28 C 325/2022-17 — Obvodní soud pro Prahu 5

1. Žalobkyně se žalobou ze dne 12. 4. 2022 domáhala po žalované zaplacení částky 10 219 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o dodávce elektřiny uzavřené mezi žalobkyní a žalovanou dne 27. 8. 2020 s odběrným místem na adrese [adresa]. Žalobkyně se zavázala za podmínek sjednaných ve smlouvě dodávat do odběrového místa elektřinu a žalovaná se zavázala platit za ni cenu stanovenou smlouvou. Žalovaná svou povinnost porušila, když neuhradila celkovou cenu za spotřebovanou elektřinu v období od 1. 9. 2020 do 11. 4. 2021 ve výši 15 219 Kč. Žalovaná uhradila pouze částku ve výši 5 000 Kč. Žalovaná zbytek dlužné částky ve výši 10 219 Kč neuhradila ani přes opakované upomínky. 2. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 3. Na základě listinných důkazů založených ve spise soud dospěl ke skutkovému závěru, že žalobkyně uzavřela se žalovanou smlouvu, kterou se žalobkyně zavázala dodávat žalované do odběrného místa elektřinu a žalovaná se zavázala ji odebírat a platit cenu dle smlouvy (zjištěno ze smlouvy o dodávce elektřiny ze dne 27. 8. 2020). Žalobkyně vystavila žalované faktury znějící na celkovou částku 15 219 Kč, a to za zúčtovací období od 1. 9. 2020 do 11. 4. 2021 (zjištěno z faktury [číslo]). Žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky, avšak bezúspěšně (zjištěno z výzvy k úhradě dlužné částky ze dne 27. 1. 2022). 4. Dle ustanovení § 50 odst. 1 zák. č. 458/2000 Sb., energetický zákon (dále „energetický zákon“) se smlouvou o dodávce elektřiny zavazuje obchodník s elektřinou nebo výrobce elektřiny dodávat elektřinu jinému účastníkovi trhu s elektřinou a účastník trhu s elektřinou se zavazuje zaplatit za ni cenu. 5. Žalobkyně a žalovaná spolu uzavřely smlouvu o dodávkách elektřiny ve smyslu výše uvedeného ustanovení energetického zákona, kterou se žalobkyně zavázala poskytovat žalované dodávky elektřiny a žalovaná se zavázala za tyto dodávky platit cenu dle smlouvy. Za období od 11. 9. 2020 do 11. 4. 2021 žalobkyně vystavila žalované za poskytnuté služby faktury znějící na celkovou částku 15 219, avšak žalovaná uhradila žalobkyni pouze částku ve výši 5000 Kč. Zbylou dlužnou částku žalovaná neuhradila, soud jí proto tuto povinnost uložil. (výrok I.) 6. O příslušenství soud rozhodl podle ustanovení § 1970 o. z. ve spojení s ustanovením § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku a veřejných rejstříků právnických a fyzických osob, ve znění pozdějších předpisů. Splatnost žalované částky vyplývá z výše uvedené faktury. 7. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř., když neshledal důvod pro její prodloužení. 8. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř., kdy procesně zcela úspěšné žalobkyni byla přiznána náhrada nákladů vzniklých v souvislosti se zaplaceným soudním poplatkem ve výši 1000 Kč a paušální náhrada za 2 úkony po 300 Kč dle ustanovení § 2 odst. 1 vyhlášky č. 254/2015 Sb. Celkové náklady byly přisouzeny v obecné pariční lhůtě (ust. § 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o. s. ř.).