42 C 292/2020-243 — Obvodní soud pro Prahu 5

1.Žalobkyně se podanou žalobou domáhala zaplacení částky 121 292,60 Kč s příslušenstvím představující 1/nájemné ve výši 7 499,58 Kč včetně DPH měsíčně za užívání dopravního prostředku – osobního automobilu [registrační značka] (dále jen první vozidlo) sjednané na základě ústně uzavřené smlouvy o nájmu dopravního prostředku ze dne [datum] uzavřené mezi žalobkyní a žalovanou, a to za období od [datum] do [datum] s tím, že nájemné mělo být uhrazeno až po skončení užívání vozidla, k vyúčtování nájemného došlo na základě faktury č. [anonymizováno] [číslo] ze dne [datum] znějící na částku 74 995,80 Kč, kterou žalovaná neuhradila, dále 2/úhradu za čerpání pohonných hmot do prvního vozidla, které žalovaná prováděla na základě čerpací karty na čerpacích stanicích ONO v objemu 1 281 l benzínu natural 95 za cenu 39 213,40 Kč včetně DPH a byla žalované vyúčtována fakturou č. [anonymizováno] [číslo] ze dne [datum] a žalovaná ji neuhradila, dále 3/úhradu za čerpání pohonných hmot do osobního automobilu [registrační značka] (dále jen druhé vozidlo), které žalovaná prováděla na základě čerpací karty na čerpacích stanicích ONO v objemu 1 281 l benzínu natural 95 za cenu 36 279,41 Kč (z této částky požaduje žalobkyně pouze 7 083,40 Kč) včetně DPH a byla žalované vyúčtována fakturou č. [anonymizováno] [číslo] ze dne [datum] a žalovaná ji rovněž neuhradila. Celkem tak po výzvě k úhradě dluží žalovaná žalobkyni částku 121 292,60 Kč (74 995,80+39 213,40+7 083,40). 2.Žalovaná žalobu co do důvodu i výše neuznala s odůvodněním, že žádná ústní nájemní smlouva nebyla mezi stranami uzavřena, faktura sama o sobě není důvodem vzniku práva na zaplacení pohledávky, v řízení žalobkyně neprokazuje vlastnictví předmětných vozidel, žalobkyně v předžalobní výzvě požadovala jiné plnění za jiné období z titulu parkování vozidel a nikoli z titulu nájmu. 3.Provedenými důkazy byly prokázány dále uvedené skutečnosti. Do obou vozidel byl tankován benzín v rozhodném období od obchodníka [právnická osoba] Za rozhodné období byl do prvního vozidla tankován benzín v celkové částce 39 213,40 Kč, do druhého vozidla v celkové částce 36 279,41 Kč (prokázáno citovanými doklady od jednotlivých úhrad, dále přehledem dat čerpání benzínu do obou vozidel) Žalobkyně jako akciová společnost vystavila žalované fakturu č. [anonymizováno] [číslo] znějící na celkovou částku 150 488,61 Kč se splatností [datum], konkrétně za pohonné hmoty za [číslo] v částce 36 279,41 Kč, dále pronájem vozidla za [číslo] v částce 74 995,80 Kč a za pohonné hmoty [číslo] v částce 39 213,40 Kč (prokázáno citovanou fakturou spolu s dokladem o doručování, výpisem z obchodního rejstříku žalobkyně). Dne [datum] vyzvala žalobkyně žalovanou k úhradě částky 150 488,61 Kč za čerpání pohonných látek na jeho účet a úhrady parkovného za [číslo] až [číslo] na základě uzavřené smlouvy o nájmu motorového vozidla z ledna 2017 (prokázáno citovanou výzvou spolu s doručenkou). V rozhodném období nebyla žalovaná vlastníkem druhého vozidla. Provozovatelem druhého vozidla byla [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] [právnická osoba], jejímž jediným jednatelem a společníkem byla žalovaná. (prokázáno výpisem z registru vozidel, výpisem z obchodního rejstříku) Žalobkyně vystavila [právnická osoba] s.r.o. fakturu č. [anonymizováno] [číslo] znějící na částku 90 625 Kč za přefakturaci PHM za obě vozidla. (prokázáno citovanou fakturou) Žalobkyně byla v rozhodném období provozovatelem prvního vozidla, které měla na základě smlouvy o koupi najaté věci [číslo] na leasing od [právnická osoba] s.r.o., [IČO], ohledně splácení byl uzavřen mezi žalobkyní a touto společností splátkový kalendář. (prokázáno kopií velkého technického průkazu k prvnímu vozidlu a citovaným splátkovým kalendářem) Výslechem svědkyně [příjmení]. [příjmení] bylo zjištěno, že zná osobně žalovanou, byly kamarádky, mezi účastníky řízení je vedeno více sporů. Žalovaná byla zaměstnancem advokátní kanceláře [příjmení], [anonymizováno], [příjmení], [právnická osoba] v [obec] v letech 2015 2018, žalovaná pracovala na pobočce v [obec]. Žalobkyně - tato společnost je společností [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [role v řízení], [anonymizováno] 100% akcií je [jméno] [příjmení]. Registrační značky obou vozidel [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] a [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] svědkyni nic neříkají. Žalovaná užívala automobil [anonymizována dvě slova], pravděpodobně to bude ta značka [anonymizováno], po technické závadě, kdy automobil byl neopravitelný, užívala dále [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova], to bude asi ta druhá registrační značka. Co se týká čerpání pohonných hmot do těchto automobilů, žalobkyně provozuje mezinárodní dopravu, na tankovacích stanicích ONO existoval seznam vozidel, která měla oprávnění čerpat zde pohonné hmoty oproti podpisu, toto oprávnění měla i žalovaná, toto jí svědkyně osobně domluvila s paní [příjmení]. I svědkyně čerpala takto pohonné hmoty do automobilu, u čerpací stanice ONO natankovala, podepsala se a nic na místě nehradila. Žalovaná čerpala do automobilů natural, vím to podle cesťáků, tuto možnost měla i její dcera, která měla také [značka automobilu]. Po rozbití automobilu [anonymizována dvě slova], užívala žalovaná další [značka automobilu] [anonymizováno], podmínky užívání byly sjednány s panem [příjmení], žalovaná byla za tuto možnost ráda. Auto vracela zpátky v červenci nebo v srpnu roku 2018. Za pohonné hmoty do automobilů neplatila, ale tyto měly být uhrazeny následně až po užívání aut. Ohledně automobilu [anonymizována dvě slova] vystupovala žalovaná jako vlastník vozidla. Na automobil se vyúčtovávalo cestovné, jednalo se o velké modré auto [anonymizována dvě slova], která žalovaná měla dlouhodobě, u auta došlo následně k zadření motoru, a proto došlo k následnému užívání [značka automobilu] [anonymizováno]. Automobil [anonymizována dvě slova] užívala pouze žalovaná, jezdila s ním pravidelně do práce. Vím, že po ukončení vztahu měl být uhrazen benzín, kolik přesně to by se dalo zjistit oproti podpisům na tankovacích stanicích ONO. Měsíčně se mohlo jednat asi o pět až šest tisíc korun. Na podzim roku 2017se domlouvalo užívání automobilu s panem [příjmení] i paní [příjmení], když měli pravidelné porady. Z dalších provedených důkazů soud nezjistil žádné skutečnosti podstatné pro rozhodnutí ve věci. 4.Na základě shora uvedeného dospěl soud k závěru, že mezi účastníky nebyla platně uzavřena smlouva o nájmu dopravního prostředku ve smyslu § 2316 a násl. zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“), za použití § 2316 a násl. o.z., na základě které měla žalobkyně žalované pronajmout první vozidlo. Vzhledem k tomu, že smlouva měla být uzavřena v ústní formě, bylo na žalobkyni prokázat všechny podstatné náležitosti smlouvy o nájmu dopravního prostředku, kterými jsou určení dopravního prostředku, dočasnost užívání, a patrnost, že jedna strana přenechává druhé straně užívání dopravního prostředku, vůle stran pronajmout vozidlo za úplatu včetně její výše (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 20.5.2009, sp. zn. 32 Cdo 1278/2008), tyto skutečnosti nebyly přes poučení soudu žalobkyní prokázány. V řízení bylo sice prokázáno, že provozovatelem prvního vozidla byla žalobkyně, ale nikoli skutečnost, že by první vozidlo bylo v jejím výhradním užívání a základě tvrzené nájemní smlouvy. Pokud bylo v řízení tvrzeno, že nájemní smlouva měla být sjednávána s panem [příjmení], tento není statutárním orgánem žalobkyně ani jejím zaměstnancem, tudíž jeho oprávnění k uzavírání takové smlouvy je sporné, k navržené svědecké výpovědi jej žalobkyně nezajistila. V dalších soudních řízeních vedených u okresního soudu v Karlových Varech pod sp.zn. 15 C 204/20 a u Městského soudu v Praze pod sp.zn. 68 Co 7/23 měla být podle tvrzení žalované ohledně shodného nároku pronajímatelem namísto žalobkyně přímo paní [příjmení] a také společnost [právnická osoba] V řízení nebylo prokázáno, že by smlouva uzavřená na čerpacích stanicích ONO opravňovala právě žalovanou k čerpání pohonných hmot na základě tankovací karty, ani skutečnost, že by pohonné hmoty do obou automobilů čerpala právě žalovaná. Žalovaná v řízení tvrdila, že smlouva na čerpacích stanicích ONO byla uzavřena se [právnická osoba] s.r.o., nikoli se žalovanou, čemuž odpovídá i skutečnost, že žalobkyně přefakturovávala pohonné hmoty do obou předmětných automobilů právě [právnická osoba] s.r.o. na základě faktury č. [anonymizováno] [číslo] ze dne [datum]. Tvrzení svědkyně [příjmení] soud nepovažoval za zcela věrohodná, když byly se žalovanou kamarádky, registrační značky obou vozidel neznala, potvrdila pouze skutečnost, že žalovaná obecně měla oprávnění k čerpání pohonných hmot oproti podpisu bez uvedení konkrétních RZ, období a rozsahu čerpání, konkrétní podrobnosti měly být dojednávány k panem [příjmení] a s paní [příjmení]. Soud tak uzavřel, že žalobkyně přes poučení soudu neprokázala jím tvrzené nároky a na základě všech shora uvedených důvodů shledal žalobu nedůvod