10 C 20/2021-14 — Obvodní soud pro Prahu 5

Žalobkyně se žalobou podanou k soudu dne 30.10.2020 domáhala po žalovaném zaplacení částky 38 735 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že právní předchůdce žalobkyně, [příjmení] [jméno] [příjmení], [anonymizováno], uzavřel se žalovaným dne [datum] smlouvu o zápůjčce, na základě které poskytl žalovanému peněžní prostředky ve výši 17 000 Kč. Žalovaný se tuto částku včetně souhrnného poplatku za poskytnutí půjčky zavázal vrátit prostřednictvím pravidelných 58 týdenních splátek po 517 Kč, což však nečinil řádně a včas. Poslední splátka byla splatná dne 20.4.2017. Dále byla mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným uzavřena dne 19.10.2015 smlouva o zápůjčce, na základě které poskytl žalovanému peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč. Žalovaný se tuto částku včetně souhrnného poplatku za poskytnutí půjčky zavázal vrátit prostřednictvím pravidelných 58 týdenních splátek po 457 Kč, což však nečinil řádně a včas. Poslední splátka byla splatná dne 28.11.2016. V důsledku fúze sloučením se dne [datum] stala právním nástupcem [právnická osoba] [anonymizována tři slova] [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] Smlouvou o postoupení pohledávky ze dne 6.12.2019 byla pohledávka za žalovaným postoupena na žalobkyni. Ke dni postoupení pohledávky činil dluh žalovaného vůči žalobkyni částku 38 735 Kč a příslušenství nebyl uhrazen ani na základě upomínky žalobkyně. Žalobkyně i žalovaný byli podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen jako „o.s.ř.“) usnesením zdejšího soudu č.j. 282552/2020-10 vyzváni, aby ve lhůtě 10 dnů ode dne doručení usnesení sdělili, zda se výslovně vzdávají práva osobní účasti na projednání věci a aby ve stejné lhůtě soudu sdělili, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, neboť soud měl za to, že v této věci lze rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů. Současně byli poučeni, že neodpoví-li na tuto výzvu, bude soud předpokládat, že nemají proti tomuto postupu námitky a rozhodne věc bez nařízení jednání. Žalobkyně ani žalovaný se ve stanovené lhůtě nevyjádřili a proto soud postupoval podle § 101 odst. 4 o.s.ř. a vynesl rozsudek bez nařízeného jednání. Soud provedl dokazování všemi žalobkyní navrženými důkazy (ust. § 120 odst. 1 o.s.ř. ve spojení s ust. § 129 odst. 1 o.s.ř.). Potřeba dalších důkazů v řízení najevo nevyšla. V řízení bylo listinnými důkazy prokázáno, že právní předchůdce žalobkyně, [příjmení] [jméno] [příjmení], [anonymizováno], uzavřel se žalovaným dne 10.3.2016 smlouvu o zápůjčce, na základě které poskytl žalovanému peněžní prostředky ve výši 17 000 Kč, které se žalovaný včetně souhrnného poplatku za poskytnutí půjčky zavázal vrátit prostřednictvím pravidelných 58 týdenních splátek po 517 Kč (prokázáno smlouvou o půjčce, smluvními podmínkami). Dále právní předchůdce žalobkyně uzavřel se žalovaným dne 19.10.2015 smlouvu o zápůjčce, na základě které poskytl žalovanému peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč, které se žalovaný včetně souhrnného poplatku za poskytnutí půjčky zavázal vrátit prostřednictvím pravidelných 58 týdenních splátek po 457 Kč (prokázáno smlouvou o půjčce, smluvními podmínkami). Smlouvou o postoupení pohledávky ze dne 6.12.2019 byla pohledávka za žalovaným postoupena na žalobkyni (prokázáno smlouvou o postoupení pohledávek, oznámením o postoupení pohledávek včetně dokladu o doručení). Žalobkyně žalovaného k zaplacení dlužné částky vyzvala (prokázáno upomínkou včetně dokladu o doručení). Podle ust. 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Forma smlouvy o zápůjčce není zákonem nijak předepsána, může se jednat také o ústní dohodu. Mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným byly uzavřeny dvě smlouvy o zápůjčce, na základě které byly žalovanému poskytnuty finanční prostředky v celkové výši 32 000 Kč. Žalovaný se tuto částku včetně souhrnného poplatku za poskytnutí půjčky zavázal vrátit prostřednictvím pravidelných týdenních splátek, což však nečinil řádně a včas. Tím, že se žalovaný dostal do prodlení se smluvenými splátkami, vznikla mu povinnost uhradit žalobkyni celou dlužnou částku ve výši 38 735 Kč, což však žalovaný neučinil, a proto soud rozhodl, jak je ve výroku tohoto rozsudku uvedeno. Postoupení pohledávky se řídí ust. § 1879 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. O příslušenství bylo rozhodnuto podle ust. § 1970 o.z. ve spojení s ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle ust. § 160 odst. 1 o.s.ř., když neshledal podmínky pro její prodloužení. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. Žalobkyni přiznal náhradu nákladů řízení spočívající ve vyměřeném soudním poplatku 1 550 Kč a dále nákladů spojených se zastoupením advokátem, které jsou tvořeny 3 úkony právní pomoci po 500 Kč (ust. § 11 odst. 1 písm. a) - převzetí a příprava zastoupení, d) - písemné podání žaloby, výzva k plnění), když jejich výše je dána ust. § 14b bod 3 ve spojení s § 8 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., jejíž aplikace vyplývá z ust. § 151 odst. 2 věta prvá o.s.ř.) a 3 náhradami hotových výdajů po 100 Kč (ust. § 14b odst. 5 písm. a) uvedené vyhlášky) a dále DPH ve výši 21% z odměny advokáta a náhrady jeho hotových výdajů. Celková výše nákladů řízení tedy činí 3 728 Kč a byly přisouzeny v obecné pariční lhůtě (ust. § 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o.s.ř.) a na zákonné platební místo (ust. § 149 odst. 1 o.s.ř.).