§ 127 občanský soudní řád – Znalecký posudek a odborné vyjádření
Občanský soudní řád · 99/1963 Sb. · účinné od 1. 1. 2026 · Procesní právo · neoficiální nadpis
Stručně: Paragraf 127 OSŘ stanoví, jak soud postupuje, když potřebuje odborné znalosti pro rozhodnutí, a to buď vyžádáním odborného vyjádření, nebo ustanovením znalce. Pokud soud potřebuje odborné znalosti, nejprve se pokusí získat odborné vyjádření od orgánu veřejné moci nebo osoby s potřebnými odbornými předpoklady. (§ 127 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, znění účinné od 1. 1. 2026)
Klíčová fakta
- Týká se: soud
- Odkazuje na: § 139
- Judikatura: na § 127 odkazuje 1 316 soudních rozhodnutí (NS, ÚS, NSS)
- Účinnost: znění účinné od (předchozí znění: co se změnilo); novela předpisu účinná od 1. 9. 2027 tento § nemění
- Zdroj: e-Sbírka, 99/1963 Sb.
(1) Závisí-li rozhodnutí na posouzení skutečností, k nimž je třeba odborných znalostí, vyžádá soud u orgánu veřejné moci nebo osoby, která disponuje potřebnými odbornými předpoklady, odborné vyjádření. Jestliže pro složitost posuzované otázky takový postup není postačující nebo je-li pochybnost o správnosti podaného odborného vyjádření, ustanoví soud znalce. Soud znalce vyslechne; znalci může také uložit, aby posudek vypracoval písemně. Je-li ustanoveno několik znalců, mohou podat společný posudek. Místo výslechu znalce může se soud v odůvodněných případech spokojit s písemným posudkem znalce.
(2) Má-li soud sám nebo na základě vyjádření účastníků pochybnost o správnosti posudku nebo jeví-li se mu posudek nejasný nebo neúplný, je nutno požádat znalce o vysvětlení. Kdyby to nevedlo k výsledku, soud požádá znalce, který znalecký posudek zpracoval, o jeho doplnění nebo nechá znalecký posudek přezkoumat jiným znalcem.
(3) Ve výjimečných, zvlášť obtížných případech, vyžadujících zvláštního vědeckého posouzení, může soud ustanovit k podání znaleckého posudku nebo přezkoumání posudku podaného znalcem státní orgán, vědecký ústav, vysokou školu nebo instituci specializovanou na znaleckou činnost.
(4) Účastníkovi, popřípadě i někomu jinému, může předseda senátu uložit, aby se dostavil ke znalci, předložil mu potřebné předměty, podal mu nutná vysvětlení, podrobil se lékařskému vyšetření, popřípadě zkoušce krve, anebo aby něco vykonal nebo snášel, jestliže to je k podání znaleckého posudku třeba.
(5) Za podání odborného vyjádření podle odstavce 1 náleží odměna a náhrada hotových výdajů, pro jejichž určení se ustanovení § 139 odst. 2 o znalečném užije obdobně. Odměna za podání odborného vyjádření činí polovinu sazby časové odměny znalce stanovené zvláštním právním předpisem. Orgánu veřejné moci za podání odborného vyjádření odměna ani náhrada hotových výdajů nenáleží.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Pokud soud potřebuje odborné znalosti, nejprve se pokusí získat odborné vyjádření od orgánu veřejné moci nebo osoby s potřebnými odbornými předpoklady.
- Jestliže odborné vyjádření nestačí nebo existuje pochybnost o jeho správnosti, soud ustanoví znalce, který může posudek vypracovat písemně nebo být vyslechnut.
- Pokud má soud pochybnosti o správnosti, jasnosti nebo úplnosti znaleckého posudku, požádá znalce o vysvětlení, doplnění, nebo nechá posudek přezkoumat jiným znalcem.
- Soud může účastníkům řízení nebo jiným osobám uložit povinnost spolupracovat se znalcem, například se dostavit k vyšetření nebo předložit potřebné předměty.
Na co si dát pozor
- Za odborné vyjádření náleží odměna a náhrada výdajů, přičemž odměna činí polovinu sazby časové odměny znalce, ale orgánu veřejné moci odměna ani náhrada nenáleží.
- Soud může ve výjimečných případech ustanovit k podání nebo přezkoumání znaleckého posudku státní orgán, vědecký ústav, vysokou školu nebo specializovanou instituci.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.
Judikatura k § 127
Jak soudy aplikují § 127
Znalecký posudek je jedním z důkazních prostředků (§ 125, § 127 o. s. ř.), který soud sice hodnotí jako každý jiný důkaz podle § 132 o. s. ř., od jiných se však liší tím, že odborné závěry v něm obsažené nepodléhají hodnocení soudem.
K tomu je třeba připomenout, že znalecký posudek je jedním z důkazních prostředků (§ 125, § 127 o. s. ř.), který soud sice hodnotí jako každý jiný důkaz podle § 132 o. s. ř., od jiných se však liší tím, že odborné závěry v něm obsažené nepodléhají hodnocení soudem podle zásad § 132 o. s. ř. Hodnocení důkazu znaleckým posudkem spočívá v posouzení, zda závěry posudku jsou náležitě odůvodněny, zda jsou podloženy obsahem nálezu, zda bylo přihlédnuto ke všem …
K polemice dovolatelů s hodnocením znaleckého posudku Ing. Karla Brázdila, CSc., sluší se pak připomenout, že znalecký posudek je jedním z důkazních prostředků (§ 125, § 127 o. s. ř.), který soud sice hodnotí jako každý jiný důkaz podle ustanovení § 132 o. s. ř., od jiných se však liší tím, že odborné závěry v něm obsažené nepodléhají hodnocení soudem podle zásad ustanovení § 132 o. s. ř. Soud hodnotí přesvědčivost posudku co do jeho úplnosti ve vztahu k zadání, logické odůvodnění jeho závěrů a soulad s ostatními provedenými důkazy (srovnej …
Právní otázky
Související
§ 16c Odborné vyjádření a přibrání znalce a tlumočn (Zákon o státním zastupitelství)§ 25 (Zákon o hospodářské arbitráži)§ 127 (Zákon, kterým se mění zákon č. 549/1991 )§ 261 Zvláštní ustanovení o průběhu řízení (Zákon o zadávání veřejných zakázek)§ 117c Zvláštní ustanovení o průběhu řízení (Zákon o veřejných zakázkách)