24 C 368/2020-59 — Obvodní soud pro Prahu 5

1. Žalobce se žalobou podanou soudu dne 11. 8. 2020 domáhá po žalované zaplacení částky 13 555,83 Kč spolu s příslušenstvím s odůvodněním, že se žalovanou dne 18. 5. 2012 uzavřel smlouvu o účtu [číslo] jejíž součástí byly všeobecné obchodní podmínky (dále jen„ Smlouva o účtu“), na základě které byl žalované zřízen osobní účet č. [bankovní účet]. Žalovaná se zavázala uhradit veškeré náklady a výdaje, které jí v souvislosti se Smlouvou o účtu vzniknou. Dne 24. 7. 2019 došlo ke zrušení účtu žalované a žalobce provedl konečné vyúčtování. Po vyúčtování zůstal na účtu žalované ke dni 31. 7. 2019 záporný zůstatek ve výši 13 555,83 Kč, který žalovaná neuhradila ani přes předžalobní upomínku žalobce. Žalobce převedl pohledávku z běžného účtu na evidenční účet č. [bankovní účet], o čemž byla žalovaná informována. Žalobce tak požaduje zaplacení celé dlužné částky spolu s příslušenstvím spočívajícím v kapitalizovaném zákonném úroku z prodlení ve výši 26,35 Kč a dále zákonném úroku z prodlení z částky 13 555,83 Kč ve výši 10% ročně od 1. 11. 2019 do zaplacení. 2. Opatrovník žalované se vyjádřil tak, že žalovaná je nekontaktní, nemá od ní žádný pokyn, že by cokoliv sporovala. Navrhl, aby žaloba byla zamítnuta. 3. Zdejší soud předně dovodil svou mezinárodní pravomoc (příslušnost) v této věci v souladu s článkem 7 bod 1 písm. a) Nařízení evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (Brusel I bis) použitelné na řízení zahájená po 10. 1. 2015, podle kterého může osoba, která má bydliště v některém členském státě, být v jiném členském státě žalována pokud předmět sporu tvoří smlouva nebo nároky ze smlouvy, u soudu místa, kde závazek, o nějž se jedná, byl nebo měl být splněn. Žalovaná má na území ČR povolen přechodný pobyt do 7. 5. 2022, poslední adresu platného pobytu v ČR na adrese uvedené v záhlaví měla platnou do 31. 7. 2019. Soud proto dále vyšel z v tomto směru ustálené judikatury SDEU, jakož i na tuto problematiku stále aplikovatelné judikatury NS ČR (např. usnesení z 25. 6. 2014 sp. zn. 30 Nd 25/2014) stanovící, že pravomoc a příslušnost rozhodnout o žalobě směřující proti žalovanému, má členský stát, na jehož území se nacházelo poslední známé bydliště žalovaného, a to za situace, kdy soud provedl veškerá dostupná pátrání po faktickém pobytu žalovaného, ten se mu však nepodařilo zjistit, zároveň však nedisponoval žádnými průkaznými indiciemi, které by umožňovaly dojít k závěru, že žalovaný má současné bydliště mimo EU. Cílem citovaného nařízení EU je přitom mimo jiné umožnit žalobci snadno určit soud, u něhož může podat žalobu, jakož i umožnit žalovanému přiměřeně předvídat, u kterého soudu může být žalován. Smyslu nařízení se tedy nepříčí, pokud dle něj bude určena příslušnost i za situace, kdy žalovaná prokazatelně měla poslední známé bydliště na území státu EU (zde konkrétně na adrese uvedené v záhlaví v obvodu zdejšího soudu), svému smluvnímu partnerovi před skončením smluvního vztahu změnu svého bydliště neoznámila, aktuálně je přes všechna pátrání neznámého pobytu, ale současně nebyly zjištěny žádné indicie osvědčující, že by měla bydlet mimo území EU. Zdejší soud proto uzavřel, že je ve věci mezinárodně příslušný dle posledního známého bydliště žalované ve smyslu čl. 4 bod 1, resp. čl. 7 nařízení Brusel I bis. Místní příslušnost zdejšího soudu je dána dle § 84 a § 85 o.s.ř. 4. Po provedeném dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav: 5. Žalovaná je státní příslušnicí Jihoafrické republiky, na území ČR má povolen přechodný pobyt za rodinným účelem od 7. 5. 2012 do 7. 5. 2022, přičemž do 31. 7. 2019 byla hlášena na poslední platné adrese [adresa žalovaného] (zjištěno ze sdělení Ministerstva vnitra ČR ze dne 14. 12. 2020). 6. Žalobce a žalovaná uzavřeli dne 18. 5. 2012 Smlouvu o účtu, jejíž nedílnou součástí byly všeobecné obchodní podmínky žalobce, na základě které se žalobce zavázal zřídit od dne 18. 5. 2012 žalované osobní účet č. [bankovní účet] vedený v českých korunách. Strany ujednaly, že žalované bude doručováno na adresu [adresa žalovaného] (zjištěno ze smlouvy o osobním účtu [anonymizována dvě slova] ze dne 18. 5. 2012). 7. Žalovaná se zavázala hradit za služby poskytované žalobcem a dále uhradit veškeré další výdaje a náklady (zjištěno z čl. 7 všeobecných obchodník podmínek, sazebníku). 8. Osobní účet žalované č. [bankovní účet] byl ke dni 24. 7. 2019 zrušen (zjištěno z výzvy k vyrovnání dlužné částky ze dne 7. 8. 2019). Zůstatek na osobním účtu ke dni 24. 7. 2019 činil 0 Kč (zjištěno z výpisu účtu žalované). 9. Žalobce zjistil po zrušení osobního účtu žalované na tomto účtu záporný konečný zůstatek ve výši 13 555,83 Kč sestávající z plateb, které nebyly kvůli časovému souběhu zahrnuty do konečného zůstatku účtu a žalovanou vyzval k jeho úhradě (zjištěno z výzvy k vyrovnání dlužné částky ze dne 7. 8. 2019). 10. Žalobce dne 31. 10. 2019 pohledávku z účtu žalované převedl na evidenční účet pohledávek z nepovolených debetních zůstatků, částka činila 13 582,18 Kč a sestávala z doúčtovaných kartových operací ve výši 13 555,83 Kč a řádných úroků a zákonných úroků z prodlení ve výši 26,35 Kč (zjištěno z výzvy k zaplacení dlužné částky ze dne 31. 10. 2019). 11. Žalobce žalovanou k úhradě dlužné částky vyzval, výzva byla zaslána na adresu [adresa žalovaného] (zjištěno z předžalobní upomínky ze dne 22. 4. 2020 včetně podacího archu). 12. Z ostatních provedených důkazů soud nezjistil žádné relevantní informace pro toto řízení. Soud dalšími důkazy řízení nedoplňoval, když další důkazy ani nebyly navrhovány. Provedené důkazy považoval soud za věrohodné a dostatečné k náležitému zjištění skutkového stavu potřebného pro řádné rozhodnutí ve věci. 13. Podle § 3028 odst. 3 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“) není-li dále stanoveno jinak, řídí se právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. 14. S ohledem na to, že Smlouva o účtu byla mezi žalobcem a žalovanou uzavřena dne 18. 5. 2012 (tedy před nabytím účinnosti o.z.) posoudil soud věc podle zák. č. 513/1991 Sb., ve znění účinném do 31. 12. 2013, obchodní zákoník (dále jen„ obch. zák.“). 15. Podle § 708 obch. zák. se smlouvou o běžném účtu zavazuje banka zřídit od určité doby v určité měně účet pro jeho majitele, přijímat na zřízený účet peněžní prostředky, vyplácet z něj peněžní prostředky nebo z něj či na něj provádět jiné platební transakce (odst. 1). Smlouva o běžném účtu vyžaduje písemnou formu (odst. 2). 16. Podle § 713 obch. zák. je banka povinna odepsat peněžní prostředky z účtu v den určený osobou oprávněnou nakládat s peněžními prostředky na účtu, předá-li tato osoba proveditelný příkaz v době dohodnuté s bankou; není-li tento den určen, ve lhůtě stanovené smlouvou o běžném účtu, a není-li lhůta stanovena, pak nejpozději následující pracovní den po předání příkazu. 17. Podle § 715 odst. 4 obch. zák. zanikne-li smlouva o běžném účtu, banka bez zbytečného odkladu v souladu se zákonem o platebním styku vypořádá pohledávky a závazky týkající se účtu, zejména provede platby uskutečněné prostřednictvím platebních karet a šeků, pokud byly použity do dne zániku smlouvy o běžném účtu, a dále je banka oprávněna si započítat své pohledávky, které má vůči majiteli účtu ze smlouvy o běžném účtu. Majitel účtu je povinen vrátit bance platební karty a tiskopisy šeků, které mu k účtu vydal. 18. V řízení bylo prokázáno, a to písemnou Smlouvou o účtu, že žalobce a žalovaná uzavřeli dne 18. 5. 2012 Smlouvu o účtu v písemné formě ve smyslu § 708 obch. zák., na základě které se žalobce zavázal zřídit od 18. 5. 2012 v českých korunách osobní účet pro žalovanou, přijímat na zřízený účet peněžní prostředky, vyplácet z něj peněžní prostředky nebo z něj či na něj provádět jiné platební transakce a žalovaná se zavázala za poskytnuté služby hradit sjednanou cenu a dále hradit veškeré výdaje a náklady spojené s vedením účtu. 19. Výpisem z účtu žalované, výzvou k vyrovnání dlužné částky ze dne 7. 8. 2019 a výzvou k zaplacení dlužné částky ze dne 31. 10. 2019 pak bylo v řízení prokázáno, že Smlouva o účtu zanikla ke dni 24. 7. 2019, k tomuto dni činil zůstatek na osobním účtu žalované částku 0 Kč. 20. Následně však žalobce při vypořádání pohledávek a závazků ve smyslu § 715 odst. 4 obch. zák. a započtení plateb, k jejichž provedení dala žalovaná příkaz a které nebyly kvůli časovému souběhu zahrnuty do konečného zůstatku účtu (§ 713 obch. zák.) po zániku Smlouvy o účtu zjistil záporný zůstatek na osobním účtu žalované v celkové výši 13 555,83 Kč. Žalobce pak tuto pohledávku (sestávající z doúčtovaných kartových operací ve výši 13 555,83 Kč a úroků z prodlení ve výši 26,35 Kč) za žalovanou převedl na evidenční účet pohledávek, o čemž byla žalovaná informována a žalovanou vyzval k jejímu zaplacení. 21. Žalobc