39 C 8/2026-23 — Obvodní soud pro Prahu 4

1. Žalobkyně se domáhala žalobou ze , datum, po žalovaném zaplacení výše uvedené částky z titulu Smlouvy o poskytnutí kontokorentu č. , Anonymizováno, ze dne , datum, . Na jejím základě byl žalovanému poskytnuta částka ve výši úvěrového limitu 12 000 Kč, který žalovaný řádně a včas neuhradil. Žalovaný byl marně vyzván k úhradě dlužné částky.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, na výzvy soudu nereagovala, k jednání se bez omluvy nedostavil; strana žalující se z jednání omluvila, bylo proto jednáno dle ust. § 101 odst. 3) o.s.ř. bez přítomnosti účastníků.3. Soud provedl dokazování listinami – Žádost o úvěr, Smlouva o úvěru, Předsmluvní informace, Přehled plateb, Přehled historie plateb, Ověření úvěruschopnosti, Upomínka, Výzva k úhradě, Opakovaná výzva k zaplacení dluhu, Předžalobní upomínka, Výzva k dodržení podmínek kontokorentu, Oznámení o využití oprávnění, nedodržení podmínek kontokorentu, Podací arch a dodejky, Výzva k plnění, Informace o klientovi, Data o žádosti, Smlouva o ČSOB Plus kontu a potom ve věci rozhodl.4. V průběhu řízení z výše uvedených důkazů soud zjistil, že účastníci Smlouvu o kontokorentu, na základě které byla žalovanému poskytnuta částka 12 000 Kč, kterou žalovaný čerpal. Žalovaný se ve smlouvě zavázal k úhradě celé dlužné částky a dalších poplatků za poskytnutí úvěru. Protože žalovaný sjednané částky řádně nehradil, došlo ke dni 27.4.2024 k okamžitému zesplatnění, čímž vznikl dluh sestávající z neuhrazené jistiny 12 000 Kč, kapitalizovaného smluvního úroku z prodlení ve výši 2 191,28 Kč za období do 26.9.2025 a kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 1 197,82 Kč za období do 26.9.2025, dlužné poplatky ve výši 1 950 Kč.5. Na základě provedeného dokazování je třeba nárok žalobce posoudit dle § 2395 a násl. obč.zák.6. Předmětnou smlouvu uzavřeli účastníci s tím, že na ni dopadá režim občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. Dle ust. § § 2395 a násl. obč.zák. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.. Žalobkyně žalovanému poskytla sjednané peněžní prostředky, ale žalovaný svůj závazek, tedy prostředky v určené lhůtě dohodnutým způsobem vrátit, nesplnil. Tak vznikl dluh v žalované výši s příslušenstvím. Soud proto, v souladu se shora uvedeným zákonným ustanovením a smlouvou, uložil žalovanému zaplatit dlužnou částku.7. Dle ust. § 2048 o.z. ujednají-li si strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsobe, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda.8. Dle ust. § 2049 o.z. zaplacení smluvní pokuty nezbavuje dlužníka povinnost splnit dluh smluvní pokutou utvrzený.9. Dle ust. § 1968 o.z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.10. Dle ust. § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitele, který řádně splní své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výše úroku z prodlení stanovení vláda nařízením; neujednají-li si strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.11. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k závěru, že účastníci uzavřeli smlouvu o úvěru, na základě které žalobkyně poskytla žalovanému částku ve výši 12 000 Kč, kterou žalovaný převzal a zavázal se ji vrátit, žalovaný tuto povinnost ani přes upomínku doposud nesplnil.12. Povinnost žalovaného zaplatit zákonné úroky z prodlení pak vyplývá z ust. § 1968 a § 1970 o.z.. s tím, že výše úroku z prodlení vyplývá z nař.vl. č. 142/1994 Sb. Soud proto žalobě co do dlužné jistiny, poplatků s úrokem z prodlení vyhověl. O lhůtě splnění povinnosti bylo rozhodnuto v souladu s ust. § 160 odst. 1 o.s.ř.13. Jelikož žalovaný nezaplatil dlužnou částku ve lhůtě splatnosti, dostal se dle § 1968 zák. č. 89/2012 Sb. (dále o.z.) do prodlení a žalobce má též podle § 1970 o.z. nárok na úroky z prodlení, jejichž výše je určena vládním nařízením č. 351/2013 Sb.14. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 615 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 13 950 Kč sestávající z částky 400 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 500 Kč ve výši 315 Kč.