5 C 166/2023-22 — Obvodní soud pro Prahu 5

1. Žalobou podanou u zdejšího soudu se žalobkyně domáhala určení, že ve výroku I. specifikované motorové vozidlo je ve vlastnictví žalovaného, a to ode dne [datum]. Uvedla, že byla výlučnou vlastnicí tohoto vozidla, které však následně prodala žalovanému na základě kupní smlouvy ze dne [datum] za částku 25 000 Kč uhrazenou v hotovosti při prodeji. Žalobkyně opakovaně vyzývala žalovaného k součinnosti při převodu vozidla na jeho osobu, ale bezvýsledně; žalovaný se k převodu nikdy nedostavil a přestal komunikovat. Určení vlastnického práva je třeba za účelem registrace vozidla na jméno žalovaného. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 3. Z předložených listin vyplývá skutkový závěr, že žalobkyně byla vlastníkem [značka automobilu], [registrační značka], [VIN kód], rok výroby [rok] (prokázáno technickým průkazem vozidla). Vlastnické právo k tomuto vozidlu bylo následně převedeno na žalovaného kupní smlouvou ze dne [datum], za kupní cenu 25 000 Kč uhrazenou v hotovosti při podpisu smlouvy. Zvláštní ustanovení o převodu vlastnického práva kupní smlouva neobsahuje. (prokázáno kupní smlouvou). 4. Podle ustanovení § 80 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu („o. s. ř.“) určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, se lze žalobou domáhat jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem. 5. Podle ustálené judikatury soudů naléhavý právní zájem o určení, zda tu právní vztah nebo právo je či není, je dán zejména tam, kde by bez tohoto určení bylo ohroženo právo žalobce nebo kde by se bez tohoto určení jeho právní postavení stalo nejistým. Žaloba domáhající se určení podle ustanovení § 80 o. s. ř. nemůže být zpravidla opodstatněna tam, kde lze žalovat na splnění povinnosti (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. 11. 2020, sp. zn. 21 Cdo 4625/2018). V projednávané věci lze naléhavý právní zájem žalobkyně na určení, že vozidlo je ve vlastnictví žalovaného, spatřovat v souvislosti potřebou provést změnu zápisu v registru vozidel, neboť žalovaný neposkytl součinnosti při převodu vozidla a je pro žalobkyni nekontaktní. 6. Soud poměr mezi účastníky právně posoudil podle zákona 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ o. z.“). Podle § 1099 o. z. vlastnické právo k věci určené jednotlivě se převádí už samotnou smlouvou k okamžiku její účinnosti, ledaže je jinak ujednáno nebo stanoveno zákonem. 7. Vzhledem ke shora uvedenému dospěl soud k závěru, že vlastnické právo k vozidlu bylo ve smyslu § 1099 o. z. převedeno na žalovaného kupní smlouvou k okamžiku její účinnosti, neboť mezi účastníky nebylo stanoveno ničeho jiného. Od okamžiku účinnosti smlouvy, tj. ode dne [datum], se tak stal vlastníkem věci. S ohledem na shora uvedené proto soud žalobě jako důvodné zcela vyhověl. 8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. a § 142a odst. 1 tak, že přiznal procesně zcela úspěšné žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení v částce 2 300 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2 000 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., podle které žalobkyni, jež nebyla zastoupena zástupcem podle § 137 odst. 2 o. s. ř. a která nedoložila výši hotových výdajů svých nebo svého jiného zástupce, náleží paušální náhrada hotových výdajů za jeden právní služby (sepis žaloby) částka ve výši 300 Kč (§ 2 odst. 3 cit. vyhlášky). 9. Celkové náklady žalobkyně byly přisouzeny v obecné pariční lhůtě (§ 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o. s. ř.).