8 C 365/2025-22 — Obvodní soud pro Prahu 5

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalované zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím. Svůj nárok odůvodnila tím, že právní předchůdce žalobkyně, společnost Multitude Bank p.l.c., (dříve Ferratum Bank p.l.c.,) se sídlem ST Business Centre, 120 , jméno FO, , Gzira, GZR 1027, Malta (dále jen „právní předchůdce žalobkyně“) uzavřel s žalovanou dne , datum, smlouvu o revolvingovém úvěru, na základě které žalovaná čerpala úvěr v konečné výši , částka, . Žalovaná se zavázala poskytnuté finanční prostředky vrátit dle sjednaných podmínek. Žalovaná povinnostem vyplývajícím ze smlouvy nedostála a se splacením úvěru se dostala do prodlení. Žalovaná dlužnou částku neuhradila ani přes výzvy strany žalující. Pohledávka za žalovanou byla smlouvou o postoupení pohledávek postoupena na žalobkyni.2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.3. Ve věci bylo nařízeno jednání na den , datum, , v 9 hod. Žalobkyně se z nařízeného jednání řádně a včas omluvila. Žalovaná zaslala soudu dne , datum, podání, ve kterém uvedla, že nárok žalobkyně uznává a z toho důvodu se z nařízeného jednání omlouvá. Soud věc ve smyslu § 101 odst. 3 zák. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“) projednal v nepřítomnosti účastníků řízení, právnická osoba, řízení bylo listinnými důkazy prokázáno následující:5. Žalovaná s právním předchůdcem žalobkyně uzavřela dne , datum, úvěrovou smlouvu, ve které se právní předchůdce žalobkyně zavázal poskytnout žalované úvěr ve výši , částka, a žalovaná se zavázala poskytnuté peněžní prostředky vrátit, a to spolu s úrokem ve výši 0,4026 % denně (146,969 % ročně). Celková splatná částka byla ve výši , částka, , RPSN bylo 299,98 % (zjištěno ze smlouvy o úvěru ze dne , datum, ).6. Právní předchůdce žalobkyně zaslal dne , datum, na účet žalované částku , částka, (zjištěno z výpisu z účtu).7. Z přehledu poplatků a plateb bylo zjištěno, že žalovaná na svůj dluh ničeho neuhradila. Žalobkyně eviduje za žalovanou pohledávku ve výši celkem , částka, odpovídající dlužné jistině, poplatkům a úrokům (platební historie a evidence úroků a účtovaných poplatků).8. Právní předchůdce žalobkyně pohledávku za žalovanou postoupil smlouvou o opakovaném postoupení pohledávek ze dne , datum, , ve znění dodatku č. , hodnota, ze dne , datum, na žalobkyni, což bylo žalované řádně oznámeno (zjištěno ze smlouvy o opakovaném postoupení pohledávek ze dne , datum, , dodatku č. , hodnota, ze dne , datum, , seznamu postoupených pohledávek, oznámení o postoupení pohledávky ze dne , datum, ).9. Žalobkyně vyzvala žalovanou k zaplacení dlužné částky předžalobní výzvou ze dne , datum, (zjištěno z předžalobní výzvy ze dne , datum, , potvrzení o podání doporučené zásilky).10. Po provedeném dokazování a zhodnocení důkazů jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti učinil soud tento skutkový závěr. Žalovaná uzavřela s právním předchůdcem žalobkyně smlouvu, na základě které byla žalované poskytnuta částka v celkové výši , částka, , kterou se žalovaná zavázal vrátit spolu s úrokem ve výši 0,4026 % denně. Žalovaná dlužnou částku neuhradila ani přes výzvu žalobkyně.11. Smlouvou o úvěru dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.12. Podle § 419 o. z. je spotřebitelem každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná.13. Podle § 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. Podle § 75 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel a zprostředkovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí.14. Podle § 588 o. z. přihlédne soud i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.15. Dle § 2991 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.16. Právní předchůdce žalobkyně s žalovanou uzavřeli smlouvu o úvěru, ve které byl sjednán úrok ve výši 0,4026 % denně (146,949 % ročně), přičemž soudu je známo, že podle databáze ARAD ČNB činila průměrná úroková sazba úvěrů poskytnutých bankami ČR domácnostem v ČR v době poskytnutí úvěru žalované 8,16 % ročně. Za dané situace se soud v první řadě zabýval tím, zda úrok v této výši není úrokem nepřiměřeným, tedy zda jeho výše není v rozporu s dobrými mravy ve smyslu ust. § 580 o.z. Za takový je třeba považovat úrok ve výši, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jeho sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěru nebo půjček (viz např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ). V případě nebankovních subjektů je předpoklad, že výše úrokové sazby bude vyšší než u subjektů bankovních, zejména s přihlédnutím k vyšší míře rizika nesplacení poskytnuté půjčky. Avšak ani zde nemůže být míra úroku bezbřehá a zcela neúměrná. Z výše uvedeného je tedy zcela zřejmé, že takovou výši úroku, jaká byla sjednána ve smlouvě uzavřené mezi účastníky řízení, která průměrné úrokové sazby přesahuje asi osmnáctkrát, nelze hodnotit jako přiměřenou, ale naopak jako ve vztahu k úrokovým sazbám uplatňovaným bankami v daném období naprosto nepoměrnou. Jako takový proto soud hodnotí sjednaný úrok za odporující dobrým mravům ve smyslu ust. § 580 o.z. Smluvní ujednání, kterým byl tento úrok sjednán, je pak v daném případě dokonce absolutně neplatné ve smyslu ust. § 588 o.z., a to pro zjevný rozpor s dobrými mravy. Jelikož soud smlouvu posoudil jako absolutně neplatnou, dospěl současně k závěru, že nárok žalobkyně může být posouzen pouze jako nárok z bezdůvodného obohacení.17. S ohledem na uvedený závěr soud tedy uložil žalované povinnost uhradit žalobkyni jen částku , částka, se zákonným úrokem z prodlení ode dne následujícího po splatnosti, ke které došlo dnem po doručení žaloby žalované, do zaplacení, tedy částku představující pouze nesplacenou část jistiny. V řízení bylo prokázáno, že právní předchůdce žalobkyně žalované částku ve výši , částka, poskytl a žalovaná neuhradila ničeho. V rozsahu poskytnuté jistiny úvěru se tedy žalované bezdůvodně obohatila, proti jí byla povinnost vrátit žalobkyni (jako právnímu nástupci původního věřitele) poskytnuté finanční prostředky ve výši , částka, . Ve zbylém rozsahu soud žalobu zamítl ze shora uvedených důvodů. Aktivní legitimace k vymáhání pohledávky za žalovanou vyplývá ze smlouvy o postoupení pohledávek s tím, že změna v osobě věřitele byla žalované oznámena. O příslušenství bylo rozhodnuto podle § 1970 o.z. Lhůtu k plnění stanovil soud v souladu s § 160 o.s.ř. a tuto přiměřeně prodloužil tak, aby žalovaná měla dostatek časového prostoru ke splnění povinností uložených jí tímto rozhodnutím. Pro úplnost soud dodává, že na výše uvedeném závěru o absolutní neplatnosti úvěrové smlouvy nemění nic ani vyjádření žalované, která nárok žalobkyně uznala (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ).18. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšnější, nárok na náhradu nákladů řízení v částce , částka, , přičemž tato částka představuje 32 % z jejich celkové výše (po odečtení úspěchu žalobkyně v rozsahu dle výroku I. a úspěchu žalované v rozsahu dle výroku II.). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce , částka, (s připočtením povinnosti žalobkyně uhradit doplatek soudního poplatku dle výroku IV.) a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) sestávající z částky , částka, za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky , částka, za výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t. a z částky , částka, za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t., včetně tří paušálních náhrad výdajů po , částka, dle § 14b odst. 6 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z uvedených částek (vyjma soudního poplatku). Z úřední činnosti je soudu známo, že žaloby podávané žalobkyní se v obdobných případech liší pouze údaji o žalovaném a vymezením dlužné částky. Jde fakticky o formulář, do něhož jsou pouze dosazovány ty údaje, které jsou pro každý konkrétní spor specifické, nejedná se tedy o žádný individuální rozbor případu, a to ani po skutkové ani po právní stránce. Nepochybně tak jde o tzv. formulářovou žalobu ve smyslu § 14b a.t. O lhůtě k p