42 C 329/2025-22 — Obvodní soud pro Prahu 4

1. Žalobkyně se na žalovaném domáhala zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím s tím, že žalovaný uzavřel se společností , Anonymizováno, se sídlem , jméno FO, , , Anonymizováno, (dále jen „původní věřitelka“) dne , datum, smlouvu o revolvingovém úvěru, na jejímž základě původní věřitelka měla poskytnout žalovanému úvěr v konečné výši , částka, s tím, že žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr splatit nejpozději , datum, , přičemž zápůjční úroková sazba byla stanovena na 146,95 % ročně a RPSN 299,98 %. Původní věřitelka prověřovala úvěruschopnost žalovaného lustrací v databázích ISIR, CEE, CRKI, EUCB. Žalovaný nesplatil úvěr řádně a včas. Pohledávka za žalovaným byla postoupena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, na žalobkyni. Žalobkyně zaslala žalovanému předžalobní výzvu.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a k jednání nařízenému na , datum, se bez omluvy nedostavil, ač mu byla žaloba spolu s předvoláním k jednání a s poučením o následcích nedostavení se doručena fikcí, 10. dnem uložení na poště dne , datum, . Žalobkyně se z jednání omluvila a souhlasila, aby bylo rozhodnuto v její nepřítomnosti. Soud proto v souladu s § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků, přičemž vycházel z obsahu spisu a z provedených důkazů.3. Na základě provedeného dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav. Mezi původní věřitelkou a žalovaným byla dne , datum, uzavřena smlouva o revolvingovém úvěru, v níž se původní věřitelka zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši maximálního úvěrového limitu ve výši , částka, s tím, že žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr řádně a včas splácet v pravidelných měsíčních splátkách v minimální výši 13 % nebo , částka, , přičemž zápůjční úroková sazba byla stanovena na 146,95 % ročně a RPSN 299,98 % (prokázáno smlouvou o úvěru, informacemi o půjčce, standardními informacemi o spotřebitelském úvěru, občanským průkazem). Původní věřitelka poskytla žalovanému částku , částka, (prokázáno výpisy z účtu o platbách ve výši , částka, , , částka, , , částka, , , částka, a , částka, , účetním přehledem). Původní věřitelka žalovaného vyzvala ke splacení dluhu (prokázáno fakturou) Pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek (prokázáno smlouvou o opakovaném postoupení pohledávek, seznamem pohledávek, dodatkem č. , hodnota, ke smlouvě o postoupení pohledávek). Žalobkyně zaslala žalovanému oznámení o postoupení pohledávky a předžalobní výzvu (prokázáno oznámením o postoupení pohledávky, předžalobní výzvou, potvrzením o podání doporučené zásilky).4. Soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Mezi původní věřitelkou a žalovaným byla uzavřena smlouva o revolvingovém úvěru, na jejímž základě původní věřitelka poskytla žalovanému úvěr ve výši , částka, a ten se zavázal jej řádně splácet. Žalovaný úvěr nesplatil řádně a včas. Pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni. Žalobkyně zaslala žalovanému předžalobní výzvu.5. Po právní stránce posoudil soud věc následovně. Mezi původní věřitelkou a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru dle § 2395 a násl. o. z. Smlouvu o úvěru původní věřitelka uzavřela v postavení podnikatele a žalovaný v postavení spotřebitele, pročež tato smlouva podléhá režimu zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“).6. Dle § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.7. Dle § 588 věty prvé o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.8. Dle § 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.9. Dle § 2991 odst. 2 o. z., bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.10. Soud shledal uzavřenou smlouvu o úvěru jako absolutně neplatnou, a to pro její očividný (zjevný) rozpor s dobrými mravy ve smyslu § 588 o. z. Za očividně rozporné s dobrými mravy lze označit výši roční procentní sazby nákladů úvěru, která činí 299,98 %. Pokud roční procentní sazba nákladů, (dále jen „RPSN“) přesáhne 100 %, má ji judikatura za nepřiměřenou i u nebankovních poskytovatelů, kteří poskytují úvěry za rizikovějších podmínek než banky, kdy soud zjistil z úřední činnosti, že výše RPSN u bankovních poskytovatelů dosahuje nejvýše 26 %, tedy trojnásobek činí 78 %, k tomu srov. závěry plynoucí z rozsudku Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , nebo rozsudku Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, .11. Neplatné ujednání o úroku v daném případě nebylo možné moderovat ve smyslu § 577 o. z., neboť by tím nedošlo ke spravedlivému uspořádání práv a povinností stran. Nahrazování neplatně sjednaného úroku zásahem soudu by totiž bylo v rozporu s účelem a smyslem § 577 o. z., kterým je mimo jiné i preventivní (odrazující) účinek neplatnosti nemravných ujednání. Uvedená interpretace vychází rovněž z judikatury Soudního dvora EU, která zdůrazňuje, že je třeba zabránit dalšímu používání nemravných klauzulí ve smlouvách, které uzavírají poskytovatelé se spotřebiteli. Pokud by soud mohl měnit obsah smlouvy, mohlo by to vést k eliminaci odrazujícího účinku pro poskytovatele. Nelze připustit, aby poskytovatelé nabyli dojmu, že sice bude rozhodnuto o neplatnosti takových klauzulí, nicméně vnitrostátní soud může smlouvu v nezbytném rozsahu doplnit. To by totiž nevedlo k ničemu jinému, než že by poskytovatelé byli nadále podněcováni uvedené klauzule využívat namísto toho, aby byli vedeni se takových praktik vyvarovat (viz rozsudek SDEU ze , datum, Crédito , jméno FO, proti , jméno FO, nebo rozsudek SDEU ze , datum, , , jméno FO, , Anonymizováno, ).12. Absolutní neplatnost se pak v daném případě týká celé smlouvy, neboť nelze ve smyslu § 576 a § 577 o. z. předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas. Jednotlivá ujednání smlouvy o úvěru tvořila jeden celek. Dle názoru zdejšího soudu by původní věřitelka bez ujednání o neobvykle vysokých úrocích smlouvu o úvěru se žalovaným neuzavřela, neboť na sjednávání nepřiměřeně vysokých úroků je založen její obchodní model. Ke shodným závěrům již ostatně v případě obdobných úvěrových smluv opakovaně dospěl rovněž odvolací Městský soud v Praze (srov. např. rozsudky z , datum, , č. j. č. j. , spisová značka, , či z , datum, , č. j. , spisová značka, ).13. Za této situace nelze než uzavřít, že předmětná smlouva o úvěru je z důvodu sjednání zjevně nemravného úroku absolutně neplatná podle § 588 o. z. jako celek. K neplatnosti podle § 588 o. z. je přitom soud povinen přihlédnout i bez návrhu. Rovněž dle ustálené judikatury Soudního dvora má vnitrostátní soud „z úřední povinnosti posoudit zneužívající charakter smluvní klauzule, pokud má k dispozici informace o právním a skutkovém stavu, které jsou pro tyto účely nezbytné“ (rozsudek ze dne , datum, , , Anonymizováno, také viz rozsudek z , datum, , , Anonymizováno14. Tento závěr soud učinil i s vědomím principů smluvní autonomie a pacta sunt servanda, jakož i zásady, že na právní jednání je třeba spíše hledět jako na platné než jako na neplatné (§ 574 o. z.). V daném případě je nepoměr vzájemného plnění smluvních stran z důvodu nemravně vysokého úroku z úvěru natolik závažný a očividný, že je třeba princip autonomie vůle smluvních stran korigovat zásadou ochrany dobrých mravů a ochranou spotřebitele.15. Původní věřitelka poskytla žalovanému částku , částka, , a žalovaný ji nevrátil. Žalovaný se však s ohledem na absolutní neplatnost smlouvy o úvěru bezdůvodně obohatil na úkor žalobkyně, a je tedy povinen dle § 2991 a násl. o. z. žalobkyni vrátit jistinu ve výši , částka, . Žalovaný se tím, že částku nevrátil, dostal do prodlení dle § 1968 o. z. a žalobkyně má proto právo na příslušenství dle § 1970 o. z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. ve formě zákonného úroku z prodlení.16. V rozsahu bezdůvodného obohacení ve výši , částka, a zákonného úroku z prodlení je žaloba důvodná a soud jí proto vyhověl ve výroku I. tohoto rozsudku.17. Co do zbytku soud žalobu zamítl, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku, neboť úvěrová smlouva je absolutně neplatná, a co do výše bezdůvodného obohacení bylo prokázáno, že žalovanému byla původní věřitelkou poskytnuta toliko částka , částka, .18. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce , částka, , přičemž tato částka představuje 41,64 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 70,82 % a úspěchu žal