 8:01 předala do péče žalované. Důvodem byla bolest spodní části zad do obou dolních končetin (mravenčení) bez známek traumatu. Pro přesun byla použita nosítka (zjištěno ze záznamu o výjezdu zdravotnické záchranné služby , Anonymizováno, ze dne , datum, ).8. Při příjmu žalobkyně uvedla, že ji záda bolí od večera, ráno se to zhoršilo, při oblékání jí projela bolest z kříže do obou dolních končetin, po zadní straně. I nyní jí brní plosky, je celá ztuhlá a bojí se pohnout. Nohy jí přijdou slabší, jakoby nebyly její, ale to je možná zimou. Objektivně páteř poklepově nebolí, ale hybnost velmi omezena. Test Mingazzini bez poklesu (pozn. soudu, test se provádí tak, že je pacient vyzván, aby si lehl na záda, zavřel oči a zvednul dolní končetiny, které jsou flektovány v kyčli a v koleni do pravého úhlu. Příznak je pozitivní tehdy, pokud dojde k poklesu končetiny na straně parézy), tonus v normě, síla v normě. Žalobkyně byla vyšetřena vleže, po infuzní terapii proběhla vertikalizace, na paty i špičky se postavila. Dolní končetiny bez známek tromboembolické nemoci. Stanovená diagnóza byla akutní vertebrogenní algický syndrom LS páteře (pozn. soudu, bederní a křížová páteř), bez známek radikulopatie (pozn. soudu, bez útlaku míšního nervového kořene), bez senzomotorického deficitu a bez známek syndromu kaudy (pozn. soudu, jedná se o retenci moči, zhoršená perineální citlivost, a zhoršený anální tonus). Plánována infuzní analgetická terapie, RTG a rehabilitace. Příjmová zpráva byla vyhotovena v 10:45. V 10:37 byla provedena edukace žalobkyně ústně. Seznámení s dokumenty provedla sestra , jméno FO, . Na lůžko byla žalobkyně přijata v 10:48 (zjištěno z lékařské příjmové zprávy ze dne , datum, , neurologického vyšetření ze dne , datum, z , právnická osoba, , edukace ze dne , datum, , ošetřovatelské anamnézy ze dne , datum, ).9. Dne , datum, byla žalobkyně v 10:32 vyšetřena vleže. Stav beze změn, pro sklony k nízkému krevnímu tlaku doporučeno upravit medikaci. Subjektivně žalobkyně uvedla, že se to moc nelepší. Téhož dne proběhla u žalobkyně po poledni fyzioterapie na lůžku. Cvičení bráničního dýchání, zatím nebyla možná změna polohy, neboť téměř jakýkoliv pohyb nebo zapojení trupových svalů jitřilo u žalobkyně bolest. Žalobkyně uváděla "jako by ty nohy nebyly moje". Další den rehabilitace neproběhla. Žalobkyně měla předepsán Aulin, Dorsiflex, Afexil, Oxazepam na noc při nespavosti, Controloc, Dolmina a Dipidolor intramuskulárně injekce, která jí byla vpravena dne , datum, ve 21 hodin. Dále měla předepsané infúze. Ze sester měla dne , datum, denní směnu od 6 do 18 , jméno FO, , noční směnu od 18 do 6 hodin měla , jméno FO, (zjištěno z denního dekurz