28 C 462/2020-13 — Obvodní soud pro Prahu 5

1. Žalobkyně se žalobou ze dne 13. 5. 2020 domáhala zaplacení částky ve výši 11 795,18 Kč s příslušenstvím. K odůvodnění uvedla, že žalobkyně dodávala žalované na základě smlouvy o sdružených dodávkách elektřiny ze dne 8. 6. 2018 uzavřenou na dobu 30 měsíců a platných obchodních podmínek do odběrného místa na adrese [adresa žalované], elektřinu pro potřeby domácnosti. Žalovaná se zavázala za odebranou elektřinu hradit cenu podle ceníku dle dané fakturační období, a že splatnost vyúčtování spotřeby elektřiny bude stanovena ve faktuře pro příslušné období. Dne 3. 3. 2019 byla žalované zaslána faktura za období 1. 10. 2018 – 26. 2. 2019 na částku 1 815,26 Kč, avšak žalovaná fakturu uhradila pouze částečně. Dlužná částka činí 815,26 Kč. Žalobkyně také požaduje po žalované uhrazení smluvní pokuty ve výši 300 Kč za prodlení s placením záloh. Dne 23. 8. 2019 byla žalované zaslána faktura za zúčtovací období 27. 2. 2019 – 15. 7. 2019 znějící na částku 2 479,92 Kč, která zahrnovala i smluvní pokutu ve výši 300 Kč, ani na tuto fakturu však žalovanou nebyla provedena žádná úhrada. V souvislosti s prodlením s úhradou faktury požaduje žalobkyně po žalované úhradu smluvní pokuty ve výši 100 Kč. Z důvodu nehrazení záloh za dodávku elektřiny žalobkyně ukončila dne 15. 7. 2019 dodávku elektřiny a dne 26. 7. 2019 od ní odstoupila následkem čehož je žalovaná povinna vrátit žalobkyni bonus ve výši 535 Kč za předčasné ukončení smlouvy a uhradit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 8 400 Kč. Celková dlužná částka tak činí 11 795,18 Kč. 2. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 3. Na základě listinných důkazů založených ve spise soud dospěl ke skutkovému závěru, že žalobkyně uzavřela s žalovanou smlouvu, kterou se žalobkyně zavázala dodávat žalované do odběrného místa dodávky elektřiny a žalovaná se zavázala ji odebírat a platit sjednanou cenu formou pravidelných měsíčních záloh (zjištěno ze smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny ze dne 8. 6. 2018). Žalovaná neuhradila vyúčtování za období od 1. 10. 2018 – 26. 2. 2019 a 27. 2. 2019 – 15. 7. 2019 (zjištěno z faktury [číslo]), následkem čehož jí byla vyúčtována smluvní pokuta (zjištěno z vyúčtování smluvní pokuty) a dodávka elektřiny jí byla přerušena (oznámení o přerušení dodávky elektřiny ze dne 11. 6. 2019, oznámení o zahájení realizace přerušení dodávky ze dne 21. 6. 2019). Žalobkyně od smlouvy odstoupila a v důsledku toho jí vznikl nárok na smluvní pokutu a vrácení bonusu (zjištěno ze smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny ze dne 8. 6. 2018 a vyúčtování smluvního poplatku). Žalovaná byla k úhradě zbylé částky vyzvána (zjištěno z předžalobní upomínky). 4. Dle ustanovení § 50 odst. 1 zák. č. 458/2000 Sb., energetický zákon, ve znění pozdějších předpisů, (dále„ energetický zákon“) se smlouvou o dodávce elektřiny zavazuje obchodník s elektřinou nebo výrobce elektřiny dodávat elektřinu jinému účastníkovi trhu s elektřinou a účastník trhu s elektřinou se zavazuje zaplatit za ni cenu. 5. Žalobkyně a žalovaná spolu uzavřely smlouvu o dodávkách elektřiny ve smyslu ust. § 50 odst. 1 energetického zákona, kterou se žalobkyně zavázala poskytovat žalované dodávky elektřiny a žalovaná se zavázala za tyto dodávky platit sjednanou cenu. Žalovaná neuhradila vyúčtování za období 1. 10. 2018 – 26. 2. 2019 a 27. 2. 2019 – 15. 7. 2019 v důsledku čehož vznikl žalobkyni nárok na smluvní pokutu a vrácení bonusu. Vzhledem ke skutečnosti, že žalovaná požadovanou částku v plné výši žalobkyni neuhradila, soud jí proto tuto povinnost uložil. 6. O příslušenství soud rozhodl podle ustanovení § 1970 o. z. ve spojení s ustanovením § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátor, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku a veřejných rejstříků právnických a fyzických osob, ve znění pozdějších předpisů. 7. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř., když neshledal důvod pro její prodloužení. 8. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř., kdy procesně zcela úspěšné žalobkyni byla přiznána náhrada nákladů vzniklých v souvislosti se zaplaceným soudním poplatkem ve výši 800 Kč a dále nákladů spojených se zastoupením advokátem, které jsou tvořeny 3 úkony právní služby po 300 Kč (ustanovení § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, ve znění pozdějších předpisů, dále jen„ vyhláška“, jejíž aplikace vyplývá z ust. § 151 odst. 1 a 2 věta druhá za středníkem o. s. ř., a to písm. a) uvedeného ustanovení, převzetí a příprava zastoupení, dvakrát písm. d) uvedeného ustanovení, návrh ve věci samé a výzva k plnění, když jejich výše je dána § 14b odst. 1 bod 2. této vyhlášky) a 3 náhradami hotových výdajů po 100 Kč (ust. § 14b odst. 5 písm. a) uvedené vyhlášky). 9. Celkové náklady žalobce ve výši 2 252 Kč (zahrnující ve smyslu ust. § 137 odst. 3 o. s. ř. rovněž 21% daň z přidané hodnoty z odměny advokáta a náhrady jeho hotových výdajů a výše zmíněný soudní poplatek) byly přisouzeny v obecné pariční lhůtě (ust. § 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o. s. ř.) a na zákonné platební místo (§ 149 odst. 1 o. s. ř.). Z úřední činnosti je soudu známo, že žaloby podávané žalobkyní se v obdobných případech liší pouze údaji o žalovaném, výší dlužné částky a datem její splatnosti. Jde fakticky o formulář, do něhož jsou pouze dosazovány ty údaje, které jsou pro každý konkrétní spor specifické, nejedná se tedy o žádný individuální rozbor případu, a to ani po skutkové ani po právní stránce. Nepochybně tak jde o tzv. formulářovou žalobu ve smyslu § 14b vyhlášky.