25 C 447/2022-29 — Obvodní soud pro Prahu 5

1. Žalobkyně se domáhala po žalované vydání plynoměru specifikovaného ve výroku I. rozsudku s tím, že na základě smlouvy byla žalobkyně dodavatelem plynu a žalované bylo na adrese odběrného místa v místě spotřeby instalováno měřící zařízení. Vzhledem k ukončení smlouvy byla žalovaná povinna zpřístupnit výše specifikované měřidlo, což však neučinila. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila a souhlasila (stejně jako žalobkyně) s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání ve smyslu ust. § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád. 3. Žalovaná byla odběratelem plynu na adrese uvedené v záhlaví na základě přihlášky k jeho odběru ze dne 3. 7. 1985. Na této adrese bylo žalované nainstalováno měřící zařízení dne 1. 2. 2006 a následně dne 21. 11. 2016 zařízení [číslo]. 4. Žalovaná byla dopisem ze dne 11. 11. 2020 požádána o zpřístupnění měřidla [číslo] za účelem demontáže z důvodu ukončení smluvního vztahu. 5. Z protokolu ze dne 9. 12. 2020 bylo zjištěno, že žalovaná neumožnila přístup k plynoměru. 6. Žalovaná byla vyzvána ke zpřístupnění měřidla předžalobní výzvou ze dne 26. 9. 2022. 7. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé: Mezi žalobkyní a žalovanou byla uzavřena smlouva, na základě které žalobkyně dodávala žalované plyn na sjednanou adresu a za tím účelem žalovaná využívala plynoměr žalobkyně. Smlouva mezi účastníky řízení byla ukončena, avšak žalovaná neumožnila žalobkyni demontáž plynoměru. 8. Podle ust. § 1040 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, kdo věc neprávem zadržuje, může být vlastníkem žalován, aby ji vydal. 9. Podle ust. § 71 odst. 6 věta prvá zákona č. 458/2000 Sb., energetický zákon, jsou zákazníci, provozovatelé zásobníků plynu a provozovatelé distribučních soustav povinni umožnit provozovateli přepravní soustavy, provozovateli distribuční soustavy nebo výrobci plynu, který odběrné nebo předávací místo měřicím zařízením vybavil, přístup k měřicímu zařízení za účelem provedení kontroly, odečtu, údržby, výměny či odebrání měřicího zařízení. 10. Po právní stránce soud posuzovanou věc posoudil podle ust. § 1040 občanského zákoníku jako neoprávněné zadržení věci, která náleží do vlastnictví žalobkyně. Žalovaná má dle ust. § 71 energetického zákona povinnost umožnit žalobkyni přístup k měřícímu zařízení za účelem jeho odebrání, což však neučinila. S ohledem na výše uvedené rozhodl soud tak, že uložil žalované povinnost vydat žalobkyni měřící zařízení uvedené ve výroku tohoto rozsudku, a to v obecné pariční lhůtě dle ust. § 160 o. s. ř. 11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 7 626,50 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle ust. § 9 odst. 1, § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 10 000 Kč sestávající z částky 1 500 Kč za každý ze dvou úkonů uvedených v ust. § 11 odst. 1 a. t. a z částky 750 Kč za jeden úkon právní služby uvedený v ust. § 11 odst. 2 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle ust. § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 4 650 Kč ve výši 976,50 Kč.