46 C 292/2024-134 — Obvodní soud pro Prahu 5

1. Žalobkyně se žalobou domáhala po žalované zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím s odůvodněním, že na základě smlouvy o postoupení pohledávky ze dne , datum, nabyla od klienta žalované pana , adresa, pohledávku ve výši , částka, . Pohledávku tvoří rozdíl mezi uhrazeným pojistným a vyplaceným plněním, které bylo , adresa, jako pojistníkovi poskytnuto na základě pojistné smlouvy životního pojištění Investor , Anonymizováno, , Anonymizováno, č. , hodnota, ze dne , datum, . , adresa, zaplatil za dobu trvání smlouvy na pojistném celkem , částka, , žalovaná mu poskytla po výpovědi pojistné smlouvy odkupné ve výši , částka, . Žalovaná částka ve výši , částka, s příslušenstvím představuje bezdůvodné obohacení, které odpovídá zaplacenému pojistnému, neboť pojistná smlouva je neplatná. Pojistné bylo dle smlouvy umisťováno do finančních fondů, přičemž finanční fond představovalo portfolio různých typů investic spravované pojišťovnou nebo jejím zástupcem výhradně pro účely životního pojištění a v těchto fondech pak docházelo ke zhodnocení či znehodnocení takto umístěných finančních prostředků. Investiční riziko nesl pojistník. Žalovaná jako pojistitel rozdělila finanční fond na části, jednotky stejné hodnoty, tzv. podílové jednotky, tj. nárok na část hodnoty finančního fondu a zatímco pojistník „nakoupil“ podílové jednotky za tzv. nákupní cenu, při vyplacení pojistného plnění, mimořádného výběru či odkupného pojistník „prodal“ pojišťovně podílové jednotky za tzv. prodejní cenu, která slouží k výpočtu tzv. hodnoty podílových jednotek. Žalobkyně spatřuje problém v tom, že prodejní cena podílových jednotek je stanovena až poté, kdy nastane den pojistné události. Žalobkyně je přesvědčena, že zneužívajícím ujednáním je ujednání v článku 2 odst. 3 Speciálních pojistných podmínek žalované pro pojištění typu , Anonymizováno, , Anonymizováno, (dále jen „ZPP“), podle kterého vyplatí pojišťovna pojistné plnění „k datu, kdy společnost zaregistrovala pojistnou událost.“ Zaregistrování pojistné události je však úkon, pro který neplatí žádná sjednaná pravidla či lhůty, ale závisí výlučně na vůli žalované. Nákupní a prodejní cenu stanoví žalovaná sama a výše pojistného plnění závisí na vůli pojistitele, přičemž pojistné plnění je konstruováno tak, že pojistitel s jeho výší může manipulovat v závislosti na znalosti trendů cen aktiv na kapitálovém trhu. Hodnota podílových jednotek byla v průběhu pojištění snižována o různé poplatky, které jsou uvedeny v článku např. v č.l. 7 odst. 1 ZPP. V přehledu poplatků, který je součástí pojistné smlouvy, je, pokud jde o rizikové pojistné, uvedeno odkazem na Sazebník „rizikové pojistné dle Sazebníku“. Právní předchůdce žalobkyně , adresa, nebyl seznámen se žádným sazebníkem ani jiným způsobem nebyl seznámen s výší těchto poplatků. Budoucí pojistné plnění přitom závisí na tom, o jaké poplatky bude snížena hodnota podílových jednotek nebo hodnota finančního fondu, od které se hodnota podílových jednotek odvíjí. Hodnota podílových jednotek tak byla snižována o poplatky, jejichž výše byla pojistníkovi neznámá. Pojistník dále svými platbami pojistného „kupuje“ podílové jednotky zvolených fondů, a to za tzv. nákupní cenu podílových jednotek, avšak pojistné plnění či jiná plnění z hodnoty podílových jednotek jsou oceňovány tzv. prodejní cenou. Mezi prodejní a nákupní cenou rozdíl ve výši 5 % nákupní ceny, tj. pojistník „kupuje“ podílové jednotky od pojistitele o 5 % dráž, než je ve stejnou dobu pojistitel „prodává“ pojistníkům ve formě odkupu či pojistného plnění. Jde tak o skrytý poplatek, který si běžný spotřebitel nemá šanci uvědomit. Tento poplatek navíc nemá žádné poctivé racionální odůvodnění. Velmi netransparentní a pro běžného spotřebitele zcela nepochopitelný je též způsob, jak pojistitel přenáší své náklady na provize pro pojišťovací zprostředkovatele na pojistníky. Jde o princip vytváření počátečních podílových jednotek a akumulačních jednotek a následné snižování počátečních podílových jednotek o náklady související s uzavřením pojistných smluv ve smyslu čl. 4 a 7 odst. 5 ZPP, čímž žalovaná přenesla náklad na pojistníka za zprostředkování konkrétního pojištění, tedy odměnu pro pojišťovacího zprostředkovatele. Jde o značný náklad, který žalovaná pomocí konstrukce snižování hodnoty podílových jednotek za pomoci jejich rozlišení na počáteční a akumulační o tuto provizi, koncipuje tak, aby její dopad pro budoucí pojistné plnění pojistníkovi zcela unikl. Dotčená ujednání jsou zneužívajícími ujednáními ve smyslu směrnice Rady 93/13/EHS, neboť jde o ujednání, která jsou neurčitá či natolik netransparentní a nepřehledná, že běžný spotřebitel nemá šanci jejich vliv na závazky pojistitele, zejména na rozsah pojistného plnění, rozklíčovat. Dotčená ujednání jsou rovněž ujednání, která ve smyslu ustanovení § 56 odst. 1 zák. č. , hodnota, /1964 Sb., občanského zákoníku v rozporu s požadavkem dobré víry znamenají k újmě spotřebitele značnou nerovnováhu v právech a povinnostech stran. Pojistník neměl žádnou možnost posoudit ekonomické důsledky pojistné smlouvy, neboť dotčená ujednání jsou nejasná, netransparentní a některé důležité vstupní parametry pojištění či důležité dokumenty (např. sazebník) jsou mu neznámé. Žalobkyně vyzvala žalovanou k vydání bezdůvodného obohacení dopisem ze dne , datum, .2. Pokud jde o postupní smlouvu, žalobkyně ve vyjádření doplnila, že je zcela v souladu s příslušnou právní úpravou. Cena za odkoupení pohledávky činila 40 % její hodnoty. Žalobkyně neuvedla žádným způsobem pojistníka , adresa, v omyl. Ten výpovědí ke dni , datum, ukončil předmětnou pojistnou smlouvu a s ohledem na to, že zaznamenal ztrátu mezi vloženými a vyplacenými prostředky, požádal o provedení analýzy pojistné smlouvy, přičemž jejím výsledkem bylo sdělení právního zástupce, že smlouva je absolutně neplatná a jaká je výše bezdůvodného obohacení spolu s dalšími možnostmi postupu a cenou za případné postoupení pohledávky. Rozhodnutí , adresa, o dalším postupu bylo jeho svobodným rozhodnutím, v danou chvíli nebyl v žádném smluvním vztahu se žalobkyní a nebyl ničím vázán či do ničeho nucen. Když se rozhodl pro postoupení pohledávky, byl mu zaslán návrh postupní smlouvy s tím, že měl několik dnů na posouzení tohoto návrhu, bylo na něm s kým tento návrh smlouvy projedná a ni v této chvíli nebyl ničím vázán. Postup žalobkyně byl zcela standardní a souladný se zákonem i s dobrými mravy. Shoduje se rovněž s činností dalších obchodních korporací , právnická osoba, . a , právnická osoba, , které se stejně jako žalobkyně zabývají odkupem pohledávek od spotřebitelů a jejich následným vymáháním v rámci soudních řízení. Obchodní korporace, které se zabývají výkupem pohledávek spotřebitelů vůči podnikatelům mají aktivní věcnou legitimaci v případných sporech o vydání bezdůvodného obohacení z neplatných spotřebitelských smluv.3. Žalovaná žalobkyní uplatněný nárok neuznala a navrhla zamítnutí žaloby. V první řadě namítla nedostatek aktivní legitimace žalobkyně z důvodu neplatnosti smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, pro rozpor s dobrými mravy. Obchodní model žalobkyně je postaven na nekalých obchodních praktikách lákajících klienty se smlouvami životního pojištění, když žalobkyně odkupuje pohledávky spotřebitelů za velmi malou část (cca 20 %) jejich hodnoty. Obchodování žalobkyně je založeno na inzerci na webových stránkách žalobkyně, které vzbuzují dojem o masovém nepoctivém a podvodném jednání pojišťoven. Žalobkyně sama jedná se spotřebiteli úmyslně nepoctivě, když uvedení spotřebitelů v omyl, odkoupení jejich pohledávek za zlomek hodnoty a následné soudní uplatňování, je motivováno výhradně finančním ziskem násobně překračujícím zisk spotřebitele. Postup žalobkyně zakládá zjevný rozpor smlouvy o postoupení pohledávky s dobrými mravy, což vede k její absolutní neplatnosti.4. Dále uvedla, že pojistník , adresa, uzavřel s žalovanou jako pojistitelem dne , datum, pojistnou smlouvu číslo , hodnota, , přičemž žalovaná mu zasílala pravidelné výroční dopisy, které obsahovaly informaci o výši pojistného na hlavní pojištění a pojistného na jednotlivá připojištění, včetně informace, do jakých fondů je investiční pojistné umisťováno, výši rizikového pojistného, poplatky a jejich výši a aktuální stav podílového účtu. Na pojistné smlouvě proběhly za pojistný vztah různé dílčí změny, vedoucí vždy ke kladnému vyřízení žádosti pojistníka. Žalovaná je přesvědčena, že pojistná smlouva byla sjednána platně. Žalovaná zcela zjevně po celou dobu trvání smluvního vztahu poskytovala pojistníkovi pojistnou ochranu a byla na základě Pojistné smlouvy připravena v případě pojistné události, kdykoli plnit. Dle judikatury mají být v rámci autonomie vůle stran respektovány již uzavřené smlouvy a neplatnost právních úkonů by měla být dovozována pouze ve výjimečných případech. Investiční životní pojištění funguje na principu investic zaplaceného pojistného do zvolených fondů nebo strategií s cílem jejich zhodnocení. V momentě, kdy dojde k