5 C 199/2022-33 — Obvodní soud pro Prahu 5

1. Žalobou podanou u zdejšího soudu se žalobkyně domáhala na žalovaném zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím s odůvodněním, že účastníci uzavřeli dohodu o zprostředkování, na jejímž základě se žalovaný zavázal pro žalobkyni zprostředkovat práci (zakázky) v oblasti předmětu podnikání žalobkyně ve smluveném rozsahu, a to za odměnu ve výši celkem 250 000 Kč, kterou žalobkyně žalovaného zaplatila ještě před započetím služeb žalovaného. Žalovaný zprostředkoval pouze 50 % objemu dohodnuté práce, a proto mu vznikl nárok na zaplacení odměny pouze co do ½ výše sjednané výše odměny. Účastníci následně uzavřeli dne [datum] smlouvu o úhradě dluhu, jíž se žalovaný zavázal žalobkyni polovinu již zaplacené odměny (tedy celkem 125 000 Kč) vrátit do [datum] v částce 10 000 Kč, a poté následně v pravidelných platbách ve výši 10 000 Kč měsíčně vždy do 15. dne v daném měsíci až do úplného zaplacení, současně žalovaný uznal svůj dluh. Na základě smlouvy o úhradě dluhu žalovaný zaplatil žalobkyni dne [datum] částku 10 000 Kč, dne [datum] částku 10 000 Kč a dne [datum] částku 10 000 Kč. Aktuální výše dlužné částky tak činí 95 000 Kč. Ve smlouvě o úhradě dluhu se žalovaný dále v případě, že nedojde k vrácení dlužné částky v plné výši nejpozději do [datum], zavázal zaplatit žalobkyni penále ve výši 200 Kč za každý den prodlení. V daném případě vzniklo na straně žalovaného prodlení s úhradou dlužné částky o 672 dnů (od [datum] do [datum], kdy bylo penále zesplatněno dopisem ze dne [datum], podle které byl žalovaný povinen penále zaplatit do [datum]). Žalovaný dlužnou částku neuhradil navzdory předžalobní upomínce. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 3. Z předložených listin vyplývá skutkový závěr, že účastníci dne [datum] uzavřeli smlouvu o úhradě dluhu, jíž žalovaný uznal svůj dluh za žalobkyní ve výši 125 000 Kč, kterou se zavázal uhradit v pravidelných splátkách po 10 000 Kč měsíčně vždy k 15. dni měsíce s tím, že nebude-li dlužná částka uhrazena do [datum] v plné výši, zavázal se žalovaný zaplatit žalobkyni penále ve výši 200 Kč za každý den prodlení (prokázáno smlouvou o úhradě dluhu ze dne [datum]). Žalovaný uhradil žalobkyni dne [datum], dne [datum] a dne [datum] částku ve výši 10 000 Kč, celkem tedy 30 000 Kč (prokázáno výpisem z účtu za období od [datum] do [datum]). Žalobkyně vyzvala prostřednictvím svého právního zástupce žalovaného k úhradě dluhu ve výši 95 000 Kč, a dále penále za období od [datum] do [datum] ve výši 134 400 Kč (prokázáno výzvou k úhradě dlužné částky ze dne [datum] vč. podacího lístku). 4. Soud poměr mezi účastníky právně posoudil podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku. Podle § 2053 o. z. uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle § 2048 odst. 1 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. 5. V řízení bylo listinným důkazem prokázáno, že žalovaný písemně uznal dluh za žalobkyní ve výši 125 000 Kč v souladu s § 2053 o. z., který se zavázal uhradit dle sjednaného splátkového kalendáře v měsíčních splátkách po 10 000 Kč do [datum]. Pro případ nesplnění této povinnosti si účastníci sjednali v souladu s § 2048 odst. 1 o. z. smluvní pokutu v paušální výši 200 Kč za každý den prodlení se splněním povinnosti žalovaného. Žalovaný na dlužnou částku ve výši 125 000 Kč uhradil toliko částku 30 000 Kč (platbami na bankovní účet žalobkyně dne [datum], dne [datum] a dne [datum]), zbývající dlužnou částku žalovaný ve lhůtě splatnosti neuhradil. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dluhu vč. smluvní pokuty ve výši 134 400 Kč předžalobní upomínkou ze dne [datum], žalovaný však na dlužnou částku ničeho neuhradil. Tím, že žalovaný nesplnil peněžitý dluh v době splatnosti, dostal se do prodlení (§ 1968 o. z.), čímž žalobkyni vzniklo právo žádat po žalovaném též úhradu úroku z prodlení ve výši plynoucí z § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., jak plyne z § 1970 o. z., neboť mezi účastníky nebyla ujednána výše jiná, a dále náhradu nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 2 x 1 200 Kč podle § 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., neboť se v projednávané věci jedná v případě obou pohledávek o vzájemný závazek mezi podnikateli. S ohledem na shora uvedené proto soud žalobě jako důvodné zcela vyhověl. 2. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud tak, že přiznal procesně zcela úspěšné žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení v částce 46 027,60 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 11 470 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená podle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen„ AT”) z tarifní hodnoty ve výši 229 400 Kč, sestávající z částky 9 220 Kč za převzetí a přípravu zastoupení podle § 11 odst. 1 písm. a) AT, z částky 9 220 Kč za výzvu k plnění podle § 11 odst. 1 písm. d) AT a z částky 9 220 Kč za návrh ve věci samé podle § 11 odst. 1 písm. d) AT, včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč podle § 13 odst. 4 AT a 21 % DPH z nákladů právního zastoupení z částky 28 560 Kč ve výši 5 997,60 Kč. 3. Lhůta k plnění byla ponechána obecná třídenní dle § 160 odst. 1 věta prvá o. s. ř., když soud v řízení neshledal důvod pro její prodloužení.