18 C 60/2023-123 — Obvodní soud pro Prahu 5

1. Žalobkyně se svým návrhem podaným u zdejšího soudu dne , datum, domáhala uložení povinnosti žalovanému vyklidit a vyklizené žalobkyni odevzdat ve výroku I. specifikované nemovité věci, jejichž vlastnicí je žalobkyně, která je nabyla ve veřejné dražbě konané dne , datum, v 11:00 hodin. K zápisu vlastnického práva žalobkyně k nemovitým věcem do katastru nemovitostí došlo s právními účinky ke dni , datum, . Žalovaný jako bývalý vlastník nemovitých věcí tímto okamžikem pozbyl své vlastnické právo a s ním související právní titul k jejich užívání. Žalobkyně žalovaného dne , datum, vyzvala k vyklizení a předání nemovitých věcí a následně mu dne , datum, zaslala do datové schránky předžalobní výzvu, na kterou žalovaný nijak nereagoval a žalobkyni neumožnil výkon jejího vlastnického práva.2. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby, neboť se v daném případě jednalo o nedobrovolnou elektronickou veřejnou dražbu, která byla provedena s četnými nesrovnalostmi, jež žalovaný ve svém vyjádření blíže popsal a pro něž podal k příslušnému soudu žalobu na určení neplatnosti dražby. K nemovitým věcem se váže zástavní právo, ohledně něhož žalovaný rovněž podal žalobu k příslušnému soudu. Dle žalovaného nemohla být žalobkyně přesvědčena, že se stala vlastnicí nemovitých věcí, neboť musela vědět, že, využije-li žalovaný svého práva domáhat se u soudu vyslovení neplatnosti dražby, soud vysloví neplatnost nedobrovolné veřejné dražby, budou-li k tomu splněny zákonné předpoklady. Žalovaný dále uvedl, že žalobkyně jej vyzvala pouze k vyklizení a nikoliv k předání nemovitých věcí, výzva neobsahovala žádné pokyny o postupu při předání bytu. Předžalobní výzvu zaslal žalovanému jiný zástupce, než ji zastupuje v této věci, a ani přes dotaz žalovanému žalobkyně nesdělila, který z nich je oprávněn ji zastupovat.3. Žalobkyně navrhla při jednání soudu dne , datum, s ohledem na nepřítomnost žalovaného vydání rozsudku pro zmeškání. Soud v daném případě respektuje rozhodovací praxi Ústavního soudu vyjádřenou v nálezu ze dne , datum, , sp. zn. Pl. ÚS 49/10, a v důsledku procesní aktivity žalovaného, který se v řízení věcně vyjádřil, žalovaného v předvolání ani nepoučoval o možnosti vydání rozsudku pro zmeškání, neboť má za to, že v daném případě nebylo možné kontumačním rozsudkem rozhodnout. Následně tak ani nebyly splněny podmínky pro vydání rozsudku pro zmeškání., právnická osoba, této věci jde o řízení s cizím prvkem, protože žalovaný je státním příslušníkem Ruské federace. Soud proto zkoumal pravomoc českých soudů věc projednat a rozhodnout. Podle § 2 zákona č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém, se zákon o mezinárodním právu soukromém použije v mezích ustanovení vyhlášených mezinárodních smluv, kterými je Česká republika vázána, a přímo použitelných ustanovení práva Evropské unie. V souladu s tímto ustanovením a rovněž s čl. 73 odst. 3 nařízení Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne , datum, , o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (tzv. Brusel I bis), má přednost při stanovení pravomoci – příslušnosti soudů smlouva mezi Československou socialistickou republikou a , adresa, sovětských socialistických republik o právní pomoci a právních vztazích ve věcech občanských, rodinných a trestních ze dne , datum, vyhlášená sdělením Ministerstva zahraničních věcí pod č. 95/1983 Sb. m. s., dle jejíhož čl. 37 věty druhé k rozhodování ve věcech týkajících se nemovitostí je dána pravomoc justičních orgánů této smluvní strany. V daném případě má proto zdejší soud jako soud český podle místa nemovitých věcí pravomoc i příslušnost ve věci rozhodnout.5. Po provedeném dokazování soud učinil na základě jednotlivých skutkových zjištění následující závěr o skutkovém stavu:6. Žalobkyně je vlastnicí bytové jednotky č. 902/145 a podílu ve výši id. 1/3 k nebytové jednotce č. 902/9 vymezené v budově , adresa, , č.p. 902 stojící na pozemku parc. č. 764/83, vše v katastrálním území , adresa, , obec , adresa, zapsané na listech vlastnictví č. , hodnota, a 3388 vedených pro katastrální území , adresa, , obec , adresa, Katastrálním úřadem pro hlavní město Prahu, Katastrální pracoviště , adresa, . Žalobkyně nabyla nemovité věci na základě dražby s právními účinky zápisu ke dni , datum, (výpis z katastru nemovitostí).7. Žalobkyně vyzvala žalovaného k vyklizení uvedených nemovitých věcí do 10 dnů od doručení výzvy dopisem (výzva k vyklizení) odeslaným na adresu žalovaného dne , datum, (dodejka). Naposledy žalobkyně vyzvala žalovaného prostřednictvím svého zástupce , tituly před jménem, , jméno FO, k vyklizení uvedených nemovitých věcí dopisem datovaným , datum, , součástí výzvy byla plná moc zástupce žalobkyně (předžalobní výzva) Předžalobní výzva byla žalovanému doručena dne , datum, do datové schránky (doručenka).8. Okresní soud ve , adresa, svým rozsudkem ze dne , datum, , č.j. , spisová značka, , zamítl žalobu žalovaného na určení neplatnosti veřejné dražby nedobrovolné, na základě které žalobkyně nabyla uvedené nemovité věci. Okresní soud ve , adresa, mimo jiné shledal, že není dán důvod k tvrzenému podstatnému zásahu neexistencí pohledávky, neboť pohledávka byla prokázána řádným vykonatelným titulem, a není dán důvod nezpůsobilost žalované společnosti , Anonymizováno, , Anonymizováno, LLC právně jednat, neboť podle práva státu Kentucky byly veškeré podmínky splněny (bod 57.). Jestliže žalovaný řádná tvrzení navzdory opakovanému poučení do řízení adresně k jednotlivým dílčím tvrzeným důvodům neplatnosti nevznesl a jeho fragmentární tvrzení nebyla způsobilá odůvodnit závěr o podstatném zásahu do jeho materiálních práv, bylo na místě žalobu zamítnout (bod 58.). V průběhu jednání v řízení o určení neplatnosti veřejné dražby nedobrovolné žalobce uvedl, že byla podána žaloba na určení nepřípustnosti prodeje zástavy. Ovšem okresní soud zjistil (bod 65.), že žalobce tuto žalobu nepodal v zákonné lhůtě, tudíž žaloba nebyla způsobilá odvrátit dražbu či vést k závěru, že předmětem dražby byly věci vyloučené z dražby (rozsudek Okresního soudu ve , adresa, č.j. , spisová značka, ). Krajský soud v Brně svým rozsudkem ze dne , datum, , č.j. , spisová značka, , potvrdil rozsudek Okresního soudu ve , adresa, ze dne , datum, , č.j. , spisová značka, , ve výroku o věci samé jako správný a pouze změnil výroky o náhradě nákladů řízení (rozsudek Krajského soudu v Brně č.j. , spisová značka, ).9. Soud neprovedl žalovaným navržené důkazy týkající se platnosti veřejné dražby nedobrovolné a tvrzené nepřípustnosti prodeje zástavy, neboť s těmito námitkami se vypořádal již Okresní soud ve , adresa, a zdejšímu soudu nepřísluší rozhodovat o otázkách, které již věcně posoudil jiný soud, jako o otázkách předběžných.10. Po právní stránce soud věc posoudil následovně:11. Rozhodné právo pro daný závazkový vztah soud určil v souladu s § 2 zákona č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém, a smlouvou mezi Československou socialistickou republikou a , adresa, sovětských socialistických republik o právní pomoci a právních vztazích ve věcech občanských, rodinných a trestních ze dne , datum, vyhlášenou sdělením Ministerstva zahraničních věcí pod č. 95/1983 Sb. m. s., dle jejíhož čl. 37 věty prvé vlastnické právo k nemovitostem se řídí právním řádem smluvní strany, na jejímž území nemovitost leží, tedy právem českým.12. Podle § 1040 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále „o. z.“), kdo věc neprávem zadržuje, může být vlastníkem žalován, aby ji vydal.13. Žalobkyně je jako vlastnice nemovitých věcí specifikovaných ve výroku rozsudku aktivně legitimována podle citovaného ustanovení § 1040 o. z. k podání žaloby, jelikož je předmět jejího vlastnického práva neoprávněně užíván žalovaným a je tím zasahováno do výkonu jejího vlastnického práva, z čehož rovněž vyplývá pasivní legitimace žalovaného, který nemovité věci užívá.14. Vzhledem k tomu, že žalobkyně v souladu s § 53 zákona č. 26/2000 Sb., o veřejných dražbách, nabyla příklepem ve veřejné nedobrovolné dražbě vlastnické právo k uvedeným nemovitým věcem, což bylo osvědčeno zápisem v katastru nemovitostí, žalovanému tímto okamžikem jeho vlastnické právo zaniklo spolu s právem nemovité věci užívat a ani přes výzvu žalobkyně k vyklizení žalovaný žalobkyni nemovité věci vyklizené nepředal. Námitka žalovaného, že nevěděl, s jakým ze zástupců žalobkyně měl ohledně předání nemovitých věcí jednat, je bezpředmětná za situace, kdy žalovaný nijak netvrdí, že se s některým z těchto zástupců pokoušel předání neúspěšně domluvit. Žalobkyně se tudíž domáhá vyklizení nemovitých věcí oprávněně, a proto soud žalobě vyhověl, jak je patrno z výroku I. tohoto rozsudku.15. Výrok II. o nákladech řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř., podle kterého má zcela procesně úspěšná žalobkyně právo na plnou náhradu nákladů řízení. Náklady řízení žalobkyně v celkové výši , částka, spočívají v zaplaceném soudním poplatku , částka, a dále:- v částce , částka, za 5 úkonů právní služby dle § 11 odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátního