18 C 356/2024-178 — Obvodní soud pro Prahu 5

1. Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne , datum, domáhala na žalované zaplacení částky , částka, jako bezdůvodného obohacení vzniklého následkem neplatnosti pojistné smlouvy Investor Plus B150 č. , hodnota, , kterou žalobkyně s žalovanou uzavřela dne , datum, pro případ smrti nebo dožití s pojistným ve výši , částka, měsíčně. Pojištění na základě pojistné smlouvy zaniklo výpovědí a žalobkyně za dobu jeho trvání na pojistném zaplatila celkem částku , částka, , žalovaná jí při skončení pojistné smlouvy vyplatila odkupné ve výši , částka, . Pojistné bylo dle smlouvy umisťováno do finančních fondů, přičemž finanční fond představuje portfolio různých typů investic spravované pojišťovnou nebo jejím zástupcem výhradně pro účely životního pojištění a v těchto fondech pak dochází ke zhodnocení či znehodnocení takto umístěných finančních prostředků. Investiční riziko nesla žalobkyně jako pojistník. Pojistitel rozděluje finanční fond na části - jednotky stejné hodnoty, tzv. podílové jednotky, tj. nárok na část hodnoty finančního fondu a zatímco pojistník „nakupuje“ podílové jednotky za tzv. nákupní cenu, při vyplacení pojistného plnění, mimořádného výběru či odkupného pojistník „prodává“ pojišťovně podílové jednotky za tzv. prodejní cenu, která slouží k výpočtu tzv. hodnoty podílových jednotek. Žalobkyně spatřuje problém v tom, že prodejní cena podílových jednotek je stanovena až poté, kdy nastane den pojistné události. Žalobkyně je přesvědčena, že zneužívajícím ujednáním je ujednání v článku 2 písm. a) Speciálních pojistných podmínek žalované pro pojištění typu T150 životní pojištění Investor Plus (dále jen „ZPP“), podle kterého vyplatí pojišťovna pojistné plnění „k datu, kdy společnost zaregistrovala pojistnou událost.“ Zaregistrování pojistné události je však úkon, pro který neplatí žádná sjednaná pravidla či lhůty, ale závisí výlučně na vůli žalované. Nákupní a prodejní cenu stanoví žalovaná sama a výše pojistného plnění závisí na vůli pojistitele, přičemž pojistné plnění je konstruováno tak, že pojistitel s jeho výší může manipulovat v závislosti na znalosti trendů cen aktiv na kapitálovém trhu. Hodnota podílových jednotek je v průběhu pojištění snižována o různé poplatky, které jsou stanoveny v Přehledu poplatků, který je součástí pojistné smlouvy a který odkazuje na sazebník. Žalobkyně nebyla seznámena se sazebníkem ani jiným způsobem nebyla seznámena s výší těchto poplatků. Budoucí pojistné plnění přitom závisí na tom, o jaké poplatky bude snížena hodnota podílových jednotek nebo hodnota finančního fondu, od které se hodnota podílových jednotek odvíjí. Hodnota podílových jednotek je tak snižována o poplatky, jejichž výše je žalobkyni neznámá. Žalobkyně jako pojistník svými platbami pojistného „kupovala“ podílové jednotky zvolených fondů, a to za tzv. nákupní cenu podílových jednotek, avšak pojistné plnění či jiná plnění z hodnoty podílových jednotek jsou oceňovány tzv. prodejní cenou. Mezi prodejní a nákupní cenou je dle Přehledu poplatků rozdíl ve výši 5% nákupní ceny, což znamená, že žalobkyně „kupovala“ podílové jednotky od žalované o 5 % dráž, než je ve stejnou dobu žalovaná „prodává“ pojistníkům ve formě odkupu či pojistného plnění. Jde tak o skrytý poplatek, který si běžný spotřebitel nemá šanci uvědomit a který nemá žádné poctivé racionální odůvodnění. Pro běžného spotřebitele je rovněž netransparentní způsob, jak žalovaná přenáší své náklady na provize pro pojišťovací zprostředkovatele na pojistníky. Jde princip vytváření počátečních podílových jednotek a akumulačních jednotek a následné snižování počátečních podílových jednotek o náklady související s uzavřením pojistných smluv ve smyslu ustanovení článku 4 a 7 odst. 5 ZPP, čímž žalovaná přenáší náklad za zprostředkování konkrétního pojištění a ani v tomto případě nebyla žalobkyně seznámena s výší fixního procenta, o které jsou počáteční podílové jednotky snižovány. Dotčená ujednání jsou zneužívajícími ujednáními ve smyslu článku 3 Směrnice, neboť jde o ujednání, která nebyla individuálně sjednána, a v rozporu s požadavkem poctivosti způsobují významnou nerovnováhu v právech a povinnostech stran, které vyplývají z dané smlouvy, v neprospěch spotřebitele. Dotčená ujednání jsou rovněž ujednání, která ve smyslu ustanovení § 56 odst. 1 starého občanského zákoníku v rozporu s požadavkem dobré víry znamenají k újmě spotřebitele značnou nerovnováhu v právech a povinnostech stran. Žalobkyně neměla žádnou možnost posoudit ekonomické důsledky pojistné smlouvy, neboť dotčená ujednání jsou nejasná, netransparentní a některé důležité vstupní parametry pojištění či důležité dokumenty (např. sazebník) jsou spotřebitelům neznámé. Žalobkyně vyzvala žalovanou k vydání bezdůvodného obohacení dopisem ze dne , datum, . Námitku promlčení vznesenou žalovanou považuje žalobkyně za nedůvodnou, neboť s ohledem na odkazovaná soudní rozhodnutí je přesvědčena, že obdržení standardizované výroční pojistky je pouhou objektivní skutečností, která sama o sobě nevypovídá o tom, zda příjemce z obsahu takové listiny učinil závěr o neplatnosti pojistné smlouvy a zda takový závěr učinit mohl.2. Žalovaná žalobkyní uplatněný nárok neuznala a navrhla zamítnutí žaloby. Žalovaná je přesvědčena, že pojistná smlouva byla sjednána platně. Pojistná smlouva a související pojistné podmínky jsou ve všech ujednáních, kterými je dána hodnota podílových jednotek, poplatků, pojistného plnění a odkupného formulována precizně a právně bezvadně. Skutečnost, že je něco složité na pochopení samozřejmě neznamená, že by to bylo nesrozumitelné nebo neurčité v právním slova smyslu. Rizikové pojistné je stanoveno na základě přesných pojistně matematických metod schvalovaných pro jednotlivé pojistné produkty odpovědným pojistným matematikem žalované. Dle § 12 odst. 3 zákona č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě, je pojistitel povinen sdělit pojistníkovi zásady pro stanovení výše pojistného pouze na jeho žádost, žalobkyně však o vysvětlení nikdy nepožádala. Žalovaná po celou dobu trvání pojistné smlouvy ke smlouvě přistupovala jako k platné, stejně jako žalobkyně, která platila pojistné, se smlouvou manipulovala, když např. v roce 2019 požádala o konverzi na jiný produkt a nakonec smlouvu vypověděla. Žalovaná po celou dobu žalobkyni poskytovala plnění v podobě pojistné ochrany. V rámci autonomie vůle stran mají být respektovány již uzavřené smlouvy a neplatnost právních úkonů má být dovozována pouze ve výjimečných případech. Žalovaná rovněž vznáší námitku promlčení. Žalobkyně znala domnělé důvody pro neplatnost pojistné smlouvy již při jejím uzavření nebo přinejmenším musela pojmout podezření, že s pojistnou smlouvou je něco v nepořádku, když jí chybí podstatná část dokumentace. Rozhodným okamžikem pro počátek běhu promlčecí lhůty je tak uzavření pojistné smlouvy. Zároveň už při sjednávání pojistné smlouvy žalobkyně věděla, kdo je osobou, která se měla na její úkor z pojistné smlouvy obohatit. I kdyby žalobkyně již při uzavření pojistné smlouvy subjektivně nenabyla vědomost o tom, že jí není známa přesná výše jednotlivých poplatků, musela by nejpozději po přečtení pravidelně doručovaných výročních pojistek zjistit, že jí je strháváno rizikové pojistné a v jaké výši.3. Po provedeném dokazování soud učinil následující skutková zjištění:4. Žalobkyně označená svým tehdejším příjmením Vejražková jako pojistník a zároveň jako pojištěná na předepsaném formuláři žalované navrhla žalované jako pojistiteli dne , datum, uzavření pojistné smlouvy č. , hodnota, s počátkem pojištění od , datum, , předmětem smlouvy bylo životní pojištění Investor Plus B150 s měsíčním pojistným za hlavní pojištění ve výši , částka, a pojistnou částkou pro případ smrti ve výši , částka, s trváním pojištění do 65 let věku a umístěním pojistného do fondů, z toho 80 % do fondu světových akcií a 20 % do fondu českých akcií. Součástí návrhu na uzavření pojistné smlouvy byl zdravotní dotazník žalobkyně. Dle smluvních ujednání byly součástí pojistné smlouvy všeobecné a zvláštní pojistné podmínky pro příslušný typ pojištění, jejichž obsah byl žalobkyni sdělen. Že by součástí pojistné smlouvy byl i sazebník, není uvedeno (návrh na uzavření pojistné smlouvy).5. Dle čl. 6 odst. 1 všeobecných pojistných podmínek účinných ode dne , datum, se pojištění vztahuje na pojistné události vymezené pojistnou smlouvou, které v době pojištění nastanou kdekoliv s výjimkou události dle odst. 2 a 3 tohoto článku. Dle čl. 7 odst. 1 všeobecných pojistných podmínek se výše pojistného určuje podle sazeb pro jednotlivé druhy pojištění, dle odst. 2 téhož je-li výše pojistného závislá též na věku pojištěného, považuje se za jeho věk rozdíl mezi kalendářním rokem, v němž má pojištění začít a kalendářním rokem, v němž se pojištěný narodil. Dle odst. 3 téhož pojistné je úplatou za poskytnutou pojistnou ochranu a jeho výše je uvedená v pojistné smlouvě (všeobecné pojistné podmínky).6. Dle obecných ustanovení zvláštních pojistných podmínek pro pojištění typu NN B150 životní pojištění Inves