5 C 208/2023-14 — Obvodní soud pro Prahu 5

1. Žalobou podanou u zdejšího soudu se žalobkyně domáhala na žalovaném zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím s odůvodněním, že v souladu s § 4 a násl. zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla zjistila, že žalovaný coby vlastník/provozovatel osobního automobilu se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3, [registrační značka], [VIN kód], číslo technického průkazu vozidla [anonymizováno], neměl v období od [datum] do dne [datum] (17 dní) sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Dále žalobkyně zjistila, že žalovaný coby vlastník/provozovatel osobního automobilu se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3, [registrační značka], [VIN kód], číslo technického průkazu vozidla [anonymizováno], neměl v období od [datum] do dne [datum] (78 dní), dále v období od [datum] do dne [datum] (95 dní), a dále v období od [datum] do dne [datum] (45 dní). Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě zákonného příspěvku nepojištěných, splatnost příspěvku nastala dne [datum], [datum], [datum] a dne [datum]. Žalovaný však ničeho neuhradil, a to ani následně přes zaslané předžalobní upomínky. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 3. Z předložených listin pak vyplývá skutkový závěr, že žalovaný jako provozovatel osobního automobilu se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3, [registrační značka], [VIN kód], číslo technického průkazu vozidla [anonymizováno], byl vyzván k zaplacení příspěvku do garančního fondu žalobkyně za období od [datum] do dne [datum] (17 dní). Dále byl žalovaný jako provozovatel osobního automobilu se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3, [registrační značka], [VIN kód], číslo technického průkazu vozidla [anonymizováno], vyzván k zaplacení příspěvku do garančního fondu žalobkyně za období od [datum] do dne [datum] (78 dní), od [datum] do dne [datum] (95 dní), a od [datum] do dne [datum] (45 dní) (prokázáno výzvami k úhradě příspěvku). Žalovaný byl o úhradu dlužné částky opakovaně upomínán, přesto však ničeho žalobkyni neuhradil (prokázáno upomínkami a předžalobními výzvami). 4. Soud poměr mezi účastníky právně posoudil podle zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu motorového vozidla (dále jen„ zákon“). Podle § 4 odst. 1 zákona vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel (dále jen„ osoba povinná k zaplacení příspěvku“) jsou společně a nerozdílně povinni zaplatit Kanceláři pojistitelů příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2; to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno. Příspěvek se podle § 4 odst. 3 zákona vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2, a výše denní sazby podle druhu vozidla, a taktéž nákladů na jeho uplatnění včetně nákladů vymáhání (§ 4 odst. 4 zákona). Výše denní sazby příspěvku je stanovena vyhláškou ministerstva financí č. 205/1999 Sb. (dále jen„ vyhláška“), v závislosti na druhu vozidla, v tomto případě se jedná o částku 65 Kč denně. Vyhláška dále stanoví výši nákladů Kanceláře pojistitelů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek paušální částkou 300 Kč (§ 2a vyhlášky). Tím, že vozidla žalovaného neměla v předmětných obdobích uzavřeno povinné pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla, vznikla žalovanému povinnost uhradit žalobkyni příspěvek nepojištěných ve výši 65 Kč x 17 + 65 Kč x 78 + 65 Kč x 95 + 65 Kč x 45 + 4 x 300 Kč náklady na jejich uplatnění, což však ani na základě upomínek neučinil v době splatnosti ani později. 5. S ohledem na shora uvedené soud žalobě jako důvodné zcela vyhověl. Výše příslušenství je dána § 1970 o. z. ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. a § 142a odst. 1 tak, že přiznal procesně zcela úspěšné žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, které tvoří mimosmluvní odměna stanovená podle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen„ AT”) sestávající z částky 300 Kč za převzetí a přípravu zastoupení podle § 11 odst. 1 písm. a) AT, z částky 300 Kč za výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé podle § 11 odst. 1 písm. d) AT a z částky 300 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé podle § 11 odst. 1 písm. d) AT včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč podle § 14b odst. 5 písm. a) AT a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč. 7. Lhůta k plnění byla ponechána obecná třídenní dle § 160 odst. 1 věta prvá o. s. ř., když soud v řízení neshledal důvod pro její prodloužení.