28 C 420/2021-17 — Obvodní soud pro Prahu 5

1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení částky 3 300 Kč s příslušenstvím specifikovaným ve výroku I. tohoto rozsudku. K odůvodnění uvedla, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně, společností [právnická osoba], a žalovaným byla dne 3. 5. 2012 uzavřena smlouva poskytování bankovních služeb. Uvedenou smlouvou se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala žalovanému zřídit a vést bankovní účet a žalovaný se zavázal hradit za poskytované služby poplatky dle platného ceníku produktů. Z důvodu podstatného porušení smlouvy spočívajícího ve vzniku nepovoleného debetního zůstatku, který nebyl žalovaným uhrazen v přiměřené době, přistoupila právní předchůdkyně žalobkyně k odstoupení od smlouvy dne 24. 6. 2021. Žalovaný nepovolená debetní zůstatek ve výši 3 300 Kč neuhradil ani poté, co byl právní předchůdkyní žalobkyně a žalobkyní vyzýván. 2. Pohledávka byla postoupena na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 5. 8. 2021. 3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 4. Na základě listinných důkazů založených ve spise soud dospěl ke skutkovým zjištěním, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla dne 3. 5. 2012 uzavřena dohoda, na základě které se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala žalovanému zřídit a vést bankovní účet a žalovaný se zavázal hradit za poskytované služby poplatky dle platného ceníku produktů a dodržovat podmínky stanovené smlouvou (prokázáno smlouvou o poskytování bankovních služeb). Žalovaný však stanovené podmínky nedodržoval tím, že mu vznikl nepovolený debetní zůstatek (výpis z osobního účtu), právní předchůdkyně žalobkyně tak odstoupila od smlouvy (zjištěno ze smlouvy). Pohledávka byla postoupena na žalobkyni (zjištěno ze smlouvy o postoupení pohledávek), což bylo žalovanému oznámeno (zjištěno z oznámení o postoupení pohledávek). Žalovaný byl k úhradě dlužné částky vyzván (zjištěno z předžalobní výzvy), ale dluh do dnešního dne ani částečně neuhradil. 5. Dle ust. § 708 zák. č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, (dále jen „obch. zák.“) platného v době uzavření smlouvy mezi žalovaným a právním předchůdcem žalobkyně se smlouvou o běžném účtu zavazuje banka zřídit od určité doby v určité měně účet pro jeho majitele, přijímat na zřízený účet peněžní prostředky, vyplácet z něj peněžní prostředky nebo z něj či na něj provádět jiné platební transakce. V čl. II smlouvy o poskytování bankovních služeb je uvedeno, že„ Pro případ vzniku Nepovoleného záporného zůstatku na Účtu Klienta je Klient povinen neprodleně zajistit jeho vyrovnání až do výše minimálního zůstatku na Účtu. Smluvní strany se dohodly, že se Nepovolený záporný zůstatek úročí aktuálním úrokem z prodlení stanoveným Bankou v Přehledu úrokových sazeb. V případě, že Klient takto sjednanou povinnost vyrovnat Nepovolený záporný zůstatek nesplní, je Banka oprávněna od Smlouvy odstoupit.“ Dle ust. § 1879 obč.zák. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 6. Na základě shora uvedeného dospěl soud k závěru, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla uzavřena smlouva o poskytování bankovních služeb dle § 708 obch. zák. na základě které právní předchůdkyně žalobkyně zřídila a vedla žalovanému bankovní účet. Žalovaný byl povinen hradit poplatky za vedení účtu a dodržovat podmínky smlouvy. Jelikož žalovaný neplnil své povinnosti a vznikl mu nepovolený debetní zůstatek, čímž porušil výše uvedené ustanovení smlouvy, právní předchůdkyně žalobkyně od smlouvy odstoupila a vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky. Pohledávka byla postoupena na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek. Vzhledem k tomu, že žalovaný žalobkyni ani právní předchůdkyni žalobkyně dlužnou částku dosud nezaplatil, soud mu tuto povinnost uložil. (výrok I.) 7. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř., když neshledal důvod pro její prodloužení. 8. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř., kdy procesně zcela úspěšné žalobkyni byla přiznána náhrada nákladů vzniklých v souvislosti se zaplaceným soudním poplatkem ve výši 1000 Kč a dále nákladů spojených se zastoupením advokátem, které jsou tvořeny 3 úkony právní služby po 200 Kč (ustanovení § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., jejíž aplikace vyplývá z ustanovení § 151 odst. 1 a 2 věta druhá za středníkem o. s. ř., a to písm. a) uvedeného ustanovení, převzetí a příprava zastoupení, dvakrát písm. d) uvedeného ustanovení, návrh ve věci samé a výzva k plnění, když jejich výše je dána § 14b odst. 1 bod 1. této vyhlášky) a 3 náhradami hotových výdajů po 100 Kč (ustanovení § 14b odst. 5 písm. a) uvedené vyhlášky). 9. Celkové náklady žalobkyně ve výši 2 089 Kč (zahrnující ve smyslu ustanovení § 137 odst. 3 o. s. ř. rovněž náhradu daně z přidané hodnoty z odměny advokáta a náhrady jeho hotových výdajů ve výši 21% a výše zmíněný soudní poplatek) byly přisouzeny v obecné pariční lhůtě (ustanovením § 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o. s. ř.) a na zákonné platební místo (§ 149 odst. 1 o. s. ř.). Z úřední činnosti je soudu známo, že žaloby podávané žalobkyní se v obdobných případech liší pouze údaji o žalovaném, výší dlužné částky a datem její splatnosti. Jde fakticky o formulář, do něhož jsou pouze dosazovány ty údaje, které jsou pro každý konkrétní spor specifické, nejedná se tedy o žádný individuální rozbor případu, a to ani po skutkové ani po právní stránce. Nepochybně tak jde o tzv. formulářovou žalobu ve smyslu § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif.