31 C 8/2026-18 — Obvodní soud pro Prahu 5

1. Žalobkyně se žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky , částka, s příslušenstvím s tvrzením, že žalobkyně je příjemcem příspěvku placeného vlastníkem motorového vozidla, jež je provozováno bez pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Žalobkyně zjistila, že vozidlo se zdvihovým objemem válců motoru nad 2 500 cm3, reg. zn. , SPZ, , (dále jen „vozidlo 1“) a vozidlo se zdvihovým objemem válců motoru nad 2 500 cm3 reg. zn. , SPZ, , (dále jen „vozidlo 2“), jsou evidována jako provozovaná vozidla, provozovatelem je žalovaný. Žalovaný neměl v období od , datum, do , datum, sjednáno pojištění odpovědnosti pro vozidlo 1 a v období od , datum, do , datum, pro vozidlo 2. Vozidlo 1 a vozidlo 2 tak byla 89 a 91 dní nepojištěna. Žalobkyni proto vznikl nárok na příspěvek do garančního fondu, jehož výše činí , částka, za vozidlo 1 a , částka, za vozidlo 2, a poplatek spojený s vymáháním ve výši , částka, za každé z vozidel. Žalovaný nezaplatil ničeho.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. Účastníci řízení souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání, soud proto ve věci postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, dále jen „o. s. ř.“, dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.4. Na základě listin založených ve spise dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním: Žalovaný je vlastníkem a provozovatelem motorového vozidla 1 se zdvihovým objemem válců motoru nad 2 500 cm3, reg. zn. , SPZ, vozidla 2 se zdvihovým objemem válců motoru nad 2 500 cm3, reg. zn. , SPZ, (zjištěno z registru údajů o vozidle). Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě příspěvku do garančního fondu do 60 dní od doručení, neboť shora uvedená vozidla byla užívána bez sjednaného povinného ručení v období od , datum, do , datum, u vozidla 1 a v období od , datum, do , datum, u vozidla 2, předpis příspěvku za tato období činí , částka, a , částka, a , částka, (2x300 Kč) představuje poplatek spojený s vymáháním. Výzva k zaplacení byla doručena , datum, (zjištěno z výzvy k plnění ze dne , datum, , se splatností , datum, ). Žalobkyně žalovaného upomínala k zaplacení předžalobní výzvou (zjištěno z předžalobní výzvy ze dne , datum, s podacím archem).5. Po právní stránce soud věc posoudil tak, že žalovaný porušil povinnost vyplývající z § 6 odst. 1 zákona č. 30/2024 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla (dále jen „zákon č. 30/2024 Sb.“), neboť provozoval shora uvedená vozidla v období od , datum, do , datum, a v období , datum, do , datum, bez sjednaného pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Proto mu vznikla povinnost podle § 45 odst. 2 a zákona č. 30/2024 Sb. uhradit příspěvek za dobu, po kterou bylo každé vozidlo provozováno v rozporu s tímto zákonem, a to ve výši, která se dle § 45 odst. 3 zákona č. 30/2024 Sb. vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 6 odst. 1 zákona, a výše denní sazby podle druhu vozidla podle § 5 odst. 1 vyhlášky Ministerstva financí č. 69/2024 Sb. Zároveň dle ust. § 45 odst. 2 zákona č. 30/2024 Sb. platí, že provozovatel je povinen zaplatit paušální náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. Žalobkyně v souladu s § 47 zákona č. 30/2024 Sb. zaslala žalovanému výzvu k úhradě příspěvku. Jelikož žalovaný dlužnou částku v celkové výši , částka, nezaplatil, což v řízení nijak nesporoval, soud mu tuto povinnost uložil.6. O příslušenství soud rozhodl podle § 1970 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Prodlení žalovaného nastává dnem následujícím splatnosti výzvy k úhradě do garančního fondu ČKP, která nastala dne , datum, . O lhůtě k plnění soud rozhodl podle § 160 odst. 1 o. s. ř., když neshledal důvod pro její prodloužení.7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 o. s. ř. tak, že přiznal procesně zcela úspěšné žalobkyni nárok na náhradu nákladů řízení v částce , částka, . Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce , částka, a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši , částka, sestávající z částky , částka, za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (převzetí a příprava, předžalobní výzva, návrh ve věci samé) včetně tří paušálních náhrad výdajů po , částka, dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky , částka, ve výši , částka, .8. Celkové náklady žalobkyně ve výši , částka, byly přisouzeny v obecné pariční lhůtě (§ 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o. s. ř.), na zákonné platební místo (§ 149 odst. 1 o. s. ř.). Z úřední činnosti je soudu známo, že žaloby podávané žalobkyní se v obdobných případech liší pouze údaji o žalovaném a výší dlužné částky. Jde fakticky o formulář, do něhož jsou pouze dosazovány ty údaje, které jsou pro každý konkrétní spor specifické, nejedná se tedy o žádný individuální rozbor případu, a to ani po skutkové ani po právní stránce. Nepochybně tak jde o tzv. formulářovou žalobu ve smyslu § 14b vyhlášky.