29 C 25/2026-32 — Obvodní soud pro Prahu 4

1. Žalobce se domáhá na žalovaném zaplacení v záhlaví uvedené částky spolu s příslušenstvím, a to s odůvodněním, že žalovanému poskytl zdravotní péči ve dnech , datum, – , datum, , přičemž náklady za toto ošetření byly žalovanému účtovány fakturou č. , hodnota, a č. , hodnota, , obě ze dne , datum, na částku celkem 28 253,05 Kč, které byly splatné dne 6. 3. 2024. Žalobce žalovanému zaslal předžalobní výzvu.2. V této věci jde o řízení s cizím prvkem, protože žalovaný je státním občanem Ukrajiny. Pravomoc k řízení o sporu ze smluvního závazku má podle čl. 48 odst. 5 Smlouvy mezi Českou republikou a Ukrajinou o právní pomoci v občanských věcech justiční orgán té smluvní strany, na jejímž území má odpůrce bydliště, pobyt, sídlo anebo se zde nalézá sporný nemovitý majetek. S ohledem na výše uvedené dospěl soud k závěru, že v této věci je dána pravomoc českých soudů věc projednat, protože žalovaný má na území ČR bydliště.3. S ohledem na skutečnost, že soudu nebyl znám pobyt žalovaného, ustanovil soud žalovanému usnesením ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , opatrovnici , tituly před jménem, , advokátku, se sídlem , adresa, .4. Opatrovník žalovaného se ve věci vyjádřil tak, že žalobce neprokázal (i) které konkrétní zdravotní výkony byly žalovanému poskytnuty a za jakou cenu, přičemž samotná faktura není právním důvodem vzniku nároku; (ii) a dále neprokázal, že měl žalovaný možnost se seznámit s tím, co je po něm žalobcem požadováno. S ohledem na uvedené, opatrovník žalovaného navrhl žalobu v celém rozsahu zamítnout.5. Soud nařídil jednání na den 11. 3. 2026, k němuž se dostavil opatrovník žalovaného, žalobce se z jednání omluvil.6. Po provedeném dokazování má soud za prokázaný tento skutkový stav.7. Žalobce poskytl žalovanému zdravotní péči ve dnech , datum, – , datum, . Žalovaný není pojištěn v rámci veřejného zdravotního pojištění, proto mu žalobce vystavil za poskytnutou zdravotní péči faktury č. , hodnota, a č. , hodnota, , obě ze dne , datum, na částku celkem 28 253,05 Kč, které byly splatné dne , datum, , s tím, že jednotlivé léčebné úkony jsou specifikovány v těchto fakturách a soud na ně odkazuje. Žalovaný výše uvedené částky žalobci neuhradil, proto žalobce zaslal žalovanému předžalobní upomínku (důkazy: faktura z , datum, na částku 3 715,02 Kč s přílohou, faktura z , datum, na částku 24 538,03 Kč s přílohou, příkaz ke zdravotnímu transportu, záznam o výjezdu RZP, záznam o ošetření z , datum, – chirurgie, záznam o ošetření z , datum, – interna, záznam o ošetření z , datum, – ambulantní vyšetření, záznam o ošetření z , datum, a ze dne , datum, – chirurgie, 4x ověření platnosti pojištění, předžalobní výzva s dokladem o odeslání).8. Po právní stránce soud posoudil věc následovně.9. Smlouva mezi Českou republikou a Ukrajinou o právní pomoci v občanských věcech stanoví v čl. 48, že smluvní závazkové vztahy se řídí právním řádem, na němž se účastníci shodli. Jestliže se účastníci na volbě práva neshodli, řídí se tyto vztahy právním řádem té smluvní strany, na jejímž území uzavřeli smlouvu, s výjimkou sporů ohledně nemovitého majetku. Rozhodným právem je tak právo české, neboť účastníci uzavřeli smlouvu na území ČR.10. Žalobce poskytl žalovanému zdravotní péči. Jelikož žalovaný nebyl pojištěn v rámci systému veřejného zdravotního pojištění, vznikla mu poskytnutím zdravotní služby podle § 41 odst. 1 písm. c) zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách, povinnost cenu poskytnutých zdravotních služeb zaplatit. Rozsah žalobkyní provedených léčebných úkonů je uveden na výpisech faktur, které soud považuje za tvrzení žalobce a na něž soud odkazuje (srov. usnesení Nejvyššího soudu sp.zn. 32 Odo 916/2003 ze dne 22. června 2004 nebo sp.zn. 32 Odo 315/2004 ze dne 26. ledna 2005).11. Žalovaný netvrdil ani neprokázal, že by na dlužnou částku něčeho uhradil, čímž neunesl své břemeno tvrzení a břemeno důkazní. Tím, že žalovaný na dlužnou částku ničeho nehradil, dostal se do prodlení a žalobce má nárok podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), na úrok z prodlení v zákonné výši v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb.12. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 763 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 413 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb. ve spojení s rozhodnutím Nejvyššího soudu sp. zn. 28 Cdo 2638/2025 ze dne 18.11.2025, že „Jestliže § 13 odst. 4 advokátního tarifu ve znění účinném od 1. 1. 2025 stanoví, že náhrada za vnitrostátní poštovné, místní hovorné a přepravné přísluší ve výši 450 Kč, představovalo by přiznávání náhrady týchž výdajů nezastoupenému účastníku toliko ve výši 300 Kč návrat k bezdůvodnému rozlišování mezi stranami civilního sporu podle toho, zda jsou či nejsou zastoupeny zástupcem ve smyslu § 137 odst. 2 o. s. ř. Ustanovení § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb. jakožto podzákonný předpis je proto neaplikovatelné pro rozpor s čl. 37 odst. 3 Listiny základních práv a svobod. Takto vzniklou mezeru v právu je pak zapotřebí vyplnit analogickou aplikací předpisu svou povahou a účelem nejbližšího, tj. § 13 odst. 4 advokátního tarifu, a nezastoupenému účastníku přiznat v situacích, na něž by jinak dopadal § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb., srovnatelnou náhradu, jaká by za shodných okolností náležela straně zastoupené advokátem.“, dle kterých tak účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 1 350 Kč představující 450 Kč za každý ze tří úkonů (předžalobní výzva, žaloba, vyjádření) dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky.13. Soud přiznal ustanovenému opatrovníkovi žalovaného za poskytnuté právní služby odměnu ve výši 9 837,30 Kč, která se skládá z následujících úkonů podle § 11 odst. 1 a. t. (převzetí a příprava zastoupení, vyjádření a účast na jednání soudu). Opatrovníkovi náleží podle § 7 a. t. odměna za zastupování žalovaného stanovená z tarifní hodnoty stanovené podle § 7 a. t. (28 253,05 Kč) ve výši 2 260 Kč za každý ze tří úkonů právní služby. Opatrovníkovi dále náleží částka 1 350 Kč jako náhrada hotových výdajů podle § 13 odst. 4 a. t. (3 x režijní paušál à 450 Kč). Opatrovník žalovaného je plátcem DPH, proto mu soud přiznal dále DPH ve výši 21 %.