39 C 324/2025-18 — Obvodní soud pro Prahu 4

1. Žalobkyně se svou žalobou podanou u zdejšího soudu dne , datum, domáhala po žalovaném zaplacení dlužné částky s odůvodněním, že žalobkyně jako věřitel, a žalovaný jako dlužník, v rámci úvěrové smlouvy prostřednictvím webové stránky www.rerum.cz uzavřeli ve dnech 28.12. – 29.12.2023Smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, . Věřitel se zavázal, že žalovanému poskytne úvěr do výše , částka, , který měl žalovaný včetně dalších sjednaných poplatků hradit nejpozději do 27. dne v měsíci. Žalovaný porušil svůj závazek platit řádně a včas. Žalovaný přes upomínku žalobce ničeho nezaplatil a je tak v prodlení. Pro neplacení byl celý úvěr ke dni , datum, zesplatněn.2. Soud dle § 101 odst. 3 o.s.ř. jednal v nepřítomnosti strany žalující, která se k jednání omluvila a v nepřítomnosti žalovaného, který se bez omluvy nedostavil.3. Soud ve věci provedl důkazy listinami - Výpisy z účtu u , právnická osoba, , Oznámení o zesplatnění úvěru, smlouva o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , Smlouva o postoupení pohledávky, Příloha č. , hodnota, ke smlouvě o úvěru, Podací lístek, Kopie dokladů žadatele, Výzva k úhradě před podáním žaloby, 2 x potvrzení o provedené platbě.4. Soud zjistil, že žalovaný požádal o peněžní prostředky do celkové výše úvěrového limitu , kterou věřitel žalovanému poskytl (prokázáno ze Smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , včetně přílohy č. , hodnota, , Výpisů z účtu u , právnická osoba, , Kopie dokladů žadatele potvrzení o provedené platbě). Dále soud zjistil, že žalobce žalovaného vyzval k úhradě dluhu (prokázáno z Podacího lístku, Výzvy k úhradě před podáním žaloby). Žalovaný nic neuhradil. Dluh je tvořen nesplacenou částí jistiny ve výši , částka, , a smluvního úroku ve výši 40% p.m. z jistiny za první měsíc doby čerpání úvěru v kapitalizované výši , částka, nejpozději splatných dne , datum, .5. Takto zjištěný skutkový stav posoudil soud dle následujících ustanovení.6. Dle ust. § 2395 zák. č. 89/2012 Sb. (dále jen o.z.) Smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.7. Dle ust. § 2048 o.z. ujednají-li si strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsobe, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda.8. Dle ust. § 2049 o.z. zaplacení smluvní pokuty nezbavuje dlužníka povinnost splnit dluh smluvní pokutou utvrzený.9. Dle ust. § 1968 o.z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.10. Dle ust. § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitele, který řádně splní své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výše úroku z prodlení stanovení vláda nařízením; neujednají-li si strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.11. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k závěru, že účastníci uzavřeli smlouvu o úvěru , na základě které věřitel poskytl žalovanému částku ve výši 3 200 Kč, kterou žalovaný čerpal a zavázal se ji vrátit Žalovaný přes upomínku žalobkyně ničeho nezaplatil.12. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena smlouvy o úvěru ve smyslu § 2395 o. z. Žalobkyně svou povinnost ze smlouvy, tedy poskytnout žalovanému půjčku, splnila. Žalovanému vznikla povinnost uhradit poskytnuté a sjednané finanční prostředky v rozsahu neuhrazené jistiny ve výši 10 000 Kč a kapitalizovaného smluvního úroku.13. Povinnost žalovaného zaplatit zákonné úroky z prodlení pak vyplývá z ust. § 1968 a § 1970 o.z.. s tím, že výše úroku z prodlení vyplývá z ust. § 1970 obč.zák. a nař. vl. č. 351/2013 Sb. . Soud proto žalobě co do dlužné jistiny, poplatků s úrokem z prodlení vyhověl. O lhůtě splnění povinnosti bylo rozhodnuto v souladu s ust. § 160 odst. 1 o.s.ř.14. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 7 730 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 18 080 Kč sestávající z částky 1 860 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 450 Kč dle § 13 odst. 4 a. t.