42 C 24/2022-306 — Obvodní soud pro Prahu 5

1. Žalobce se svou žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne [datum] domáhal po žalované zaplacení částky 500 000 Kč s příslušenstvím. Žalovaná byla zaměstnankyní žalobce, od roku 2017 byla jmenována výkonnou ředitelkou Útvaru výcviku a obchodu (dále jen„ ÚVO“) žalobce až do října 2020, kdy byla odvolána z funkce z důvodu hrubého porušení povinnosti týkající se rozhodování o uzavírání veškerých právních vztahů v působnosti ÚVO. Po odvolání z funkce pracovní poměr žalované trval, následně byl ukončen ke dni [datum] dohodou. V důsledku porušení pracovněprávních povinností způsobila žalobci škodu ve výši 500 000 Kč. Úkolem žalované bylo správné zprocesování zadávání veřejných zakázek žalobce dle zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (dále jen„ ZZVZ“). V roce 2019 žalobce poptával instruktorské služby a žalovaná nesprávně stanovila výši předpokládané hodnoty veřejné zakázky. V důsledku toho došlo k zadání veřejné zakázky v celkové hodnotě 40 103 791,09 Kč bez DPH, tedy nadlimitní veřejné zakázky mimo zadávací řízení. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen„ ÚOHS“) toto jednání posoudil jako přestupek podle ZZVZ a uložil žalobci pokutu ve výši 500 000 Kč, kterou žalobce uhradil. Podle § 250 odst. 1 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce (dále jen„ ZP“), je žalovaná povinna nahradit žalobci tuto škodu. Povinnosti a náplň práce žalované byly dány organizačním řádem žalobce označeným jako základní dokument číslo: AA/12/001 (dále jen„ organizační řád“). Podle čl. 5.3 organizačního řádu žalovaná rozhodovala o uzavírání veškerých právních vztahů v oblasti působnosti ÚVO, pokud nešlo o záležitosti, které si vyhradil ředitel. Žalovaná byla na základě příkazu generálního ředitele číslo: PR/18/001 ze dne 15. 1. 2018 oprávněná k zastupování v oblasti veřejných zakázek i v době nepřítomnosti generálního ředitele i jeho ostatních zástupců. Žalovaná v roce 2019 posuzovala vhodný způsob zadání veřejné zakázky a správně měla sečíst jednotlivé veřejné zakázky a zadat je podle ZZVZ. Žalovaná však rozdělila zakázky na více dílčích plnění pod limit, tedy mimo ZZVZ. Žalovaná měla zajistit správné posouzení limitu veřejné zakázky v souladu s organizačním řádem a se směrnicí č. SM/11/0015. Žalovaná měla povinnost předložit správný, pravdivý a kompletní provozní záměr. Dle čl. 5 této směrnice odpovědnost za zadávací řízení realizovaná přímým zadáním nesou vedoucí organizačních jednotek. Žalovaná tak byla povinna, pokud zjistí, že požadovaná veřejná zakázka není zakázkou malého rozsahu, ale její objem je vyšší než 2 mil. Kč, předat na oddělení veřejných zakázek (dále jen„ OVZ“) provozní záměr. V důsledku nekonání žalované tak OVZ nebylo vůbec o záměru informováno a nedošlo tak k zadání předmětného plnění v zadávacím řízení podle ZZVZ a tím dle ÚOHS byl ovlivněn výběr dodavatele. Základní mzda žalované činila od [datum] částku 224 400 Kč a dále žalované náležela i výkonnostní čtvrtletní odměna do výše až 30 % skutečně vyplacené základní mzdy za příslušné čtvrtletí a roční odměna až do výše 1 300 000 Kč. 2. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby s odůvodněním, že není dána její odpovědnost za vzniklou škodu, když zejména chybí příčinná souvislost mezi vznikem škody a zaviněním žalované. O způsobu zadávání zakázek pro zahraniční instruktory nejen v roce 2019 věděli generální ředitel žalobce J. [anonymizováno] i vedoucí základních organizačních útvarů žalobce, jimiž v roce 2019 byli vedoucí kanceláře generálního ředitele Z. [příjmení], výkonný ředitel útvaru provozního a první zástupce generálního ředitele [příjmení] [příjmení] a výkonná ředitelka útvaru finančně správního, druhá zástupkyně generálního ředitele M. [příjmení] a oddělení Controllingu. Zadávání zakázek zahraničním instruktorům v režimu veřejné zakázky malého rozsahu, tedy mimo výběrové řízení pro nadlimitní zakázky dle ZZVZ, je dlouhodobým systémovým řešením, které opakovaně projednávalo celé vrcholové vedení žalobce. Odpovědnost za správné posouzení, zda je potřeba zakázky soutěžit podle ZZVZ, měl Z. [příjmení], pod kterého spadalo OVZ. Z. [příjmení] a J. Klas porušili prevenční povinnost, když nechali žalovanou udržovat závadný stav a zadávat zakázky zahraničním instruktorům mimo ZZVZ. Právní oddělení s oddělením veřejných zakázek, které spadají pod Z. [příjmení] neposkytly žalované žádnou metodiku pro zadávání zakázek na zahraniční instruktory, podle níž by mohla žalovaná připravit provozní záměr. U žalobce panovalo přesvědčení, že se tyto zakázky nemusí soutěžit, protože předem není znám objem plnění. Mezi tvrzeným jednáním žalované (objednávání služeb zahraničních instruktorů) a vznikem škody žalobce neexistuje příčinná souvislost, neboť postup žalované byl v souladu s pokynem žalobce, žalovaná neporušila pracovní povinnosti a proti příkazu, kterým bylo žalobci uloženo uhradit pokutu, nebyl podán ze strany žalobce odpor a na ÚOHS tak neproběhlo úplné řízení. Žalovaná toto jednání žalobce nemohla nijak ovlivnit. Došlo tak k přetržení jakékoliv případné příčinné souvislosti, jelikož přítomnost zavinění žalované nebyla přítomna ve všech fázích řetězce příčin a následků. S ohledem na dlouhodobě uplatňovanou politiku žalobce by ke stejnému výsledku došlo i za situace, kdy by výkonným ředitelem ÚVO nebyla žalovaná, a proto není naplněna podmínka příčinné souvislosti. Odpovědnost dle čl. 6 směrnice č. SM/11/0015 o Veřejných zakázkách nese kancelář generálního ředitele či OVZ. Z dokumentu Zastupování generálního ředitele [anonymizována čtyři slova] [spisová značka] (dále jen„ jmenování zástupcem GŘ“) vyplývá, že žalovaná nebyla oprávněna zastupovat žalobce v oblasti veřejných zakázek v době nepřítomnosti generálního ředitele a jeho zástupců, pokud žalobce byl v pozici zadavatele veřejné zakázky. 3. Po zhodnocení všech provedených důkazů podle § 132 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), kdy soud hodnotil každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy potom v jejich vzájemné souvislosti, dospěl soud k závěru, že žaloba byla podána důvodně. Po provedeném dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav: 4. Dne [datum] uzavřeli žalobce jako zaměstnavatel a žalovaná jako zaměstnanec pracovní smlouvu na pozici samostatný odborný referent na dobu neurčitou. (prokázáno pracovní smlouvou) 5. S účinností od [datum] byla žalovaná jmenována výkonnou ředitelkou útvaru výcviku a obchodu. (prokázáno jmenováním ze dne [datum]) 6. S účinností od [datum] byla žalované vyplácena základní mzda ve výši 224 400 Kč. Dále byla sjednána výkonnostní odměna jako čtvrtletní až do výše 30 % skutečně vyplacené základní mzdy za příslušené kalendářní čtvrtletí. Konkrétní výši této výkonnostní odměny stanoví přímý nadřízený na základě pracovního hodnocení žalované v příslušném kalendářním čtvrtletí. Žalované dle smlouvy o mzdě mohla být poskytnuta roční odměna až do výše 1 300 000 Kč. Konkrétní výši roční odměny stanoví generální ředitel. (prokázáno smlouvou o mzdě z roku 2019, smlouvou o mzdě z roku 2020) 7. Dle příkazu ÚOHS ze dne 31. 3. 2021, [anonymizována dvě slova] [spisová značka], se žalobce dopustil přestupku podle zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, tím, že nedodržel pravidlo pro zadávání veřejných zakázek, když nadlimitní veřejnou zakázku, jejímž předmětem je zajištění instruktorské činnosti pro následnou realizaci odborného výcviku personálu letových navigačních služeb v rámci výcvikových kurzů pořádaných žalobcem v průběhu roku 2019, v celkové hodnotě 40 103 791,09 Kč bez DPH, tedy v celkové hodnotě 45 595 380,51 Kč s DPH od různých dodavatelů, zadal v důsledku nesprávně stanovené předpokládané hodnoty mimo zadávací řízení, a tedy nezadal předmětné plnění jako veřejnou zakázku v nadlimitním režimu, přičemž tím mohl ovlivnit výběr dodavatele, a v daném případě byly prostřednictvím uzavření jednotlivých objednávek naplněny znaky uzavření smlouvy na zajištění instruktorské činnosti související s realizací odborného výcviku personálu letových navigačních služeb v rámci výcvikových kurzů pořádaných žalobcem v průběhu roku 2019. Za spáchání přestupku byla žalobci uložena pokuta ve výši 500 000 Kč (prokázáno citovaným příkazem ÚOHS) 8. Podle čl. 5. 3. Organizačního řádu Řízení letového provozu České republiky, s. p., účinného od 1. 1. 2019 je ÚVO řízen výkonným ředitelem, který odpovídá také za výcvik řídících letového provozu. Mezi práva výkonného ředitele ÚVO patří zejména rozhodovat o uzavírání veškerých právních vztahů v oblasti působnosti ÚVO, pokud nejde o záležitosti, které si vyhradil generální ředitel. (prokázáno organizačním řádem) 9. Podle dokumentu Zastupování generálního ředitele [anonymizována tři slova], účinného od 15. 1. 2018 byla žalovaná jmenována třetím zástupcem generálního ředitele. Zástupci zastupují generálního ředitele každý samostatně, v určeném pořadí. Byla pověřena k zastupování ve všech věcech spojených s činností ÚVO a v souvislosti s tím zejména, aby zastupovala [anonymizována tři slova] jako účastníka zadávacího řízení (resp. jako