18 C 85/2021-13 — Obvodní soud pro Prahu 5

Žalobkyně se svým návrhem podaným ke zdejšímu soudu dne 18. 8. 2021 ve znění částečného zpětvzetí ze dne 20. 8. 2021 (o němž bylo rozhodnuto samostatným usnesením zdejšího soudu ze dne 27. 8. 2021, č. j. EPR 196176/2021-7) domáhá na žalované zaplacení částky uvedené v záhlaví s odůvodněním, že v rámci své činnosti (prodej stavebnin) dodala dne 19. 12. 2018 žalované zboží, jehož cenu vyúčtovala fakturou [číslo] na částku 166 215 Kč splatnou dne 19. 12. 2018. Na tuto fakturu žalovaná uhradila pouze částku celkem 56 215 Kč (dne 7. 5. 2019 částku 26 215 Kč a dne 20. 6. 2019 částku 30 000 Kč). Žalobkyně se proto domáhá zaplacení zbývající dlužné částky ve výši 110 000 Kč spolu s příslušenstvím (sestávající z úroku z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 166 215 Kč, které za období od 20. 12. 2018 do 7. 5. 2019 žalobkyně kapitalizovala ve výši 5 969,84 Kč a z úroku z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 140 000 Kč, které za období od 8. 5. 2019 do 20. 6. 2019 žalobkyně kapitalizovala ve výši 1 518,90 Kč a dále z úroku z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 110 000 Kč od 21. 6. 2019 do zaplacení) a náhrady nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč. Žalobkyně dále dodala žalované zboží dne 10. 8. 2018, jehož cenu vyúčtovala fakturou [číslo] na částku 64 759 Kč splatnou dne 24. 8. 2018, přičemž dlužnou jistinu žalovaná uhradila dne 19. 8. 2021. Žalobkyně se proto domáhá po žalované zaplacení úroku z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 64 759 Kč, které za období od 25. 8. 2018 do 19. 8. 2021 kapitalizovala ve výši 17 405 Kč a náhrady nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč. Žalobkyně naposledy vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky předžalobní upomínkou ze dne 22. 7. 2021. Žalovaná se ve věci nevyjádřila. Účastníci řízení souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání, soud proto ve věci postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, dále jen „o. s. ř.“, dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Z listinných důkazů předložených žalobcem dospěl soud k tomuto skutkovému stavu: Žalobkyně vyfakturovala dodané zboží (stavebniny) žalované fakturou [číslo] znějící na částku celkem 166 215 Kč splatnou dne 19. 12. 2018 (faktura [číslo]). Žalovaná na tuto fakturu uhradila částku 26 215 Kč dne 7. 5. 2019 a částku 30 000 Kč dne 20. 6. 2019; obě platby byly provedeny s variabilním symbolem shodným s číslem faktury (výpis z účtu žalobkyně). Žalobkyně žalované vyfakturovala dodané zboží (stavebniny) fakturou [číslo] znějící na částku celkem 64 759 Kč splatnou dne 24. 8. 2018 (faktura [číslo]) Naposledy byla žalovaná žalobkyní prostřednictvím její právní zástupkyně vyzvána k úhradě zbývající dlužné částky ve výši 110 000 Kč s příslušenstvím upomínána dopisem ze dne 22. 7. 2021, dopis jí byl dodán dne 23. 7. 2021 do vlastních rukou prostřednictvím datové schránky (výzva k plnění ze dne 22. 7. 2021 před podáním žaloby včetně doručenky datové zprávy). Po právní stránce soud věc posoudil následovně: Podle § 2079 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) se kupní smlouvou prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu. Soud má v řízení za prokázané, že účastníci uzavřeli kupní smlouvu ve smyslu § 2079 o. z., na jejímž základě se žalobkyně zavázala pro žalovanou dodat zboží (stavebniny) a žalovaná se zavázala za dodané zboží zaplatit cenu. Žalobkyně své povinnosti ze smlouvy splnila, když žalované zboží dodala a cenu za dodané zboží žalované vyfakturovala fakturou [číslo] na částku celkem 166 215 Kč. Žalovaná však na vyúčtovanou cenu hradila pouze částečně, když dne 7. 5. 2019 uhradila částku 26 215 Kč a dne 20. 6. 2019 částku 30 000 Kč, zbývající dlužnou částku ve výši 110 000 Kč s příslušenstvím neuhradila, a to ani přes předžalobní upomínku. Žalobkyně tak v řízení prokázala vznik právního vztahu a rozsah dohodnutého plnění, naopak žalovaná, aby se ubránila, musela by tvrdit a prokazovat, že celou dlužnou částku již zaplatila či že kupní smlouvu vůbec neuzavřela, to však žalovaná neučinila. Soud proto žalobě vyhověl. O příslušenství rozhodl soud dle § 1970 o. z. a žalobkyni přiznal úrok z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 166 215 Kč za období od 20. 12. 2018 (ode dne následujícího po splatnosti faktury [číslo]) do 7. 5. 2019 (kdy žalovaná uhradila částku 26 215 Kč) v kapitalizované výši 5 969,84 Kč, úrok z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 140 000 Kč za období od 8. 5. 2019 (ode dne následujícího po částečném plnění žalované) do 20. 6. 2019 (kdy žalovaná uhradila částku 30 000 Kč) v kapitalizované výši 1 518,90 Kč a úrok z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 110 000 Kč od 21. 6. 2019 (ode dne následujícího po částečném plnění žalované) do zaplacení, přičemž výše úroku z prodlení je dána zákonnou sazbou stanovenou nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Soud dále žalobkyni přiznal úrok z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 64 759 Kč za období od 25. 8. 2018 (ode dne následujícího po splatnosti faktury [číslo]) do 19. 8. 2021 (kdy žalovaná uhradila dlužnou jistinu ve výši 64 759 Kč) v kapitalizované výši 17 405 Kč. V souladu s § 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. má žalobkyně rovněž právo na zaplacení minimálních nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši celkem 2 400 Kč (2 x 1 200 Kč), neboť se jednalo o smluvní závazek vyplývající z podnikatelské činnosti účastníků. Soud proto rozhodl, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. Výrok II. o nákladech řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř., podle kterého má zcela procesně úspěšná žalobkyně právo na plnou náhradu nákladů řízení. Náklady řízení žalobkyně v celkové výši 28 600 Kč spočívají v zaplaceném soudním poplatku 5 400 Kč a v odměně advokáta, která je tvořena: -) částkou 22 000 Kč, tj. odměnou za 4 úkony právní služby (§ 11 odst. 1 a § 7, § 8 vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu /dále jen„ AT“ /), z tarifní hodnoty ve výši 110 000 Kč za úkony právní služby: převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby, výzva k plnění a zpětvzetí žaloby ze dne 20. 8. 2021, kdy sazba mimosmluvní odměny za 1 úkon právní služby činí 5 500 Kč, -) a odměnou advokáta za 4 paušální náhrady hotových výdajů po 300 Kč (§ 13 odst. 4 AT). O povinnosti žalované zaplatit tuto náhradu k rukám zástupce žalobkyně bylo rozhodnuto dle § 149 odst. 1 o. s. ř. Lhůta pro splnění povinností uložených žalované tímto rozsudkem byla soudem stanovena v souladu s § 160 odst. 1 o.s.ř.