5 C 302/2022-11 — Obvodní soud pro Prahu 5

1. Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu domáhala po žalovaném zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím s tím, že žalobkyně dodávala vodu a odváděla vody odpadní v souladu s podmínkami pro připojení nemovitosti na veřejný vodovod a veřejnou kanalizaci dle zákona č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích, z odběrního místa na adrese [adresa]. Podmínky odvádění odpadních vod byly specifikovány smlouvou o odvádění odpadních vod ze dne [datum] [číslo] kterou žalobkyně uzavřela se žalovaným jako vlastníkem připojené nemovitosti, když žalovaný své vlastnictví doložil v informaci o pozemku ze dne [datum]. Žalovaný sdělil písemně žalobkyni změnu odběratele k datu [datum]. Do připojené nemovitosti za období od [datum] do [datum], tj. k datu změny odběratele, odvedl vody odpadní, což vyúčtoval fakturou [číslo] na částku 3 385 Kč se splatností [datum]. Žalovaný v době splatnosti fakturu neuhradil, proto mu žalobkyně zaslala dne [datum] předžalobní upomínku [číslo] doporučenou listovní zásilkou na adresu dle smlouvy a dle předávacího protokolu z [datum]. Přestože zásilku s dodejkou adresovanou dle předávacího protokolu žalovaný převzal dne [datum], nezaplatil ničeho. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 3. Z předložených listin vzal soud za prokázané, že žalobkyně je provozovatelem vodovodů a kanalizací a žalovaný je vlastníkem pozemku parc. [číslo] zapsané na [list vlastnictví] pro k.ú. [část obce], [územní celek], který je napojen na vodovod provozovaný žalobkyní. Mezi žalobkyní jako provozovatelem vodovodu a žalovanou jako odběratelem byla dne [datum] uzavřena smlouva o dodávce vody a odvádění odpadních vod [číslo] na základě níž se žalobkyně zavázala dodávat vodu a odvádět odpadní vody kanalizací do odběrného místa na adrese [adresa], a žalovaný se zavázal hradit řádně a včas vyúčtované vodné a stočné. Zatímco žalobkyně svoji povinnost vyplývající z výše uvedené smlouvy řádně plnila, žalovaný neuhradil ve lhůtě splatnosti fakturu [číslo] kterou žalobkyně vyúčtovala stočné ve výši 3 385 Kč za období od [datum] do [datum] se splatností [datum] (prokázáno fakturou [číslo]). Žalovaný na dlužnou částku ničeho neuhradil navzdory předžalobní upomínce. 4. Na základě výše uvedených skutečností dospěl soud k závěru, že žalobkyně je provozovatelem vodovodu a kanalizace ve smyslu § 2 odst. 5 zák. č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích (dále jen „zák. č. 274/2001 Sb.“), a žalovaný je jako vlastník nemovitosti připojené na vodovod provozovaný žalobkyní odběratelem vody ve smyslu § 2 odst. 6 zák. č. 274/2001 Sb. Mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena smlouva o dodávce vody a odvádění odpadních vod dle § 8 odst. 6 zák. č. 274/2001 Sb., na základě které se žalobkyně zavázala dodávat do nemovitosti žalovaného pitnou vodu a odvádět vody odpadní, a žalovaný se zavázal platit vyúčtované vodné a stočné. Vzhledem k tomu, že žalovaný nesplnil svůj smluvní závazek a ve lhůtě splatnosti neuhradil fakturu za vyúčtované stočné ve výši 3 385 Kč, ocitl se dnem následujícím po dni splatnosti uvedené faktury v prodlení s plněním peněžitého závazku. Žalobkyni tak vzniklo právo požadovat po žalovaném zaplacení žalované částky spolu s úroky z prodlení. Proto soud žalobě jako důvodné vyhověl a žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobkyni žalovanou částku s příslušenstvím tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku s tím, že o povinnosti žalovaného uhradit žalobkyni příslušenství dlužné částky ve formě úroku z prodlení bylo rozhodnuto v souladu s § 1970 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 5. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř., kdy soud zcela úspěšné žalobkyni přiznal náhradu nákladů řízení spočívajících v zaplaceném soudním poplatku ve výši 400 Kč a v nákladech na právní zastoupení advokátem. 6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. a § 142a odst. 1 tak, že přiznal procesně zcela úspěšné žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení v částce 1 126 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, které tvoří mimosmluvní odměna stanovená podle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen„ AT”) sestávající z částky 200 Kč za převzetí a přípravu zastoupení podle § 11 odst. 1 písm. a) AT a z částky 200 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé podle § 11 odst. 1 písm. d) AT včetně dvou paušálních náhrad výdajů po 100 Kč podle § 14b odst. 5 písm. a) AT a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 600 Kč ve výši 126 Kč. 7. O náhradě nákladů rozhodl soud podle § 14b odst. 1 AT, jelikož je soudu z jeho úřední činnosti známo, že žalobkyně podala návrh na zahájení řízení ve formě ustáleného vzoru uplatňovaném opakovaně ve skutkově i právně obdobných věcech a současně je splněna podmínka, že předmětem řízení je peněžité plnění a hodnota sporu nepřevyšuje 50 000 Kč. 8. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle § 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o. s. ř., když neshledal důvod pro její prodloužení.