ECLI: ECLI:CZ:OSPH06:2020:33.C.65.2020.1 Datum: 2020-11-19 Předmět: o určení obsahu budoucí smlouvy kupní, o nahrazení projevu vůle Ustanovení: ["§ 2079 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 588 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 1a z. č. 262/2006 Sb."] ["neplatnost právního jednání""smlouva kupní""smlouva pracovní"]
Čeho se rozhodnutí týká: Rozhodnutí se týká: o určení obsahu budoucí smlouvy kupní, o nahrazení projevu vůle. Aplikuje: § 2079 (89/2012 Sb.), § 588 (89/2012 Sb.), § 1a (262/2006 Sb.).
1. Žalobce se domáhal nahrazení projevu vůle spočívajícího v uzavření kupní smlouvy popsané ve výroku I. tohoto rozsudku eventuálně zaplacení částky 90.000 Kč s příslušenstvím. K důvodům žaloby uvedl, že se žalovaný zavázal ve smlouvě ze dne 31.5.2018 s účinností od 1.6.2018 odkoupit od žalobce ve lhůtě do 15.6.2019 1 ks zařízení [příjmení] [příjmení] [jméno] (dále jen„ [anonymizováno] zařízení“) za kupní cenu 90.000 Kč v případě, že do 31.5.2019 pro žalobce neprodá 2 ks [anonymizováno] zařízení třetí osobě. Žalovaný ani jednu povinnost nesplnil ani po opakované písemné výzvě žalobce.
2. Žalovaný s žalobou nesouhlasil, když uvedl, že byl do 31.5.2018 zaměstnancem žalobce, mající kromě jiného za úkol prodej [anonymizováno] zařízení. Smlouva ze dne 31.5.2018 je neplatná, neboť je jednostranně výhodná pro žalobce, navíc uzavřená za dobu trvání pracovního poměru žalovaného u žalobce. Jde o lichevní smlouvu, když její uzavření bylo podmínkou žalobce pro zavření dohody o ukončení pracovního poměru s žalovaným ze dne 31.5.2018.
3. Mezi stranami nebylo sporu o tom, že do 31.5.2018 byl žalovaný zaměstnancem žalobce, když pracovní náplní žalovaného bylo kromě jiného i prodej [anonymizováno] zařízení.
4. Z pracovní smlouvy ze dne 23.3.2015 uzavřené mezi účastníky soud zjistil, že žalovanému vznikl pracovní poměr u žalovaného dne 23.3.2015.
5. Z dohody o rozvázání pracovního poměru ze dne 31.5.2018 soud zjistil, že touto dohodou se účastníci dohodli na ukončení pracovního poměru žalovaného k 31.5.2018.
6. Z výzvy k uzavření kupní smlouvy ze dne 28.1.2020 včetně doručenky soud zjistil, že tímto přípisem žalobce vyzval žalovaného k uzavření kupní smlouvy na [anonymizováno] zařízení za 90.000 Kč.
7. Ze smlouvy ze dne 31.5.2018 uzavřené mezi účastníky řízení a účinné od 1.6.2018 soud zjistil, že žalovaný se touto smlouvou zavázal v čl. II.3. vyvíjet pro žalobce činnosti směřující k prodeji 2 ks [anonymizováno] zařízení a to dle čl. II.4. do 31.5.2019. Dále bylo z této smlouvy zjištěno, že dle čl. II.5. má činnost dle čl. II.3. provádět bezplatně. Konečně soud z čl. II.6. soud zjistil, že pokud se žalovanému nepodaří [anonymizováno] zařízení v termínu prodat, je povinen do 15.6.2019 uzavřít s žalobcem kupní smlouvu na 1 ks [anonymizováno] zařízení za cenu 90.000 Kč.
8. Soud provedl ve věci i další listinné důkazy konkrétně listiny mající zejména prokazovat nekalosoutěžní jednání žalovaného, podobu a cenu [anonymizováno] zařízení a výši mzdy žalovaného, nicméně z těchto důkazů nezjistil žádné skutečnosti mající vliv na právní posouzení věci.
9. Na základě provedeného dokazování soud skutkově uzavřel, že účastníci dne 31.5.2018, tj. v době trvání pracovního poměru žalovaného u žalobce, uzavřeli dohodu účinnou od 1.6.2018, dle níž se žalovaný zavázal pro žalobce bezplatně vykonávat do 31.5.2019 činnost, která svým obsahem byla shodná s pracovní činností žalovaného jako zaměstnance žalobce, tj. obstarávat pro žalobce zájemce o koupi [anonymizováno] zařízení. Dále se žalobce zavázal v případě, že do 31.5.2019 neobstará prodej 2 ks [anonymizováno] zařízení, 1 ks [anonymizováno] zařízení od žalobce odkoupit za cenu 90.000 Kč a to do 15.6.2019.
10. Dle § 1a odst. 1 písm. c) zák.č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, ve znění pozdějších předpisů (dále také jen„ zákoník práce“) smysl a účel ustanovení tohoto zákona vyjadřují i základní zásady pracovněprávních vztahů, jimiž jsou zejména spravedlivé odměňování zaměstnance.
11. Dle § 1a odst. 2 zákoníku práce zásady zvláštní zákonné ochrany postavení zaměstnance, uspokojivých a bezpečných pracovních podmínek pro výkon práce, spravedlivého odměňování zaměstnance, rovného zacházení se zaměstnanci a zákazu jejich diskriminace vyjadřují hodnoty, které chrání veřejný pořádek.
12. Dle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
13. Soud s ohledem na zjištěný skutková stav považoval za rozhodující právní posouzení, a to zda smlouva ze dne 31.5.2020 byla uzavřena platně a uzavřel, že nikoliv. Dle názoru soudu za trvání pracovního poměru nelze platně zavázat zaměstnance k bezplatnému plnění zaměstnavateli, i když toto plnění má být poskytnuto až po skončení pracovního poměru, a to pro rozpor takového právního jednání se zákonem a veřejným pořádkem konkrétně s § 1a odst. 1 písm. c) zákoníku práce ve spojení s § 1a odst. 2 zákoníku práce. Soud má za to, že skutečnost, že má být žalovaným dle smlouvy z 31.5.2018 plněno až od 1.6.2018 tj. po ukončení pracovního poměru, nelze dle soudu zohlednit z důvodu zjištěných okolností případu, kdy plnění, k němuž se žalovaný měl smlouvou ze dne 31.5.2018 zavázat, zcela odpovídá jeho dosavadní pracovní činnosti pro zaměstnavatele. Je tak zřejmé, že důvodem sjednání takové povinnosti žalovaného je další zajištění pokračování výkonu činnosti žalovaného pro žalobce i po skončení pracovního poměru, nově však bez nároku žalovaného na odměnu za tuto činnost. Dle soudu právě úzká souvislost mezi předmětem pracovní činnosti žalovaného jakožto zaměstnance žalobce a povinností žalovaného, ke které se měl zavázat smlouvou ze dne 31.5.2018, je důvodem, proč je nutno platnost uzavřené smlouvy ze dne 31.5.2018 poměřit se zásadami vyjádřenými v § 1a zákoníku práce, neboť při uzavírání smlouvy ze dne 31.5.2018 byl žalovaný stále jakožto zaměstnanec v podřízeném vztahu k žalobci a je tak nutno jeho ochranu při právních jednáních vůči žalobci nahlížet parametry pracovního práva. Z těchto důvodů soud závazek žalovaného vyplývající ze smlouvy ze dne 31.5.2018 tj. bezplatné obstarávání zájemců o koupi 2 ks [anonymizováno] zařízení hodnotil jako neplatný dle § 588 o. z. pro rozpor se zákonem a veřejným pořádkem jak uvedeno výše. Jelikož pak závazek žalovaného odkoupit 1 ks [anonymizováno] zařízení byl podmíněn nesplněním výše uvedeného závazku žalovaného, který soud shledal jako neplatný, byla neplatně mezi účastníky sjednána i tato povinnost k odkupu pro nemožnost splnění podmínky dle § 588 o. z. Soud proto žalobu v plném rozsahu zamítl, když žádný z uplatněných eventuálních nároků není dle soudu důvodný jak uvedeno výše.
14. Soud zamítl návrh žalovaného na doplnění dokazování o výslech [anonymizováno] [jméno] [příjmení], který měl být přítomen jednání ohledně uzavírání smluv dne 31.5.2018, a to pro nadbytečnost, když soud rozhodl o zamítnutí nároku s ohledem na výše uvedené právní hodnocení bez zjišťování skutečností, jejichž existenci měl navrhovaný svědek dokazovat.
15. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř., neboť žalovaný měl v řízení plný úspěch. Náleží mu tak náhrada nákladů řízení spočívající v náhradě za zastoupení advokátem za 3 úkony právní službu po 4.700 Kč z tarifní hodnoty 90.000 Kč dle § 8 odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve znění pozdějších předpisů (dále také jen„ AT“) a 3 režijních paušálech po 300 Kč dle § 14 odst. 4 AT, dále 21% DPH z odměny za zastupování a náhrad podle § 137 odst. 3 o.s.ř. ve výši 3.150 Kč, neboť advokát žalovaného je plátcem DPH, celkem tedy 18.150 Kč. Náhradu nákladů řízení je pak žalobce povinen zaplatit žalovanému do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku (§ 160 odst. 1 o. s. ř.) k rukám jeho právního zástupce (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).
Provozuje Eucalypt 4 s.r.o., IČO 22103741, Jičínská 226/17, Praha 3 (kontakt). Zdroj dat: e-Sbírka / justice.cz (oficiální). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.