28 C 50/2026-17 — Obvodní soud pro Prahu 4

1. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky ve výši , částka, s příslušenstvím jakožto příspěvku žalovaného do garančního fondu žalobkyně souvisejícího s nepojištěným vozidlem registrační značky , SPZ, , a to za období od , datum, do , datum, , tj. po dobu , Anonymizováno, dní, ve výši , částka, , a na zaplacení nákladů na uplatnění pohledávky ve výši , částka, .2. Žalovaný se k podané žalobě přes výzvu soudu nevyjádřil. Ve věci bylo rozhodnuto v souladu s ust. § 115a občanského soudního řádu bez nařízení jednání.3. Soud dospěl na základě předložených listinných důkazů k následujícímu skutkovému stavu: Žalovaný byl vlastníkem a provozovatelem vozidla r.z. , Anonymizováno, (nákladní automobil s nejvyšší povolenou hmotností do 3 500 kg) mj. v době od , datum, do , datum, . Ve sledovaném období žalovaný ohledně předmětného vozidla neuzavřel smlouvu o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou jeho provozem. Žalobkyně výzvou odeslanou dne , datum, a doručenou dne , datum, vyzvala žalovaného k úhradě příspěvku do garančního fondu za období nepojištění vozidla od , datum, do , datum, (, Anonymizováno, dnů; , částka, ), a to ve lhůtě 60 dnů od doručení této výzvy. Splatnost příspěvku nastala dne , datum, . Žalovaný přesto neuhradil ničeho, a to ani přes upomínku ze dne , datum, a přes předžalobní výzvu ze dne , datum, (zjištěno z: výpisu z RSV-informací z registru silničních vozidel, výzvy k úhradě příspěvku do , Anonymizováno, ze dne , datum, včetně informace o zásilce, upomínky o úhradu nedoplatku příspěvku do , Anonymizováno, ze dne , datum, , předžalobní upomínky ze dne , datum, , a podacího archu ze dne , datum, ).4. Soud dospěl k následujícím právním závěrům:5. Žalovaný je občanem Vietnamské socialistické republiky s bydlištěm v České republice, jedná se tak o řízení s cizím prvkem. Soud proto nejprve zkoumal pravomoc českých soudů věc projednat a rozhodnout. Smlouva mezi Československou socialistickou republikou a Vietnamskou socialistickou republikou o právní pomoci ve věcech občanských a trestních sjednaná dne , datum, v Praze, vyhlášená ve Sbírce zákonů pod č. 98/1984 Sb., neupravuje otázku pravomoci projednat a rozhodnout danou věc. Neexistuje ani žádná jiná mezinárodní smlouva, kterou by mezi sebou Česká republika a Vietnamská socialistická republika sjednaly zvláštní pravidla pro určení pravomoci soudů obou států k projednávání tohoto typu sporů, a která by se ve smyslu článku 307 odst. 1 Smlouvy o založení ES použila namísto nařízení Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne , datum, , o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (nařízení Brusel I bis). Zdejší soud tak dovodil, že v daném případě je třeba aplikovat nařízení Brusel I bis, přičemž příslušnost zdejšího soudu je dána čl. 4 odst. 1 citovaného nařízení. Rozhodným právem je v tomto řízení právo české, a to ve smyslu čl. 4 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 864/2007 o právu rozhodném pro mimosmluvní závazkové vztahy (Řím II).6. Podle § 4 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, účinného do , datum, , a podle § 45 odst. 2 zákona č. 30/2024 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, účinného od , datum, , je žalovaný povinen zaplatit příspěvek do garančního fondu žalobkyně za dobu, po kterou bylo vozidlo v jeho vlastnictví/jehož byl provozovatelem provozováno bez pojištění odpovědnosti. Žalobkyni tak dle ustanovení § 4 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb. a dle ustanovení § 45 odst. 2 zákona č. 30/2024 Sb. vznikl v tomto případě nárok na příspěvek za období nepojištění inkriminovaného vozidla od , datum, do , datum, . Výše příspěvku je stanovena prováděcími předpisy [a to v ust. § 2 odst. 1 písm. o) vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb. ve spojení s ust. § 5 odst. 1 písm. o) vyhlášky Ministerstva financí č. 69/2024 Sb.]. V případě nákladního automobilu s nejvyšší povolenou hmotností do 3 500 kg je výše příspěvku stanovena na částku , částka, denně; období nepojištění daného vozidla pak v tomto případě trvalo celkem , hodnota, dnů. Součástí příspěvku jsou podle § 4 odst. 4 zákona č. 168/1999 Sb. a dle § 45 odst. 4 zákona č. 30/2024 Sb. ve spojení s § 2a vyhlášky č. 205/1999 Sb. a s § 6 vyhlášky č. 69/2024 Sb. též náklady na uplatnění pohledávky ve výši , částka, . V souladu s § 4 odst. 6 zákona č. 168/1999 Sb. a s § 47 zákona č. 30/2024 Sb. zaslala žalobkyně dne , datum, žalovanému výzvu k úhradě příspěvku za období nepojištění inkriminovaného vozidla od , datum, do , datum, . Splatnost příspěvku a nákladů na uplatnění pohledávky tedy nastala dne , datum, uplynutím 60 dnů od doručení výzvy k zaplacení příspěvků (ta byla žalovanému doručena dne , datum, ). Soud přiznal žalobkyni v závislosti na shora uvedeném datu splatnosti příspěvku také nárok na úroky z prodlení v zákonné sazbě z částky vlastního příspěvku, a to dle § 1968 a dle § 1970 o. z. ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.7. Žalovaný v řízení netvrdil ani neprokázal, že by na žalobou uplatněný dluh něčeho uhradil, nebo že by inkriminované vozidlo, jehož vlastníkem a provozovatelem žalovaný ve sledovaném období byl, bylo v předmětné době pojištěno, nebo že by dané vozidlo v předmětné době nebylo vlastněno a provozováno žalovaným. Žalovaný byl ve výpisu z registru silničních vozidel, který žalobkyně soudu předložila jako důkaz, ve sledovaném období veden jako vlastník/provozovatel inkriminovaného vozidla. Na podporu výše uvedeného zdejší soud odkazuje i na usnesení Ústavního soudu ČR ze dne , datum, , sp. zn. III. ÚS 1561/14, podle kterého: „V situaci, kdy žalobkyně předložila dostatečná tvrzení a důkazy, že stěžovatelka byla v daném období vlastnicí (provozovatelkou) předmětného motorového vozidla (viz výpis z databáze pojistných smluv), bylo na ní (žalované), aby na tato tvrzení a důkazy procesně reagovala (přinejmenším zpochybnila důkazní sílu předloženého výpisu).“8. S ohledem na vše výše uvedené tedy shledal soud podanou žalobu zcela důvodnou a rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce , částka, . Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce , částka, a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.”), z tarifní hodnoty ve výši , částka, sestávající z částky , částka, za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky , částka, za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t. ze dne , datum, a z částky , částka, za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne , datum, včetně tří paušálních náhrad výdajů po , částka, dle § 14b odst. 6 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky , částka, ve výši , částka, .10. Lhůtu k plnění soud žalovanému stanovil nikoli ve standardním třídenním trvání, ale v délce jednoho měsíce od právní moci rozsudku, neboť s ohledem na mimořádné okolnosti spojené s nynější ekonomickou situací v České republice (spočívající ve výrazném zdražování, vysoké inflaci a energetické krizi), kdy došlo k neúměrnému navýšení téměř veškerých výdajů jak osob právnických, tak zejména fyzických, což má výrazný ekonomický dopad do majetkové sféry všech subjektů, má soud za to, že standardní třídenní pariční lhůta by byla pro žalovaného velmi krátká. Na druhé straně soud zvažoval i potencionální ekonomický zásah do majetkové sféry žalobkyně, aby stanovená pariční lhůta nebyla pro žalobkyni lhůtou neúměrně dlouhou a tedy nepřiměřenou. Po tomto zhodnocení soud dospěl k závěru, že adekvátním je v této věci stanovení jednoměsíční pariční lhůty ke splnění tímto rozsudkem uložených povinností (§ 160 o. s. ř.).