14 C 122/2018-73 — Obvodní soud pro Prahu 6

1. Žalobou podanou soudu dne 14. 9. 2021 se žalobce domáhal na žalovaném zaplacení částky 33 410 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že dne 22. 3. 2018 uzavřel se žalovaným v provozovně žalovaného v [obec] kupní smlouvu na koupi osobního motorového vozidla značky Renault, typ Modus 1,4i, [příjmení]: [anonymizováno] (dále jen„ vozidlo“), za vozidlo zaplatil žalovanému v hotovosti kupní cenu v částce 55 000 Kč. Před uzavřením kupní smlouvy byla na vozidle provedena prohlídka o technické způsobilosti vozidla, vozidlo bylo protokolárně ztotožněno, značkou, typem a [příjmení] kódem s uvedením nájezdu 134 004 km k datu 16. 3. 2018, dále byl protokolárně popsán základní technický popis vozidla a provedeno měření emisních limitů. Dne 22. 4. 2018 došlo k závadě vozidla, která se projevila zhasnutím motoru, vozidlo nebylo možné nastartovat a nepojízdné bylo odtaženo do autoservisu [jméno] [jméno], se sídlem [adresa], kde byla po týdnu diagnostikována závada na vozidle; přetržený rozvodový řemen. Dne 30. 4. 2018 žalobce telefonicky kontaktoval žalovaného a sdělil mu závadu a okolnosti jejího zjištění, tedy verbálně vadu reklamoval s tím, že žalovaný žalobci navrhnul, aby žalobce nechal vadu opravit, že ji žalovaný žalobci uhradí. Odhadovaná cena za diagnostikovanou vadu- přetržený rozvodový řemen činila odhadnutou cenu materiálu 26 000 Kč až 29 000 Kč a cenu práce 6 000 Kč až 8 000 Kč, šlo o vadu odstranitelnou. Žalobce nechal vozidlo opravit na své náklady, oprava vozidla trvala dva měsíce, cena za opravu vozidla činila 33 410 Kč, cenu za opravu žalobce zaplatil v hotovosti dne 28. 6. 2018, následně kontaktoval žalovaného a sdělil mu požadavek na zaplacení opravy za odstranění reklamované vady v částce 33 410 Kč, žalovaný úhradu odmítnul. Dne 26. 6. 2018 žalobce provedl ve veřejné elektronické databázi lustrum historie vozidla, ze které zjistil, že předmětné vozidlo, které koupil dne 22. 3. 2018, mělo již v říjnu 2017, tedy pět měsíců před uzavřením kupní smlouvy a zaplacením kupní ceny žalovanému najeto 164 816 km, což je o 30 812 km více, než bylo zjištěno při STK dne 16. 3. 2018. Z uvedeného je zřejmé, že žalovaný prodal žalobci vozidlo jiných vlastností a jakosti, s nájezdem o 30 812 km vyšším, než bylo v dokumentaci, kterou, kterou žalovaný k prodeji zajistil, což lze s ohledem na vadu vozidla považovat za nepodstatné porušení smlouvy. Žalobce následně prostřednictvím svého právního zástupce dopisem ze dne 6. 7. 2018 vadu u žalovaného reklamoval a uplatnil u žalovaného nárok na slevu z kupní ceny ve výši 33 410 Kč a náklady spojené s uplatněním nároku a navrhl žalovanému dohodu o splátkách požadovaného nároku, žalovaný uplatněné nároky odmítl s tím, že žalobce nepostupoval dle reklamačního řádu ČR, což nekorespondovalo s původním návrhem žalovaného na odstranění vady vozidla a proplacení nákladů na opravu vady. 2. Žalovaný se k žalobě vyjádřil tak, že žalobou uplatněný nárok zcela neuznal a navrhl zamítnutí žaloby. Žalovaný učinil nesporným, že na základě kupní smlouvy ze dne 22. 3. 2018 žalobci prodal použitý osobní automobil Renault Modus 1.4i 16v, [příjmení]: [anonymizováno], šedé barvy, č. TP [země] [číslo] (dále také jen„ vozidlo“) s tím, že za vozidlo mu žalobce zaplatil kupní cenu ve výši 55 000 Kč. Žalovaný dále tvrdil, že se jednalo se o použitý (ojetý) osobní automobil dovezený ze [země], který byl uveden do provozu v roce 2005, žalobce si před převzetím a uzavřením kupní smlouvy vozidlo řádně prohlédl a vykonal zkušební jízdu, žalovaný žalobci spolu s vozidlem předal veškeré potřebné doklady, kdy žalobce měl rovněž možnost si je prostudovat. Žalovaný dále tvrdil, že předmětem koupě a prodeje bylo 13 let staré použité vozidlo, přičemž s ohledem na jeho stáří a stav byla dohodnuta i kupní cena. Žalovaný původně inzeroval prodej vozidla za kupní cenu 65 900 Kč, po dohodě se žalobcem byla kupní cena snížena o částku 8 900 Kč, a tedy žalovaný žalobci na základě jeho požadavku již při prodeji poskytl slevu z původní kupní ceny v uvedené výši na případné opravy. Žalovaný dále tvrdil, že cca po měsíci od uzavření kupní smlouvy mu žalobce telefonoval a sdělil, že se v automobilu přetrhl rozvodový řemen a že z tohoto důvodu mu má žalovaný poslat na účet částku 7 000 Kč, což žalovaný odmítl a řekl žalobci, aby automobil přivezl do provozovny žalovaného a řádně jím tvrzenou vadu vozidla reklamoval s tím, že vadu žalovaný posoudí a v případě, že skutečně půjde o vadu, která by byla způsobilá být předmětem reklamace (tj. vada nad rámec běžného opotřebení s ohledem na stáří a stav automobilu), pak žalovaný zdarma opravu provede. Žalobce však na toto sdělení žalovaného nijak nereagoval a až v červenci 2018 žalovaný obdržel dopis od právního zástupce žalobce, v němž žalobce po žalovaném požadoval zaplacení celkem částky 40 089,20 Kč do 31. 7. 2018 (cena za opravu automobilu a za právní zastoupení spočívající v sepisu předmětného dopisu. Na tento dopis žalovaný reagoval přípisem právnímu zástupci žalobce ze dne 15. 7. 2018 s tím, že požadovaný nárok neuznal, neboť žalobce žalovanému vozidlo nepřistavil, aby si žalovaný mohl ověřit, zda k tvrzené škodě na vozidle skutečně došlo a v jakém rozsahu a aby žalovaný mohl eventuální reklamaci vyřídit zákonným postupem. Dále žalovaný argumentoval, že nárok žalobce nelze v žádném případě uznat, když žalobce od žalovaného koupil 13 let starý použitý automobil a jeho stav v době prodeje a převzetí žalobcem odpovídal stáří, míře jeho používání a opotřebení a tomu odpovídala i kupní cena. Dále žalovaný tvrdil, že pokud jde o reklamaci vady, tu u žalovaného žalobce uplatnil pouze telefonicky, žalovaný mu při té příležitosti řekl, že vozidlo musí vidět, aby vadu posoudil a případně opravil, v žádném případě žalovaný žalobci neřekl, aby si opravu zajistil sám s tím, že ji žalovaný žalobci zaplatí; toto tvrzení žalobce popřel žalovaný jako zcela nepravdivé a nesmyslné, když nemohl uznat odpovědnost za vadu, kterou neměl možnost vidět a vyhodnotit. Žalovaný dále tvrdil, že následně jej již kontaktoval právní zástupce žalobce. Žalovaný dále argumentoval tím, že žalovaný u něho právo z vadného plnění řádně neuplatnil, neumožnil žalovanému zjistit, zda ke vzniku vady skutečně došlo, a pokud ano, posoudit, jak k ní došlo, tj. zda nebyla způsobena nesprávným zacházením žalobce nebo vnější událostí, zda se jedná či nejedná o vadu odpovídající míře používání a opotřebení automobilu, a zda je tedy jeho požadavek oprávněný či nikoli. Za této situace nelze po žalovaném požadovat, aby za údajnou vadu nesl jakoukoli odpovědnost, natož hradil žalobci částku, kterou on uhradil za opravu v servisu, který si sám bez souhlasu a vědomí žalovaného vybral. Žalovaný dále tvrdil, že v předmětné kupní smlouvě ani v jiném dokumentu není uvedeno, že by bylo možno vadu na vozidle uplatňovat u jiného subjektu, který by byl určen k opravě. 3. Žalobce v replice k vyjádření žalovaného k žalobě nad rámec dosavadních tvrzení a argumentace nově tvrdil, že pokud jde mezi stranami spornou část obsahu telefonického hovoru mezi žalobcem a žalovaným, kterým žalobce oznámil žalovanému předmětnou vadu vozidla (způsob řešení), nikdy po žalovaném nepožadoval částku 7 000 Kč. 4. Žalovaný podáním ze dne 19. 10. 2020 namítl prekluzi nároku žalovaného z důvodu, že žalobce neuplatnil svá práva u žalovaného řádně a včas. 5. Při ústním jednání dne 26. 10. 2020 žalovaný (prostřednictvím právního zástupce) uvedl, že pokud jde o cenu oprav vozidla, kdy žalovaný vozidlo nechal opravit, cena oprav odpovídá. 6. Mezi účastníky bylo nesporným, že dne 22. 3. 2018 uzavřel žalobce se žalovaným kupní smlouvu, na základě které prodal žalovaný žalobci a žalobce od žalovaného převzal spolu se všemi potřebnými doklady použité (ojeté) osobní motorové vozidla značky Renault, typ Modus 1,4i, [příjmení]: [anonymizováno] (dále jen„ vozidlo“) a za vozidlo zaplatil žalovanému v hotovosti kupní cenu v částce 55 000 Kč. Před uzavřením kupní smlouvy byla na vozidle provedena prohlídka o technické způsobilosti vozidla, vozidlo bylo protokolárně ztotožněno, značkou, typem a [příjmení] kódem s uvedením nájezdu 134 004 km k datu 16. 3. 2018, dále byl protokolárně popsán základní technický popis vozidla a provedeno měření emisních limitů. (prokázáno též listinami: kupní smlouva uzavřená mezi účastníky jejíž předmětem je prodej vozidla tovární značky Renault Modus č. karosérie [anonymizováno] za částku 55.000 Kč ze dne 22.3.2018, výpis z registru ekonomických subjektů – žalovaný – sjetina inzerátu z vebové stránky S auto cz – vozidlo [příjmení] [jméno], Příjmový pokladní doklad znějící na částku 55 000 Kč, osvědčení o registraci vozidla, technický průkaz [registrační značka] [anonymizováno] vlastník vozidla [jméno] [příjmení], Protokol o technické prohlídce vozidla č. [anonymizováno] [číslo] ze dne 16.3.2018, technický protokol (příloha k protokolu o technické prohlídce), příloha k technickému protokolu – základní technický podpis, protokol o měření emisí vozidla ze dne 16.3.2018). Soud ne