25 C 173/2020-10 — Obvodní soud pro Prahu 5

1. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky 13 114 Kč s příslušenstvím. Dle tvrzení žalobkyně tento nárok vznikl z titulu nehrazení pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, kdy žalovaná, jakožto provozovatel nákladního vozidla [registrační značka] VIN: [anonymizováno] – automobil s nejvyšší povolenou hmotností do 3 500 kg, neměla v období od 10. 12. 2018 do 7. 5. 2019 sjednáno pojištění odpovědnosti, ač k tomu byla povinna na základě zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla (dále jen„ zákon“). O zaplacení příspěvku nepojištěných byla žalovaná upomínána, přesto však neuhradila ničeho. 2. Na základě listinných důkazů dospěl soud k tomuto závěru o skutkovém stavu. Žalobkyně vyzvala žalovanou, jakožto provozovatele, výzvou ze dne [datum] k úhradě příspěvku do garančního fondu [anonymizováno] ve výši 13 114 Kč, jelikož vozidlo reg. zn. [registrační značka] VIN: [anonymizováno], nebylo pojištěno po dobu 149 dní a denní sazba činila 86 Kč. Částka zahrnuje též poplatek spojený s mimosoudním uplatněním práva ve výši 300 Kč. Žalobkyně žalovanou dvakrát upomenula o úhradu nedoplatku, a to upomínkami ze dne [datum] a [datum]. Žalovaná na svém dluhu ničeho neuhradila, a to ani přes předžalobní výzvu žalobkyně ze dne [datum]. 3. Podle ust. § 1 odst. 2 písm. a) zákona musí být v případě vozidla zapsaného v registru silničních vozidel podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích povinnost pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona splněna po celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel, s výjimkou doby, kdy je v registru silničních vozidel zapsáno jako vyřazené z provozu, vyvezené do jiného státu nebo zaniklé, a doby, kdy je vozidlo odcizené. 4. Podle ust. § 4 odst. 1 zákona jsou vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel společně a nerozdílně povinni zaplatit Kanceláři příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2; to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno. Podle odst. 3 se výše příspěvku vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2, a výše denní sazby podle druhu vozidla. Podle odst. 4 je osoba povinná k zaplacení příspěvku povinna zaplatit Kanceláři náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. 5. Podle ust. § 2 odst. 1 písm. o) vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb. (dále jen„ vyhláška“) se denní sazba příspěvku pro jednotlivé druhy tuzemských vozidel podle § 4 odst. 5 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla stanoví pro nákladní automobil jiný než podle písmene r) s nejvyšší povolenou hmotností do 3 500 kg včetně ve výši 86 Kč. 6. Podle ust. § 2a vyhlášky činí výše nákladů [název] [anonymizována dvě slova] spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle § 4 odst. 4 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla 300 Kč. 7. Žalobkyni vznikl na základě ust. § 4 odst. 1 zákona právní nárok na zaplacení příspěvku, jelikož žalovaná porušila svou povinnost stanovenou ust. § 1 odst. 2 písm. g) zákona, tedy jako provozovatel vozidla takové vozidlo pojistit. Výše nároku žalobkyně se vypočítá dle ust. § 4 odst. 3 zákona jako násobek počtu dní, kdy vozidlo nebylo pojištěno a sazby, která je stanovena v ust. § 2 vyhlášky, tj. 149 x 86, celkem 12 814 Kč. K této částce se dále přičtou náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek, které podle ust. § 2a vyhlášky činí 300 Kč. Celkový dluh žalované tak činí 13 114 Kč. Žalovaná se ohledně vzniklého nedoplatku ocitla v prodlení s plněním peněžitého závazku ve smyslu ust. § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, a proto soud uložil žalované rovněž zaplatit úroky z prodlení. Výše úroků byla určena v souladu s ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 8. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř., když neshledal důvod pro její prodloužení. 9. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., kdy procesně zcela úspěšné žalobkyni byla přiznána náhrada nákladů vzniklých v souvislosti se zaplaceným soudním poplatkem ve výši 800 Kč a dále nákladů spojených se zastoupením advokátem, které jsou tvořeny 3 úkony právní služby po 300 Kč (ust. § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, ve znění pozdějších předpisů, jejíž aplikace vyplývá z ust. § 151 odst. 1 a 2 věta druhá za středníkem o. s. ř., a to písm. a) uvedeného ustanovení, převzetí a příprava zastoupení, dvakrát písm. d) uvedeného ust., návrh ve věci samé a výzva k plnění, když jejich výše je dána § 14b odst. 1 bod 2. této vyhlášky) a 3 náhradami hotových výdajů po 100 Kč (ust. § 14b odst. 5 písm. a) uvedené vyhlášky). Celkové náklady žalobkyně ve výši 2 252 Kč (zahrnující ve smyslu ust. § 137 odst. 3 o. s. ř. rovněž 21% daň z přidané hodnoty z odměny advokáta a náhrady jeho hotových výdajů a výše zmíněný soudní poplatek) byly přisouzeny v obecné pariční lhůtě (ust. § 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o. s. ř.) a na zákonné platební místo (§ 149 odst. 1 o. s. ř.). Z úřední činnosti je soudu známo, že žaloby podávané žalobkyní se v obdobných případech liší pouze údaji o žalovaném, vymezením dlužné částky a výší kapitalizovaného příslušenství. Jde fakticky o formulář, do něhož jsou pouze dosazovány ty údaje, které jsou pro každý konkrétní spor specifické, nejedná se tedy o žádný individuální rozbor případu, a to ani po skutkové ani po právní stránce. Nepochybně tak jde o tzv. formulářovou žalobu ve smyslu § 14b vyhlášky.