7 C 10/2022-14 — Obvodní soud pro Prahu 5

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala zaplacení shora uvedené částky. Žalobu odůvodnila tím, že s žalovaným uzavřela dne 11. 10. 2016 smlouvu o povoleném přečerpání č. [anonymizováno]. Žalovaný dne 8. 7. 2019 překročil úvěrový limit, nezajistil dostatek prostředků k pokrytí transakce a dostal se tak do nepovoleného debetního zůstatku. Žalobkyně proto od smlouvy odstoupila, a to dopisem adresovaným žalovanému dne 3. 11. 2020, čímž se stal dluh splatným ke dni 15. 1. 2021. Dlužná částka je složena z nesplacené jistiny ve výši 10 050 Kč, dlužného smluvního úroku zkapitalizovaného ke dni 1. 10. 2021 na částku 2 687,40 Kč, dlužného úroku z částek po splatnosti a nepovoleného debetního zůstatku zkapitalizovaného ke dni 1. 10. 2021 na částku 2 662,70 Kč, úroku ve výši 18,90 % z částky 10 050,00 Kč od 2. 10. 2021 do zaplacení, zákonného úroku z prodlení z částky 10 050 Kč od 2. 10. 2021 do zaplacení. Žalovaný svůj dluh nesplnil ani po zaslání předžalobní výzvy. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Soud zjistil z předložených listinných důkazů následující skutkový stav: Žalobkyně se dne 11. 10. 2016 zavázala poskytnout žalovanému na jeho žádost a v jeho prospěch peněžní prostředky až do výše 10000 Kč, žalovaný se zavázal uvedený limit nepřekročit a finanční prostředky splatit a zaplatit úroky a jiné příslušenství (prokázáno smlouvou o povoleném přečerpání č. [anonymizováno] [bankovní účet] ve spojení s SMS potvrzením). Strany se dohodly, že poskytnutá částka bude úročena úrokovou sazbou ve výši 18,90 % p.a. Strany si jednaly, že pokud žalovaný překročí sjednaný limit, stává se takováto částka nepovoleným debetním zůstatkem, který je žalovaný povinen splatit ihned. Z částky nepovoleného debetního zůstatku může žalobkyně požadovat vedle smluvního úroku též úrok z prodlení ve výši stanovené platnými právními předpisy, (prokázáno smlouvou o povoleném přečerpání č. [anonymizováno] [bankovní účet]). Strany se dále dohodly, že žalobkyně je oprávněna písemným oznámením odeslaným žalovanému prohlásit všechny pohledávky za splatné ke dni uvedenému v oznámení, mj. jestliže bude žalovaný v prodlení se splacením jakékoli peněžité částky vůči žalobkyni, nebo jestliže dojde k překročení sjednaného úvěrového limitu (prokázáno smlouvou o povoleném přečerpání č. [anonymizováno] [bankovní účet] ve spojení s podmínkami pro povolené přečerpání pro fyzické osoby). Dne 3. 11. 2020 žalobkyně vyzvala žalovaného k uhrazení dlužné částky v celkové výši 2755,78 Kč do 7 dnů od doručení této výzvy s tím, že pokud nebude částka ve lhůtě uhrazena, je tato výzva zároveň i odstoupením od shora uvedené smlouvy (prokázáno výzvou ze dne 3. 11. 2020). Zásilka s touto výzvou byla žalovanému oznámena a uložena dne 5. 11. 2020 (prokázáno dodejkou ze dne 5. 11. 2020). Ke dni 30. 8. 2021 činil konečný zůstatek na účtu žalovaného u žalobkyně 10 050 Kč (prokázáno výpisem z účtu [číslo] [bankovní účet] ze dne 30. 8. 2021). Dne 6. 10. 2021 zaslala žalobkyně žalovanému předžalobní výzvu (prokázáno předžalobní výzvou ze dne 5. 10. 2021 ve spojení s podacím archem ze dne 6. 10. 2021). 4. Po právní stránce soud posoudil věc následovně: Mezi žalovaným a žalobkyní byla uzavřena smlouva o úvěru podle § 2395 o.z., když žalobkyně se zavázala žalovanému přenechat na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Žalovaný je tak povinen vrátit žalobkyni poskytnuté peníze včetně smluveného úroku. Žalovaný svůj smluvní závazek nesplnil a peníze žalobkyni nevrátil. Vzhledem k tomu, že žalovaný nezaplatil žalovanou částku do rozhodnutí soudu, ocitl se s placením dluhu v prodlení, a soud proto žalobkyni přiznal i úroky z prodlení dle § 1970 o.z. ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. S ohledem na shora uvedené, tj. že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, žalovaný zároveň ani netvrdil, ani neprokázal, že by uvedené částky byť jen z části zaplatil, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. 5. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 7 479,20 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 bod 5. vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) sestávající z částky 1 540 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 1 540 Kč za kvalifikovanou výzvu k plnění dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. a z částky 1 540 Kč za návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a náhradu za 21 % daň z přidané hodnoty ve výši 1 1159,20 Kč dle § 137 odst. 3 o.s.ř. 6. Lhůty ke splnění povinnosti byly stanoveny podle ust. § 160 odst. 1 věta prvá o.s.ř., když soud neshledal důvod pro jejich prodloužení.