13 C 274/2025-47 — Obvodní soud pro Prahu 5

1. Žalobkyně se podanou žalobou po žalované domáhala zaplacení žalované částky s příslušenstvím. Svůj nárok odůvodnila tím, že mezi účastníky byla dne 19. 11. 2024 uzavřena smlouva revolvingovém spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , na základě které se žalobkyně zavázala poskytnout žalované spotřebitelský úvěr jiný než na bydlení až do výše 11 900 Kč s možností postupného čerpání, který se žalovaná zavázala hradit v denních platbách spolu s příslušenstvím. Před uzavřením smlouvy žalobkyně ověřovala úvěruschopnost žalované. Žalované byla poskytnuta částka 5 000 Kč. Žalovaná však neplnila smluvní podmínky řádně a včas, pročež žalobkyně smlouvu vypověděla, o čemž žalovanou informovala mailem ze dne 21. 3. 2025. Žalobkyně se dále po žalované domáhala úhrady smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z dlužné částky zůstatku jistiny úvěru. Žalovaná však žalobkyni ničeho neuhradila.2. K výzvě soudu, jak žalobkyně zkoumala úvěruschopnost žalované a aby k tomuto doložila důkazy, žalobkyně uvedla, že posoudila úvěruschopnost žalované na základě informací získaných od žalované, zejména pak z výpisu o posouzení úvěruschopnosti, doložených výpisů z bankovního účtu žalované za období od září do října 2024 a dále ověřením žalované v registrech a databázích. Ověřený čistý měsíční příjem žalované činil částku 25 000 Kč.3. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, k nařízenému jednání soudu se nedostavila, z jednání se neomluvila, soud proto postupoval podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), když jednal a rozhodl v její nepřítomnosti.4. Soud v řízení zjistil následující skutkový stav.5. Účastníci uzavřeli dne 19. 11. 2024 smlouvu o úvěru, na základě které se žalobkyně zavázala žalované poskytnout úvěr s možností postupného i opakovaného čerpání až do výše 11 900 Kč, který se žalovaná zavázala uhradit spolu s příslušenstvím formou určených denních splátek po 53,96 Kč (smlouva o úvěru ze dne 19. 11. 2024, předpis denních splátek, údaje o poskytovateli úvěru, všeobecné obchodní podmínky žalobkyně, bank ID výpis). Žalobkyně před uzavřením smlouvy zkoumala úvěruschopnost žalované, přičemž dospěla k závěru o její úvěruschopnosti (autorizace ověření totožnosti, obecné principy posuzování a filozofie žalobkyně, informace pro spotřebitele, souhlas se zpracováním osobních údajů, identifikované příjmy žalované, výpis o posouzení úvěruschopnosti, výpis z účtu žalované). Žalovaná celkem na poskytnutý úvěr načerpala částku 5 000 Kč (přehled bankovních transakcí vyplacených spotřebiteli, zpráva , právnická osoba, ). Žalobkyně vzhledem ke skutečnosti, že žalovaná nehradila sjednané platby řádně a včas, dopisem ze dne 21. 3. 2025 smlouvu vypověděla a vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky (výpověď smlouvy ze dne 21. 3. 2025). Žalobkyně dále vyzývala žalovanou k úhradě dlužné částky (výzva k úhradě ze dne 12. 7. 2025).6. S ohledem na shora uvedené soud dospěl k závěru o skutkovém stavu. Žalobkyně poskytla žalované na základě uzavřené smlouvy částku 5 000 Kč, kterou měla žalovaná dle smlouvy vrátit spolu s příslušenstvím. Úvěruschopnost žalované před uzavřením smlouvy nebyla ze strany žalobkyně řádně prověřována tak, aby žalobkyně mohla učinit závěr o úvěruschopnosti žalované, kdy sice případně žalobkyně prověřovala příjmy a výdaje žalované, nicméně na základě těchto zjištění měla mít důvodné pochybnosti o schopnosti žalované poskytnuté prostředky splácet.7. Zjištěný skutkový děj soud posoudil s ohledem na datum uzavření smlouvy podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), a zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), neboť v daném případě se jedná o vztah mezi podnikatelem a spotřebitelem ve smyslu § 420 a § 1810 a násl. o. z.8. Dle § 3 odst. 1 písm. c) zákona o spotřebitelském úvěru se posouzením úvěruschopnosti spotřebitele rozumí posouzení jeho schopnosti splácet spotřebitelský úvěr.9. Dle § 75 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel a zprostředkovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí.10. Dle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje schopnost spotřebitele plnit povinnosti sjednané ve smlouvě, zejména splácet sjednané splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů a dalších údajů o finanční a ekonomické situaci spotřebitele, jako jsou údaje o jeho majetku a závazcích a o způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.11. Dle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.12. Povinnost věřitele zkoumat schopnost spotřebitele splácet sjednávaný úvěr byla zakotvena do právního řádu na základě směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. 4. 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102 EHS, podle které věřitel před uzavřením smlouvy musí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr.13. Jak konstatoval Nejvyšší soud ve svém rozsudku ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018, uložením a řádným splněním této povinnosti není chráněn jen samotný dlužník (spotřebitel) a věřitel jako poskytovatel úvěru, ale také v širším pojetí sama společnost jako taková, neboť důsledky neschopnosti splácet úvěr se netýkají jen dlužníka (spotřebitele), ale dotýkají se společnosti jako celku, neboť na tu mají vliv důsledky dlužníkova předlužení a případné insolvence. Do veřejné sociální sítě pak spadne často nejen dlužník, ale většinou i osoby na něm závislé, dojde k porušení rodinných a sociálních vztahů. Proto je na věřiteli, aby dlužníka - spotřebitele náležitě před poskytnutím úvěru prověřil (posoudil jeho schopnost úvěr splácet). Úvěr pak smí spotřebiteli poskytnout jen tehdy, když odbornou péčí schopnost dlužníka posoudil a z jeho zjištění je zřejmé, že dlužník bude schopen úvěr splácet. Neprověří-li věřitel dlužníka dostatečně nebo poskytne-li dlužníkovi úvěr i přes svá negativní zjištění, je úvěrová smlouva neplatná (shodně viz nález Ústavního soudu sp. zn. III. ÚS 4129/18).14. Součástí odborné péče poskytovatelů úvěru je i taková obezřetnost, že poskytovatel nespoléhá na údaje o schopnosti splácet úvěr tvrzené samotným žadatelem, ale sám tyto údaje prověří, případně si je nechá od žadatele doložit (srovnej rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, č. j. 1 As 30/2015-39). Jak dovodil Nejvyšší soud v již výše citovaném rozsudku ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018, dostatečnými informacemi nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele, neboť odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit. Pokud věřitel vyjde z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech, povinnosti stanovené mu zákonem o spotřebitelském úvěru nedostojí, neboť nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr.15. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná pouze částečně, a to co do částky 5 000 Kč.16. Žalobkyně nedostála odborné péče náležitě zjistit schopnost žalované splatit úvěr, neboť sice případně ověřovala příjmy a výdaje žalované, kdy jí žalovaná doložila výpisy z účtu za měsíce září a říjen 2024, nicméně na základě svých zjištění dospěla oproti soudu k závěru o schopnosti žalované úvěr splácet. Soud z výpisu z účtu žalované za období září 2024 zjistil, že počáteční zůstatek na účtu žalované činil částku 224,42 Kč a konečný zůstatek částku 15,66 Kč a za měsíc říjen 2024 činil počáteční zůstatek částku 15,66 Kč a konečný zůstatek částku 886,30 Kč. Vzhledem ke skutečnosti, že denní splátky, které měla žalovaná hradit byly po 53,96 Kč, měsíčně by tedy č