28 C 238/2020-17 — Obvodní soud pro Prahu 6

1. Žalobkyně se žalobou ze dne [datum], podanou v režimu Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 861/2007, o drobných nárocích domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalované straně uhradit částku [částka] [anonymizováno] s příslušenstvím, tvrzením, že právní předchůdkyně žalobkyně [jméno] [příjmení], trvale bytem [adresa], bytem [adresa, jméno, příjmení], [letiště] ([anonymizováno]) na [letiště] [jméno] [jméno] [příjmení] letem č. [označení letu] [číslo]. Let byl zpožděn o více než 3 hodiny. Vzdálenost z [město] do [město] je do 1 500 km, za zpoždění tak podle článku 7 odst. 1 písm. b) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 261/2004 ze dne 11. 2. 2004 vznikl právnímu předchůdci žalobce, jakožto cestující zpožděnému letu nárok vůči žalované na kompenzaci. Tento nárok převedli cestující postupními smlouvami dne [datum] na žalobkyni. Dne [datum] žalobkyně vyzvala žalovanou k zaplacení kompenzace, žalovaná požadovanou částku neuhradila. 2. Žalovaná se k nároku (po zaslání formuláře A s překladem a formuláře C) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) 861/2007 o drobných nárocích v Nařízení stanovené lhůtě 30 dnů nevyjádřila, ač jí byly doručeny dne [datum], tvrzení žalobkyně tak nikterak nerozporovala. 3. Žalovaná nesporovala skutková tvrzení žalobkyně, soud z nich proto při svém rozhodnutí vycházel, když absolvování letu měl za prokázané palubními vstupenkami na jména cestujících [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], zpoždění letu předžalobní upomínkou ze dne [datum], a délku letu do [počet] [anonymizováno] km známou z činnosti soudu. 4. Soud další dokazování neprováděl, neboť pro své rozhodnutí měl již dostatek podkladů. Provedené důkazy hodnotil jednotlivě i ve vzájemných souvislostech. 5. Na oblast tohoto sporu dopadá z hlediska hmotného práva přímo aplikovatelné Nařízení evropského parlamentu a Rady (ES) 261/2004, kterým se stanoví společná pravidla náhrad a pomoci cestujícím v letecké dopravě v případě odepření nástupu na palubu, zrušení nebo významného zpoždění letu a kterým se zrušuje nařízení EHS 295/91 (dále jen Nařízení). 6. Z procesního hlediska bylo řízení vedeno dle Nařízení evropského parlamentu a Rady (ES) 861/2007 kterým se zavádí evropské řízení o drobných nárocích a českého občanského soudního řádu. 7. Podle článku 7 odst. 1 Nařízení rady (ES) 261/2004, odkazuje-li se na tento článek, obdrží cestující náhradu ve výši: a) 250 € u všech letů o délce nejvýše 1500 kilometrů; b) 400 € u všech letů ve Společenství delších než 1500 kilometrů a u všech ostatních letů o délce od 1500 kilometrů do 3500 kilometrů; c) 600 € u všech letů nespadajících pod písmeno a) nebo b). 8. Při určování vzdálenosti se vychází z posledního místa určení, kam cestující v důsledku odepření nástupu na palubu nebo zpoždění přiletí později než v plánovaném čase. 9. Z judikatury SDEU ve věci STURGEON (C -402/07 Sturgeon v . Condor a C -432/07 Bock v . Air France) zastává SDEU stanovisko, že cestující letů zpožděných o více než 3 hodiny mají nárok na finanční náhradu dle článku 7 Nařízení Rady ES č. 261/2004 z důvodu principu rovnosti zacházení, neboť utrpěli stejnou škodu jako cestující zrušeného letu, spočívající ve ztrátě času. 10. Soud má za prokázaný následující skutkový stav. Právní předchůdci žalobkyně (cestující) měli dne [datum] platnou rezervaci u společnosti žalované na let č. [označení letu] [číslo] z [město] do [město]. Let o délce [počet] [anonymizováno] km byl zpožděn o více než hodiny. Žalobkyně by měla vůči žalované nárok na úhradu jednorázové náhrady škody za ztrátu času, s ohledem na dálku letu do [počet] [anonymizováno] km ve výši [částka] [anonymizováno] na osobu dle článku 7 Nařízení Rady ES č. 261/2004 ve spojení s rozhodnutím SDEU Sturgeon. S ohledem na absenci obrany žalované, soud proto žalobě co do jistiny [částka] [anonymizováno], kterou žalobkyně požadovala, vyhověl. 11. Nárok žalobkyně na zaplacení nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši [částka] soud jako nedůvodný zamítnul, neboť tyto náklady mohou být uplatněny podle § 3 Nařízení vlády 351/2013 Sb. jde-li o vzájemný závazek podnikatelů nebo je-li obsahem vzájemného závazku mezi podnikatele a veřejným zadavatelem podle zákona upravujícího veřejné zakázky povinnost dodat zboží nebo poskytnou službu za úplatu veřejnému zadavateli. V tomto případě se jedná o závazek, který vznikl postoupením pohledávky, nikoli o závazek originární. 12. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 2 o. s. ř., usnesením Ústavního soudu III ÚS 935/15 ze dne 25. 6. 2015 a III ÚS 2040/17 ze dne 5. 10. 2017, neboť žalobce, který byl v řízení částečně úspěšný (35,97%), má nárok na náhradu jeho nákladů. Náklady sestávají z nákladů právního zastoupení žalobkyně. Odměna advokáta za řízení před soudem je stanovena z částky [částka] + [částka] podle § 6, 7 a 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. advokátní tarif za 3 úkony právní služby ve výši [částka] za jeden úkon, hotové výdaje podle ust. § 14b vyhlášky za 3 úkony právní služby (převzetí a příprava, předžalobní výzva, podání žaloby) ve výši [částka] za jeden úkon, 21% DPH ve výši [částka], celkem tedy [částka] a soudní poplatek ve výši [částka], to vše kráceno o 64,03% na částku [částka].