5 C 307/2021-18 — Obvodní soud pro Prahu 5

1. Žalobce se jako insolvenční správce dlužníka [jméno] [příjmení] žalobou podanou zdejšímu soudu domáhal po žalovaném zaplacení shora uvedené částky jako dluhu ze smlouvy o důchodu uzavřené mezi žalovaným a dlužníkem dne [datum]. Tou se žalovaný zavázal vyplácet dlužníku jako příjemci přímo k rukám žalobce důchod ve výši 1 500 Kč měsíčně po dobu 5 let počínaje měsícem, v němž bude rozhodnuto o schválení oddlužení dlužníka. Krajský soud v Praze rozhodl o schválení oddlužení dlužníka usnesením č. j. [insolvenční spisová značka] ze dne [datum]. Za období od dubna 2018 do srpna 2021 byl žalovaný povinen uhradit celkovou částku ve výši 61 500 Kč, na účet majetkové podstaty však byla složena toliko částka ve výši 6 702 Kč. Celková dlužná částka proto činí 54 798 Kč. Ačkoliv byl žalovaný k úhradě dlužné částky upomínán, ani přes předžalobní výzvu ze dne [datum] svůj dluh neuhradil. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 3. Z předložených listin má soud za prokázané, že žalobce (dlužník) a žalovaný uzavřeli dne [datum] smlouvu, v níž se žalovaný zavázal vyplácet dlužníkovi jako příjemci přímo k rukám žalobce důchod ve výši 1 500 Kč měsíčně po dobu 5 let počínaje měsícem, v němž bude rozhodnuto o schválení oddlužení dlužníka (prokázáno Smlouvou o důchodu ze dne [datum]). Krajský soud v Praze rozhodl o schválení oddlužení dlužníka dne [datum] (prokázáno usnesením KS v Praze ze dne [datum], č. j. [insolvenční spisová značka]). Celková dlužná částka za dobu od dubna 2018 do srpna 2021 činí 61 500 Kč (41 měsíčních splátek), žalobce se žalobou domáhá zaplacení částky ve výši 54 798 Kč s tím, že částka ve výši 6 702 Kč byla na účet majetkové podstaty již uhrazena. Žalovaný byl o úhradu dlužné částky upomínán, přesto svůj dluh neuhradil (prokázáno předžalobní upomínkou ze dne [datum]). 4. Podle § 2701 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) se smlouvou o důchodu plátce zavazuje platit příjemci pravidelné peněžní dávky (důchod). 5. Ve věci bylo shora uvedenými listinami prokázáno, že mezi žalobcem (dlužníkem) jako příjemcem a žalovaným jako plátcem byla uzavřena smlouva o důchodu podle § 2701 a násl. o. z., jíž se žalovaný zavázal poskytovat žalobci důchod ve výši 1 500 Kč měsíčně počínaje okamžikem specifikovaným výše, nejdéle na dobu 5 let. Jednotlivé dávky se žalovaný zavázal vyplácet přímo k rukám žalobce jako insolvenčního správce příjemce, a to vždy nejpozději k 15. dni v měsíci, za který má být dávka důchodu vyplacena. Žalovaný však svou povinnost nesplnil, když za dobu od [anonymizováno] [rok] do [anonymizováno] [rok] byla na účet majetkové podstaty dlužníka uhrazena toliko částka 6 702 Kč. Žalobce se tak právem domáhá zaplacení jednotlivých dávek důchodu v celkové výši 54 798 Kč. 6. S ohledem na shora uvedené soud žalobě jako důvodné zcela vyhověl. 7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. za splnění podmínky § 142a odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 600 Kč Tyto náklady sestávají z nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníku řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 137 odst. 2 o. s. ř. a který nedoložil výši hotových výdajů, náleží paušální náhrada ve výši 300 Kč za každý ze dvou úkonů (předžalobní výzvu k plnění a za žalobu) dle § 2 odst. 3 vyhlášky. 8. Lhůta k plnění dluhu i nákladů byla ponechána obecná třídenní dle § 160 odst. 1 věta prvá o. s. ř., když soud v řízení neshledal důvod pro jinou lhůtu.