18 C 133/2022-54 — Obvodní soud pro Prahu 5

1. Žalobkyně se žalobou podanou soudu dne 9. 3. 2022 domáhá po žalovaném zaplacení částky 10 792 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že v souladu s ustanoveními zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla zjistila, že žalovaný je vlastníkem motorového vozidla [registrační značka], [příjmení]: [anonymizováno] (dále též jen„ Vozidlo“), přičemž Vozidlo nemělo v období od 1. 4. 2020 do 31. 7. 2020, tedy 122 dní, uzavřeno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (tzv. povinné ručení). Výzva k úhradě zákonného příspěvku nepojištěných v celkové výši 10 792 Kč (z toho příspěvek nepojištěných činí 10 492 Kč a náklady na vymáhání 300 Kč) byla žalovanému zaslána, splatnost příspěvku nastala dne 15. 2. 2021, žalovaný však ničeho nezaplatil, a to ani přes předžalobní upomínku žalobkyně. Žalobkyně proto požaduje zaplacení celé dlužné částky včetně zákonných úroků z prodlení ode dne následujícího po splatnosti do zaplacení. 2. Žalovaný prostřednictvím opatrovníka uplatněný nárok zcela neuznal s tím, že nebylo prokázáno, že Vozidlo bylo v rozhodné době provozováno. Pokud nebylo provozováno, žalovaný nebyl povinen hradit zákonný příspěvek nepojištěných. Žalovaný proto navrhl žalobu zamítnout. 3. V této věci jde o řízení s cizím prvkem, protože žalovaná je občankou Rumunska s evidovaným bydlištěm na území České republiky. Rozhodné právo pro daný smluvní závazkový vztah soud určil podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1215/2012, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (Brusel I bis), které je použitelné na řízení zahájená po 10. 1. 2015. Podle čl. 4 odst. 1 tohoto nařízení nestanoví-li toto nařízení jinak, mohou být osoby, které mají bydliště v některém členském státě, bez ohledu na svou státní příslušnost žalovány u soudů tohoto členského státu. 4. Po provedeném dokazování učinil soud následující skutková zjištění: 5. Žalovaný, který je státním příslušníkem Rumunska, má na území České republiky povolen přechodný pobyt do [datum]. Naposledy byl hlášen na adrese [adresa žalovaného], změnu adresy nenahlásil (sdělení Ministerstva vnitra ČR). 6. Žalovaný (s evidovanou adresou [adresa žalovaného]) je od 29. 11. 2017 zapsán v registru motorových vozidel jako vlastník/provozovatel provozovaného [značka automobilu] [anonymizováno] s objemem válců 2 902 cm3, [registrační značka], číslo technického průkazu: [anonymizováno], VIN: [anonymizováno] (Vozidlo). Vozidlo je vedeno jako provozované a bylo provozované i v období od 1. 4. 2020 do 31. 7. 2020 (informace z registru silničních vozidel ze dne 2. 11. 2022). 7. Žalobkyně ze svých evidencí zjistila, že žalovaný měl k Vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu vozidel pouze v období od 11. 12. 2018 do 28. 3. 2019 u pojišťovny [pojišťovna], č. smlouvy [číslo]. Žalovaný byl jako vlastník/provozovatel Vozidla žalobkyní vyzván k zaplacení zákonného příspěvku za nepojištěné Vozidlo za období od 1. 4. 2020 do 31. 7. 2020, tj. 122 dní ve výši 10 492 Kč (výzva k úhradě příspěvku ze dne 2. 12. 2020). 8. Žalovaný byl žalobkyní před podáním žaloby opakovaně písemně upomínán k úhradě žalované částky; dopisy byly žalovanému zasílány na adresu [adresa žalovaného] (upomínka o úhradu ze dne 11. 3. 2021). Naposledy byl žalovaný k úhradě dlužné částky vyzván žalobkyní prostřednictvím jejího právní zástupkyně (předžalobní upomínka ze dne 3. 11. 2021 včetně podacího archu a sledovaní zásilek České pošty s.p.). 9. Po právní stránce soud věc posoudil následovně: 10. Rozhodné právo pro daný mimosmluvní závazkový vztah soud určil podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 864/2007 ze dne 11. 7. 2007, které se na vztahy mezi členskými státy, jimiž Česká republika i Rumunsko jsou, použije přednostně. Podle čl. 4 odst. 1 tohoto nařízení je rozhodným právem pro mimosmluvní závazkové vztahy, které vznikají z civilních deliktů, právo země, kde škoda vznikla, bez ohledu na to, ve které zemi došlo ke skutečnosti, jež vedla ke vzniku škody, a bez ohledu na to, ve které zemi nebo kterých zemích se projevily nepřímé následky této skutečnosti, přičemž podle čl. 2 odst. 1 nařízení zahrnuje škoda jakékoli následky civilního deliktu, bezdůvodného obohacení, jednatelství bez příkazu nebo předsmluvního jednání. Vzhledem k tomu, že k porušení zákonné povinnosti došlo na území České republiky, je rozhodným právem právo České republiky. 11. Podle § 1 odst. 2 písm. a) zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla (dále jen„ zákon o povinném ručení“) nestanoví-li tento zákon jinak, musí být v případě vozidla zapsaného v registru silničních vozidel podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích povinnost pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona splněna po celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel, s výjimkou doby, kdy je v registru silničních vozidel zapsáno jako vyřazené z provozu, vyvezené do jiného státu nebo zaniklé, a doby, kdy je vozidlo odcizené. 12. Podle § 4 odst. 1 zákona o povinném ručení vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel (dále jen "osoba povinná k zaplacení příspěvku") jsou společně a nerozdílně povinni zaplatit Kanceláři příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2; to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno. Příspěvek se podle ustanovení § 4 odst. 3 zákona vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2, a výše denní sazby podle druhu vozidla (podle § 2 odst. 1 písm. o) vyhlášky č. 205/1999 Sb. činí denní sazba příspěvku 86 Kč). Podle ustanovení § 4 odst. 4 zákona o povinném ručení je osoba povinná k zaplacení příspěvku povinna zaplatit kanceláři náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. 13. Podle § 2 odst. 1 písm. o) vyhl. Ministerstva financí č. 205/1999 Sb. se denní sazba příspěvku stanoví pro nákladní automobil jiný než podle písmene r) s nejvyšší povolenou hmotností do 3500 kg včetně ve výši 86 Kč. 14. Podle § 2a vyhl. Ministerstva financí č. 205/1999 Sb. výše nákladů [obec] [anonymizována dvě slova] spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle § 4 odst. 4 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla činí 300 Kč. 15. V daném případě bylo v řízení nade vší pochybnost prokázáno (informací z registru vozidel), že žalovaný byl řádně zapsán jako vlastník/provozovatel Vozidla již od 29. 11. 2017, přičemž Vozidlo je v registru vedeno jako provozované a bylo jako provozované vedeno i v období 1. 4. 2020 do 31. 7. 2020. V tomto období trvajícím 122 dní byl žalovaný řádné zapsán jako vlastník/provozovatel Vozidla a Vozidlo bylo zjištěno dle informací žalobkyně jako nepojištěné ve smyslu § 2 zákona o povinném ručení, o čemž byl žalovaný informován výzvou k zaplacení zákonného příspěvku, přičemž ani netvrdil (natož prokázal), že by v daném období byla vlastníkem/provozovatelem Vozidla jiná osoba. Žalovanému (jako řádné zapsanému vlastníkovi/provozovateli v daném období) proto vznikla v souladu s § 4 zákona o povinném ručení povinnost uhradit žalobkyni příspěvek nepojištěných, který za žalované období 122 dní činí celkem 10 492 Kč (příspěvek za každý den, kdy nebylo vozidlo pojištěno, činí částku 86 Kč), jakož i poplatek spojený s vymáháním této pohledávky ve výši 300 Kč (dle výše citované vyhlášky Ministerstva financí). Žalobkyně přitom v řízení rovněž prokázala, že žalovaného k zaplacení dlužné částky opakovaně vyzvala, přičemž dané výzvy byly žalovanému zaslány v souladu s § 15 zákona o povinném ručení na adresu evidovanou v registru vozidel. 16. S ohledem na vše shora uvedené proto soud žalobu shledal důvodnou a žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobkyni žalovanou částku včetně požadovaného příslušenství, tj. úroků z prodlení ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ve spojení s § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, a to ode dne následujícího po splatnosti dlužné částky (dle doručené výzvy k plnění) až do zaplacení. Soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl, jak je patrno z výroku I. 17. Výrok II. o nákladech řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jako „o. s. ř.“), podle kterého má zcela procesně úspěšná žalobkyně právo na plnou náhradu nákladů řízení. Náklady řízení žalobkyně v celkové výši 4 478,40 Kč spočívají v zaplaceném soudním poplatku 800 Kč a v odměně advokáta, která je tvořena: -) částkou 2 440 Kč, tj. odměnou za 3 úkony právní služby (§ 11 odst. 1 a § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen„ AT“): převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby, výzva k plnění, kdy sazba mimosmluvní odměny za 1 úkon právní služby činí 300 Kč, a odměnou za 1 úkon právní služby (§ 11 odst. 1, § 7 a 8 AT) za úkon právní služby: účast na jednání dne 14. 12. 2022, kdy sazba mimosmluvní odměny za 1 úkon právní služby činí 1 540 Kč, -) odměnou advokáta za 3 paušální náhrady hotových výdajů po 100 Kč (§ 13 odst. 4 ve znění § 14b odst. 5 AT) a 1 paušální náhradu hotových výdajů ve výši 300 Kč (§