24 C 357/2025-23 — Obvodní soud pro Prahu 4

1. Žalobkyně se žalobou, návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu, došlou soudu , datum, , domáhala zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím s odůvodněním, že žalobkyně a žalovaný uzavřeli , datum, uznání dluhu a dohodu o zaplacení dluhu, v níž žalovaný uznal vůči žalobkyni dluh vyplývající z úvěrové smlouvy č. , hodnota, v celkové výši , částka, , který měl pod ztrátou výhody splátek plnit ve splátkách po , částka, , s první splátkou , datum, , kterou však nezaplatil.2. Žalovaný se nevyjádřil a zůstal nečinný.3. Soud vyzval žalovaného usnesením, aby se ve lhůtě 7 dnů vyjádřili, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání a poučil je, že pokud se v této lhůtě nevyjádří, bude mít soud za to, že souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Předmětné usnesení bylo žalovanému doručeno fikcí, 10. od zveřejnění výzvy, dne , datum, dle § 50m zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“). Žalovaný na tuto výzvu do současné doby nijak nereagoval. Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím bez nařízení jednání již v žalobě. V souladu s § 115a o. s. ř., soud o věci rozhodl na základě předložených listinných důkazů bez nařízení jednání, neboť s takovým postupem účastníci souhlasili.4. V této věci jde o řízení s cizím prvkem, protože žalovaný je státním příslušníkem Vietnamské socialistické republiky a má povolen trvalý pobyt na území České republiky. Vzhledem k tomu, že vyhláška č. 98/1984 Sb., o Smlouvě mezi Československou socialistickou republikou a Vietnamskou socialistickou republikou o právní pomoci ve věcech občanských a trestních, neupravuje zvláštní pravidla pro určení pravomoci soudů obou států k projednávání sporů plynoucích ze shora uvedené smlouvy, aplikoval soud úpravu obsaženou v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne 12. prosince 2012, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (Brusel I bis), přičemž příslušnost českých soudů věc projednat je dána na základě čl. 4 citovaného nařízení, když žalovaný má na území České republiky evidován trvalý pobyt.5. Na základě listinných důkazů má soud za prokázaný následující skutkový stav.6. Žalovaný a společnost , právnická osoba, . se sídlem , Anonymizováno, , uzavřeli , datum, uznaní dluhu a dohodu o zaplacení dluhu, na základě níž žalovaný uznal dluh ve výši , částka, , který je výsledkem nesplácení dlužných částek z úvěrové smlouvy č. , hodnota, , uzavřené mezi žalovaným a , právnická osoba, . ve stanovených lhůtách. Tento dluh sestával z jistiny , částka, a penále a úroků z prodlení v částce , částka, . Žalovaný uvedl, že uvedený dluh uznává co do důvodu i výše, smluvní strany se dohodly mimo jiné na úročení splátek úrokem ve výši 6 % ročně. Žalovaný měl dluh plnit ve splátkách, pod ztrátou výhody splátek, s první splátkou , datum, . Smluvní strany si sjednaly náhradu škody za předžalobní výzvu v částce , částka, (zjištěno z uznaní dluhu a dohody o zaplacení dluhu ze dne , datum, ).7. Pohledávka byla z právní předchůdkyně žalobkyně postoupena na žalobkyni. O této skutečnosti byl právní předchůdkyní žalobkyně žalovaný informován písemným oznámením (zjištěno ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, , oznámení o postoupení pohledávky ze dne , datum, , oznámení o postoupení pohledávky ze dne , datum, , včetně poštovního podacího archu a obálky).8. Žalobkyně před podáním žaloby zaslala žalovanému předžalobní výzvu (zjištěno z předžalobní výzvy k úhradě pohledávky ze dne , datum, , včetně obálky).9. Soud po zhodnocení důkazů učinil tento závěr o skutkovém stavu. Žalovaný dne , datum, uznal svůj dluh ve výši , částka, vůči právní předchůdkyni žalobkyně, a to jako dluh vzniklý z nesplácení závazků z úvěrové smlouvy č. , hodnota, . Uznaný dluh tvořila jistina , částka, a částka , částka, představující penále a úroky z prodlení. Žalovaný dluh uznal co do důvodu i výše a zavázal se jej hradit ve splátkách pod ztrátou výhody splátek, s první splátkou , datum, ; současně bylo sjednáno úročení ve výši 6 % ročně a povinnost uhradit , částka, za předžalobní výzvu. Pohledávka byla následně postoupena na žalobkyni a žalovanému bylo její postoupení oznámeno. Žalobkyně žalovaného před podáním žaloby vyzvala k úhradě dlužné částky.10. Po právní stránce posoudil soud věc následovně.11. Jelikož předmětem řízení je nárok vyplývající ze závazkového vztahu, aplikoval soud pro určení rozhodného práva nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008 ze dne 17. 6. 2008, o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Řím I), přičemž podle něj je rozhodným právem právo české.12. Žalovaný uznal dlužnou částku ve výši , částka, a zavázal se ji uhradit ve smyslu § 2048 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), když z uznání dluhu je zřejmé, z jakého důvodu dlužná částka vyplývá a též v jaké je výši. Vzhledem k tomu, že žalovaný dlužnou částku, resp. její první splátku nezaplatil, dostal se do prodlení ve smyslu § 1968 o. z., a žalobkyně tak má vedle práva na zaplacení dlužné částky dle § 1970 o. z. právo na zaplacení úroku z prodlení z dlužné částky v zákonné výši, jež je stanovena § 2 vládního nařízení č. 351/2013 Sb., jakož i na zaplacení úroku dle dohody o zaplacení dluhu ve výši 6 % ročně z dlužné částky a náhrady škody v částce , částka, dle dohody o zaplacení dluhu.13. Žalobkyně svůj nárok prokázala, žaloba je důvodná a soud jí proto vyhověl.14. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, právo na náhradu nákladů řízení v částce , částka, . Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce , částka, a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši , částka, sestávající z částky , částka, za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky , částka, za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t. a z částky , částka, za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po , částka, dle § 14b odst. 5 písm. b) a. t. a a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky , částka, ve výši , částka, .15. O povinnosti zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobce bylo rozhodnuto dle § 149 odst. 1 o. s. ř. Lhůty k plnění soud určil podle § 160 odst. 1 o. s. ř.