18 C 91/2022-89 — Obvodní soud pro Prahu 5

1. Žalobce se žalobou podanou zdejšímu soudu dne 15. 2. 2022 domáhá určení, že jednotka [číslo] vymezená v budově [adresa], která je součástí pozemku [parcelní číslo]; a která zahrnuje byt a podíl na společných částech ve výši id. [číslo]; vše v obci [obec], k.ú. [část obce], zapsaná na [list vlastnictví] vedeném u [stát. instituce], [stát. instituce] (dále jen„ Jednotka“), je součástí společného jmění manželů žalobce a žalované, jelikož byla pořízena žalovanou za doby trvání manželství žalobce a žalované ze společných peněžních prostředků manželů. Manželství účastníků není žádným způsobem modifikováno. V katastru nemovitostí však byla Jednotka nesprávně zapsána jako náležející do výlučného vlastnictví žalované, žalobce se proto domáhá nápravy nesprávného katastrálního zápisu, na čemž má naléhavý právní zájem. 2. Žalovaná k věci nejprve uvedla, že žalobce nemá na určení naléhavý právní zájem, a to zejména s ohledem na to, že na Jednotku si nečiní vlastnický nárok žádná třetí osoba. Jednotku nabyla žalovaná do svého výlučného vlastnictví, neboť koupi Jednotky financovala výhradně ze svých prostředků – kupní cena činila 7 750 000 Kč a žalovaná použila částku 200 000 Kč ze společného účtu manželů, částku 170 962 Kč ze svých úspor, částku 1 949 152 Kč jako vypořádání zůstatku na společném korunovém účtu manželů od žalobce a částku 5 429 886 Kč jako vypořádání zůstatku na společném eurovém účtu manželů od žalobce. Žalobce nadto postupuje v rozporu s dobrými mravy. Žalovaná návrh žalobce neuznala, a proto navrhla žalobu zamítnout. Následně při jednání žalovaná souhlasila s tím, že je Jednotka součástí společného jmění manželů, nicméně nechtěla, aby byl žalovaný jako vlastník Jednotky zapsán v katastru nemovitostí. 3. Po provedeném dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav: 4. Žalobce a žalovaná uzavřeli manželství dne 24. 7. 1999 před matričním úřadem [obec a číslo], jejich manželství stále trvá (nesporné tvrzení účastníků). 5. Žalovaná jako kupující uzavřela kupní smlouvu ze dne 19. 5. 2021, jejímž předmětem byla Jednotka, kupní cena činila 7 750 000 Kč (kupní smlouva ze dne 19. 5. 2021 včetně přílohy), kupní cena byla uhrazena z účtu vedeného na jméno žalované (doklad o převodu). Žalovaná je zapsána v katastru nemovitostí jako jediný vlastník Jednotky (výpis z katastru nemovitostí). 6. Žalovaná na svůj účet obdržela z účtu na jméno žalobce částku 1 949 152,90 Kč a částku 219 411,74 EUR, u převodů je v poznámce označení„ 50 procent českého/euro účtu“ (doklady o převodu). 7. Soud dalšími důkazy (žalovanou navrhovanou evidencí skutečného vlastníka finančních zdrojů a svěřenskou smlouvou) řízení nedoplňoval, neboť provedené důkazy považoval soud za věrohodné a dostatečné k náležitému zjištění skutkového stavu potřebného pro řádné rozhodnutí ve věci. 8. Po právní stránce soud věc posoudil následovně: 9. Podle § 80 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), se lze určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, domáhat jen tehdy, pokud je na tom naléhavý právní zájem. 10. Podle § 708 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“), to, co manželům náleží, má majetkovou hodnotu a není vyloučeno z právních poměrů, je součástí společného jmění manželů. 11. Podle § 709 odst. 1 o.z. součástí společného jmění je to, čeho nabyl jeden z manželů nebo čeho nabyli oba manželé společně za trvání manželství, s výjimkou toho, co a) slouží osobní potřebě jednoho z manželů, b) nabyl darem, děděním nebo odkazem jen jeden z manželů, ledaže dárce při darování nebo zůstavitel v pořízení pro případ smrti projevil jiný úmysl, c) nabyl jeden z manželů jako náhradu nemajetkové újmy na svých přirozených právech, d) nabyl jeden z manželů právním jednáním vztahujícím se k jeho výlučnému vlastnictví, e) nabyl jeden z manželů náhradou za poškození, zničení nebo ztrátu svého výhradního majetku. 12. Soud se nejprve zabýval tím, zda má žalobce na požadovaném určení naléhavý právní zájem. Určovací žaloba podle výše uvedeného ustanovení je preventivního charakteru a má místo jednak tam, kde její pomocí lze eliminovat stav ohrožení práva či nejistoty v právním vztahu, a k odpovídající nápravě nelze dospět jinak, jednak v případech, v nichž určovací žaloba účinněji než jiné právní prostředky vystihuje obsah a povahu příslušného právního vztahu a jejím prostřednictvím lze dosáhnout úpravy, tvořící určitý právní rámec, který je zárukou odvrácení budoucích sporů účastníků. Soudní praxe takový právní zájem připouští tam, kde byla žaloba podána za trvání manželství ve snaze odstranit nesoulad mezi stavem evidovaným v katastru nemovitostí a stavem skutečným (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 31. 3. 2010, sp. zn. 22 Cdo 506/2008). V daném případě byl tento předpoklad naplněn, žalobce žalobu podal za stálého trvání manželství účastníků, tudíž mu svědčí naléhavý právní zájem na určení. K podání žaloby je žalobce současně aktivně věcně legitimován, neboť jen prostřednictvím této žaloby může dosáhnout případné změny zápisu v katastru nemovitostí a tím uvedení tvrzeného faktického vlastnického stavu do souladu se stavem zapsaným v katastru nemovitostí. 13. Soud má v řízení za prokázané, že za trvání manželství účastníků od roku 1999 do současnosti žalovaná (jako kupující) uzavřela dne 19. 5. 2021 kupní smlouvu, jejímž předmětem byla Jednotka, a to za kupní cenu 7 750 000 Kč. Ve smyslu § 708 odst. 1, § 709 odst. 1. o. z. tak platí domněnka, že Jednotka byla nabyta do společného jmění manželů – účastníků. Žalovaná, přestože je jako výlučný vlastník zapsaná v katastru nemovitostí, v tomto řízení neprokázala, že způsob nabytí vlastnického práva k Jednotce spadá pod některou z výjimek dle § 709 o. z., které vylučují nabývání majetku do společného jmění manželů. Žalovaná sice v řízení tvrdila, že Jednotku nabyla do výlučného vlastnictví, protože kupní cenu zaplatila ze svých výlučných finančních prostředků ze svého bankovního účtu, avšak neprokázala, že by se skutečně jednalo pouze o její výlučné finanční prostředky. Naopak žalovaná sama potvrdila, že na tento svůj účet (ze kterého odešla platba na Jednotku) obdržela finanční prostředky ze společných účtu manželů, které měly být dle žalované dohodou účastníků vzájemně vypořádány. V posuzovaném případě však není rozhodné, zda žalovaná hradila kupní cenu z prostředků obdržených na základě tvrzené dohody účastníků o vypořádání z bankovního účtu vedeného na její jméno, jelikož k vypořádání nedošlo zákonem stanoveným způsobem (vypořádání proběhlo pouze ústní dohodou). Rozsah společného jmění manželů lze měnit za trvání manželství pouze písemně (§ 739 odst. 1 o. z.), mimoto dohoda o vypořádání má účinky ke dni zániku zrušení nebo zúžení SJM (§ 738 odst. 1 o. z.). Jsou-li dány zákonné předpoklady pro zařazení věci do společného jmění manželů, mohou manželé učinit věc předmětem výlučného majetku některého z nich jen způsobem stanoveným zákonem, tedy zejména zúžením SJM, k němuž je potřeba notářského zápisu, což se v projednávané věci nestalo (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 12. 6. 2019, sp. zn. 22 Cdo 1149/2019). Co se týče tvrzení žalované ohledně částečného použití jejích výlučných prostředků na zaplacení kupní ceny Jednotky, pro projednávanou věc nemá tato skutečnost význam, jelikož účastníci by nabyli Jednotku do společného jmění, i kdyby část prostředků na její pořízení hradila žalovaná ze svých výlučných prostředků, soud proto nevedl další dokazování k tomuto tvrzení žalované (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 27. 2. 2019, sp. zn. 22 Cdo 511/2019). 14. Soud se neztotožnil ani s námitkou žalované, že žalobce nepostupuje v souladu s dobrými mravy a chce ji o Jednotku připravit, neboť Jednotka bude následně vypořádána jako součást společného jmění manželů. 15. Ze shora uvedené plyne, že Jednotku pořídila žalovaná i ze společných prostředků manželů, a proto ji nabyli účastníci do svého společného jmění. Soud proto žalobě vyhověl a rozhodl tak, jak je ve výroku I. tohoto rozsudku uvedeno. 16. Výrok II. o nákladech řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř., podle kterého má zcela procesně úspěšný žalobce právo na plnou náhradu nákladů řízení. Náklady řízení žalobce v celkové výši 196 664 Kč spočívají v zaplaceném soudním poplatku 5 000 Kč a v odměně advokáta, která je tvořena: -) částkou 157 200 Kč, tj. odměnou za 4 úkony právní služby (§ 11 odst. 1 a § 7 vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu /dále jen„ AT“ /), vypočtené z tarifní hodnoty stanovené dle § 8 odst. 1 AT dle hodnoty Jednotky ve výši 7 750 000 Kč za úkony právní služby: převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby, písemné vyjádření ze dne 10. 6. 2022 a účast na jednání dne 22. 6. 2022, přičemž sazba mimosmluvní odměny za 1 úkon právní služby činí 39 300 Kč, -) odměnou advokáta za 4 paušální náhrady hotových výdajů po 300 Kč (§ 13 odst. 4 AT), -) a náhradou za DPH ve výši 21 % z odměny za zastupování a z paušálních náhrad dle § 137 odst. 3 o. s. ř. ve výši 33