17 C 430/2025-45 — Obvodní soud pro Prahu 5

1. Žalobkyně se podanou žalobou po žalovaném domáhala zaplacení žalované částky s příslušenstvím. Svůj nárok odůvodnila tím, že žalovaný uzavřel dne 14. 4. 2022 se společností , právnická osoba, , IČO: , IČO, , (dále jen „právní předchůdce žalobkyně“), smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , na základě které byla žalovanému poskytnuta částka 52 000 Kč v hotovosti, kterou se žalovaný zavázal splatit spolu s příslušenstvím ve výši 30 350 Kč. Celkovou částku se žalovaný zavázal uhradit v hotovosti v 21 měsíčních splátkách po 3 922 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 14. 1. 2024. Žalovaný však nehradil sjednané splátky řádně a včas, čímž porušil své závazky ze smlouvy. Ke dni 17. 9. 2022 provedl právní předchůdce žalobkyně vyčíslení a dlužná jistina činila částku 52 000 Kč a dlužný poplatek částku 30 350 Kč. Po tomto datu žalovaný uhradil částku 5 540,57 Kč. Žalovaný celkové uhradil částku 5 540,57 Kč. Právní předchůdce žalobce a žalovaný pak dne 20. 3. 2022 uzavřeli smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , na základě které byla žalované poskytnuta částka 15 000 Kč v hotovosti. Žalovaný se zavázal uhradit v hotovosti v 5 měsíčních splátkách po 3 000 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 20. 8. 2022. Žalovaný však nehradila sjednané splátky řádně a včas, čímž porušil své závazky ze smlouvy. Poslední splátka byla ze strany žalované uhrazena dne 14. 4. 2022. Ke dni 17. 9. 2022 provedl právní předchůdce žalobkyně vyčíslení a dlužná jistina činila částku 12 000 Kč. Po tomto datu žalovaný ničeho neuhradil. Žalovaný celkově uhradil částku 3 959,43 Kč. Před uzavřením smluv o úvěru právní předchůdce žalobkyně ověřoval úvěruschopnost žalované. Pohledávky právního předchůdce žalobkyně za žalovaným přešla na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 28. 4. 2025, a to s účinností od 28. 4. 2025. Žalobkyně se po žalovaném domáhá úhrady částky 90 850 Kč a v návrhu specifikovaným příslušenstvím.2. K výzvě soudu, jak žalobkyně, resp. její právní předchůdce, zkoumala úvěruschopnost žalovaného a aby k tomuto doložila důkazy, žalobkyně uvedla, že právní předchůdce žalobkyně posoudil úvěruschopnost žalovaného na základě zhodnocení informací od žalovaného. Žalovaný v zákaznické kartě uvedl, že je zaměstnán jako sanitář, jeho měsíční příjem činí částku 29 137 Kč, žije v nájmu, nemá vyživovací povinnost k žádné další osobě, ani žádné další závazky u jiné společnosti. Právní předchůdce žalobkyně dospěl k závěru, že schopnost žalované splácet zápůjčku je dostatečná.3. S ohledem na skutečnost, že soud na základě listinných důkazů neměl za prokázané, že žalobkyně (její právní předchůdce) ověřovala měsíční příjmy a výdaje žalovaného, poučil soud v tomto ohledu žalobkyni při ústním jednání dne 11. února 2026, přičemž žalobkyně žádné další důkazní návrhy neuplatnila.4. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, k nařízenému jednání soudu se nedostavil, z jednání se neomluvil, soud proto postupoval podle § 101 odst. 3 o. s. ř., když jednal a rozhodl v jeho nepřítomnosti.5. Soud v řízení zjistil následující skutkový stav.6. Žalovaný požádala o úvěr ve výši 25 000 Kč, přičemž uvedl, že je zaměstnán jako sanitář, čistý měsíční příjem uvedl 29 067 Kč, odhadované měsíční výdaje uvedl 5 000 Kč, další čisté příjmy domácnosti 0 Kč (zákaznická karta, žádost o spotřebitelský úvěr ve výši 25 000 Kč ze dne 20. 3. 2022). Žalovaný opětovně požádala o úvěr ve výši 60 000 Kč, přičemž uvedl totožné informace, vyjma toho, že své měsíční výdaje odhadl na 7 000 Kč (zákaznická karta, žádost o spotřebitelský úvěr ve výši 60 000 Kč ze dne 14. 4. 2022). Právní předchůdce žalobkyně s žalovaným uzavřel dne 20. 3. 2023 smlouvu o spotřebitelském úvěru bez navýšení, na základě které právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému úvěr ve výši 15 000 Kč s tím, že žádné další poplatky nebyly ujednány (smlouva o spotřebitelském úvěru číslo , hodnota, na částku 15 000 Kč ze dne 20. 3. 2022). Právní předchůdce žalobkyně s žalovaným uzavřel dne 14. 4. 2024 smlouvu o spotřebitelském úvěru, na základě které právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému úvěr ve výši 52 000 Kč s tím, že poplatek za poskytnutý úvěr činil 30 350 Kč (smlouva o spotřebitelském úvěru číslo , hodnota, na částku 52 000 Kč ze dne 14. 4. 2022). Ke dni 6. 5. 2025 žalovaný uhradil právnímu předchůdci žalobkyně na smlouvu č. , hodnota, částku 3 959,43 Kč (tabulka umoření ke smlouvě číslo , hodnota, ). Ke dni 6. 5. 2025 žalovaný uhradil právnímu předchůdci žalobkyně na smlouvu č. , hodnota, částku 5 540,57 Kč (tabulka umoření ke smlouvě číslo , hodnota, ). Právní předchůdce žalobkyně postoupil pohledávku za žalovaným ze smluv č. , hodnota, a č. , hodnota, na žalobkyni (smlouva o postoupení pohledávek mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalobkyní ze dne 28. 4. 2025, včetně přílohy číslo , hodnota, obsahující seznam postoupených pohledávek a potvrzení o uhrazení úplaty za postoupené pohledávky) Dne 28. 4. 2025 byl žalovaný právním předchůdcem žalobkyně informována o postoupení pohledávky z předmětných smluv včetně příslušenství na žalobkyni, a to ve výši 137 858,81 Kč (oznámení o postoupení pohledávek ze dne 28. 4. 2025, včetně podacího lístku ze dne 22. 5. 2025). Žalovaný byl žalobkyní vyzván k úhradě dluhu po splatnosti a to nejpozději do 14. 8. 2025 (výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházejícím žalobě ze dne 30. 7. 2025, včetně podacího lístku se dne 30. 7. 2025).7. S ohledem na shora uvedené soud dospěl k závěru o skutkovém stavu. Právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému částku v celkové výši 67 000 Kč, kterou měla žalovaný vrátit spolu se sjednaným příslušenstvím. Soud vzal za zjištěné, že žalovaný právnímu předchůdci žalobkyně uhradil pouze částku 9 500 Kč. Úvěruschopnost žalovaného před uzavřením smlouvy nebyla ze strany právního předchůdce žalobkyně řádně prověřována, kdy byla posuzována bez ověřování příjmů a výdajů žalovaného.8. Zjištěný skutkový děj soud posoudil s ohledem na datum uzavření smlouvy o úvěru podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), a zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, v rozhodném znění (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), neboť v daném případě se jedná o vztah mezi podnikatelem a spotřebitelem ve smyslu § 420 a § 1810 a násl. o. z.9. Dle § 3 odst. 1 písm. c) zákona o spotřebitelském úvěru se posouzením úvěruschopnosti spotřebitele rozumí posouzení jeho schopnosti splácet spotřebitelský úvěr.10. Dle § 75 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel a zprostředkovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí.11. Dle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.12. Dle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.13. Dle § 1879 o. z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).14. Dle § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.15. Povinnost věřitele zkoumat schopnost spotřebitele splácet sjednávaný úvěr byla zakotvena do právního řádu na základě směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. 4. 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102 EHS, podle které věřitel před uzavřením smlouvy musí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr.16. Jak konstatoval Nejvyšší soud ve svém rozsudku ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo