28 C 482/2020-10 — Obvodní soud pro Prahu 5

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky 2 650 Kč s příslušenstvím specifikovaným ve výroku I. tohoto rozsudku s odůvodněním, že provedla dne 28. 1. 2018 na pokyn strážníka městské policie hl. m. Prahy odtah motorového vozidla žalovaného a následně jej umístila na parkovišti provozovaném žalobcem. Žalovaný si vozidlo vyzvednul dne 30. 1. 2018. V souvislosti s odtahem vozidla vznikl žalobkyni nárok na úhradu ceny za odtah ve výši 1 900 Kč a parkovného ve výši 750 Kč. Dne 30. 1. 2018 žalovaný svůj dluh písemně uznal a zavázal se uhradit žalobkyni dlužnou částku do 14. 2. 2018. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužní částky, do dnešního dne však žalovaný dlužnou částku neuhradil. 2. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 3. Na základě listinných důkazů došel soud ke skutkovému závěru, že žalobkyně je oprávněna hlavním městem Prahou k odstraňování silničních vozidel a jejich vraků z místních komunikací, včetně jejich umístění na střežené parkoviště (zjištěno z pověření hlavního města Prahy). Žalobkyně provedla dne 28. 1. 2018 odtah vozidla žalovaného (zjištěno z protokolu o odtahu vozidla [číslo]). Cena za odtah vozidla byla 1 900 Kč, cena za první až třetí den, kdy je vozidlo umístěno na odtahovém parkovišti je 250 Kč denně (zjištěno z výměru [anonymizováno] [číslo]), parkovné žalobkyně požaduje za 3 dny. Žalovaný svůj dluh uznal (zjištěno z uznání dluhu ze dne 30. 1. 2018). Žalobkyně vyzývala žalovaného k uhrazení dlužné částky (zjištěno z výzvy k úhradě dlužné částky ze dne 14. 9. 2020). 4. Podle ustanovení § 27 odst. 5 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích (dále jen„ zákon o silničním provozu“) rozhodne o odstranění vozidla, které neoprávněně stojí na vyhrazeném parkovišti, policista nebo strážník obecní policie; vozidlo se odstraní na náklad jeho provozovatele. 5. Žalobkyně provedla odtah vozidla žalovaného v souladu s ustanovením § 27 zákona o silničním provozu a umístila vozidla na střežené parkoviště, které k tomuto účelu provozuje. Žalovaný byl povinen k nahrazení nákladů za odtah vozidla a uhrazení parkovného. Jelikož žalovaný žalobkyni dlužnou částku nezaplatil, soud mu tuto povinnost uložil. 6. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř., když neshledal důvod pro její prodloužení. 7. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., kdy procesně zcela úspěšné žalobkyni byla přiznána náhrada nákladů vzniklých v souvislosti se zaplaceným soudním poplatkem ve výši 400 Kč a dále nákladů spojených se zastoupením advokátem, které jsou tvořeny 3 úkony právní služby po 200 Kč (ust. § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., jejíž aplikace vyplývá z ust. § 151 odst. 1 a 2 věta druhá za středníkem o. s. ř., a to písm. a) uvedeného ustanovení, převzetí a příprava zastoupení, dvakrát písm. d) uvedeného ust., návrh ve věci samé a výzva k plnění, když jejich výše je dána § 14b odst. 1 bod 1. této vyhlášky) a 3 náhradami hotových výdajů po 100 Kč (ust. § 14b odst. 5 písm. a) uvedené vyhlášky). 8. Celkové náklady žalobkyně ve výši 1 489 Kč (zahrnující ve smyslu ust. § 137 odst. 3 o. s. ř. rovněž náhradu daně z přidané hodnoty z odměny advokáta a náhrady jeho hotových výdajů ve výši 21% a výše zmíněný soudní poplatek) byly přisouzeny v obecné pariční lhůtě (ust. § 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o. s. ř.) a na zákonné platební místo (§ 149 odst. 1 o. s. ř.). Z úřední činnosti je soudu známo, že žaloby podávané žalobkyní se v obdobných případech liší pouze údaji o žalovaném, výší dlužné částky a datem její splatnosti. Jde fakticky o formulář, do něhož jsou pouze dosazovány ty údaje, které jsou pro každý konkrétní spor specifické, nejedná se tedy o žádný individuální rozbor případu, a to ani po skutkové ani po právní stránce. Nepochybně tak jde o tzv. formulářovou žalobu ve smyslu § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif.