18 C 81/2022-31 — Obvodní soud pro Prahu 5

Žalobce se svým návrhem podaným ke zdejšímu soudu dne 7. 2. 2022 v opraveném znění ze dne 18. 3. 2022 domáhá na žalované zaplacení částky uvedené v záhlaví s odůvodněním, že v rámci své činnosti dodal žalované na základě její předchozí objednávky papírenské zboží, které žalované vyúčtoval fakturou [číslo] znějící na částku 5 614 Kč splatnou dne 4. 5. 2020, fakturou [číslo] znějící na částku 52 272 Kč splatnou dne 13. 7. 2020, fakturou [číslo] znějící na částku 62 726 Kč splatnou dne 5. 8. 2020, fakturou [číslo] znějící na částku 67 954 Kč splatnou dne 6. 8. 2020 a fakturou [číslo] znějící na částku 88 862 Kč splatnou dne 10. 8. 2020. Žalovaná veškeré objednané zboží převzala, což stvrdila svým podpisem na dodacích listech [číslo], [číslo], [číslo], [číslo] a [číslo]. Žalovaná ničeho neuhradila. Žalobce se proto domáhá zaplacení celkové dlužné částky ve výši 277 428 Kč spolu s úroky z prodlení z každé jednotlivé dlužné faktury ode dne následujícího po datu splatnosti do zaplacení a dále náhrady nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč. Žalobce naposledy vyzval žalovanou k úhradě dlužné částky předžalobní upomínkou ze dne 22. 10. 2021. Žalovaná se ve věci nevyjádřila. Účastníci řízení souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání, soud proto ve věci postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, dále jen „o. s. ř.“, dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Z listinných důkazů předložených žalobcem dospěl soud k tomuto skutkovému stavu: Žalobce vyfakturoval dodané zboží žalované fakturou [číslo] znějící na částku 5 614 Kč splatnou dne 4. 5. 2020 (faktura [číslo]), žalovaná převzetí takto vyúčtovaného zboží svým podpisem potvrdila (dodací list [číslo]); fakturou [číslo] znějící na částku 52 272 Kč splatnou dne 13. 7. 2020 (faktura [číslo]), žalovaná převzetí takto vyúčtovaného zboží svým podpisem potvrdila (dodací list [číslo]); fakturou [číslo] znějící na částku 62 726 Kč splatnou dne 5. 8. 2020 (faktura [číslo]), žalovaná převzetí takto vyúčtovaného zboží svým podpisem potvrdila (dodací list [číslo]); fakturou [číslo] znějící na částku 67 954 Kč splatnou dne 6. 8. 2020 (faktura [číslo]), žalovaná převzetí takto vyúčtovaného zboží svým podpisem potvrdila (dodací list [číslo]) a fakturou [číslo] znějící na částku 88 862 Kč splatnou dne 10. 8. 2020 (faktura [číslo]), žalovaná převzetí takto vyúčtovaného zboží svým podpisem potvrdila (dodací list [číslo]). Naposledy byla žalovaná žalobcem prostřednictvím jeho právní zástupkyně vyzvána k úhradě dlužné částky ve výši 277 428 Kč s příslušenstvím upomínána dopisem ze dne 22. 10. 2021, dopis jí byl dodán téhož dne do vlastních rukou prostřednictvím datové schránky (předžalobní upomínka ze dne 22. 10. 2021 včetně doručenky datové zprávy). Po právní stránce soud věc posoudil následovně: Podle § 2079 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), se kupní smlouvou prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu. Soud má v řízení za prokázané, že účastníci uzavřeli kupní smlouvu ve smyslu § 2079 o. z., na jejímž základě se žalobce zavázal pro žalovanou dodat zboží a žalovaná se zavázala za dodané zboží zaplatit cenu. Žalobce své povinnosti ze smlouvy splnil, když žalované zboží dodal a cenu za dodané zboží žalované vyúčtoval fakturou [číslo] znějící na částku 5 614 Kč, fakturou [číslo] znějící na částku 52 272 Kč, fakturou [číslo] znějící na částku 62 726 Kč, fakturou [číslo] znějící na částku 67 954 Kč a fakturou [číslo] znějící na částku 88 862 Kč. Žalovaná takto vyúčtované zboží ve všech případech převzala, což stvrdila podpisem na dodacích listech [číslo], [číslo], [číslo], [číslo] a [číslo]. Žalovaná však na takto vyúčtované částky celkem ve výši 277 428 Kč neuhradila ničeho, a to ani přes předžalobní upomínku. Žalobce tak v řízení prokázal vznik právního vztahu a rozsah dohodnutého plnění, naopak žalovaná, aby se ubránila, musela by tvrdit a prokazovat, že celou dlužnou částku již zaplatila či že kupní smlouvu vůbec neuzavřela, to však žalovaná neučinila. Soud proto žalobě vyhověl. O příslušenství pohledávky rozhodl soud dle § 1970 občanského zákoníku, přičemž výše úroku z prodlení je dána zákonnou sazbou stanovenou nařízením vlády č. 351/2013 Sb., a to vždy ode dne následujícího po splatnosti jednotlivé dlužné vyúčtované částky až do zaplacení. V souladu s § 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. má žalobce rovněž právo na zaplacení minimálních nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč, neboť se jednalo o smluvní závazek vyplývající z podnikatelské činnosti účastníků. Soud proto rozhodl, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. Výrok II. o nákladech řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř., podle kterého má zcela procesně úspěšný žalobce právo na plnou náhradu nákladů řízení. Náklady řízení žalobce v celkové výši 43 032 Kč spočívají v zaplaceném soudním poplatku 13 872 Kč a v odměně advokáta, která je tvořena: -) částkou 28 260 Kč, tj. odměnou za 3 úkony právní služby (§ 11 odst. 1 a § 7, § 8 vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu /dále jen„ AT“ /), za úkony právní služby: převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby a výzva k plnění, přičemž sazba mimosmluvní odměny za 1 úkon právní služby činí 9 420 Kč, -) a odměnou advokáta za 3 paušální náhrady hotových výdajů po 300 Kč (§ 13 odst. 4 AT). O povinnosti žalované zaplatit tuto náhradu k rukám zástupce žalobce bylo rozhodnuto dle § 149 odst. 1 o. s. ř. Lhůta pro splnění povinností uložených žalované tímto rozsudkem byla soudem stanovena v souladu s § 160 odst. 1 o.s.ř.