10 C 353/2019-73 — Obvodní soud pro Prahu 6

1. Žalobce se žalobou doručenou soudu dne 21. 11. 2019 domáhal zaplacení částky ve výši 1 050 € s příslušenstvím a žalobu zdůvodnil tím, že cestující [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] cestovaly dne 5. 4. 2018 letem provozovaným žalovanou společností na trase [obec] – Kyjev – Charkov, když let na trase Praha – Kyjev byl provozován pod č. [anonymizována dvě slova], avšak tento let byl opožděn o 48 minut a cestující tak zmeškaly navazující let č. [anonymizována dvě slova] do Charkova. Žalovaná přesměrovala let do Charkova, č. letu [anonymizována dvě slova], na den 6. 4. 2018 a zpoždění tak trvalo 20 hodin 5 minut. Při vzdálenosti 1573 km požadovala každá z cestujících kompenzaci ve výši 400 € a následně postoupila pohledávku na žalobce, který vyzval žalovanou k úhradě dlužné částky, avšak bezvýsledně. Cestující [příjmení] [příjmení] cestoval dne 16. 9. 2019 letem provozovaným žalovanou společností, č. letu [anonymizována dvě slova] z Prahy do Kyjeva, tento let byl opožděn o 51 minut a nestihl tak navazující let č. [anonymizována dvě slova] z Kyjeva do Oděsy, který byl přesměrován na let [anonymizována dvě slova], a zpoždění trvalo 14 hodin 5 minut při letecké vzdálenosti 1282 km. Cestující požadoval kompenzaci ve výši 250 € a následně postoupil pohledávku na žalobce, který vyzval žalovaného k úhradě kompenzace, avšak bezvýsledně. 2. Žalovaná navrhla, aby žaloba byla zamítnuta a poukázala na skutečnost, že u prvého letu (cestující [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení]) byla kompenzace vyplacena 18. 7. 2018 a u druhého letu ([příjmení] [příjmení]) žalovaná chtěla vyplatit kompenzaci, avšak žalobce jí neposkytl potřebné údaje. 3. Následně vzal žalobce žalobu co do částky 800 € (cestující [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení]) zpět a soud ve výroku I. tohoto rozsudku řízení podle § 96 odst. 1, 2 o. s. ř. zastavil. U druhého letu žalobce trval na náhradě, neboť poskytl žalované potřebné údaje, avšak kompenzace vyplacena nebyla. 4. Z letenek cestujícího [příjmení] [příjmení] bylo zjištěno, že na den 16. 9. 2019 měl rezervovaný let z Prahy do Kyjeva a následně do Oděsy, když prvá část letu byla operována žalovanou společností pod č. letu [anonymizována dvě slova] a druhá část letu pod č. letu [anonymizována dvě slova]. 5. Z dokladu o zpoždění letu bylo zjištěno, že prvá část letu byla zpožděna o 51 minut a žalovaný tak nestihl navazující let z Kyjeva do Oděsy. 6. Ze smlouvy o postoupení pohledávky bylo zjištěno, že cestující postoupil pohledávku za žalovanou žalobci. 7. Z předžalobní upomínky bylo zjištěno, že žalobce vyzval žalovanou k úhradě dlužné částky emailem ze dne 5. 11. 2019, kdy po skutkové stránce žádost řádně specifikoval. 8. Soud další dokazování neprováděl, neboť pro své rozhodnutí měl již dostatek podkladů. Provedené důkazy hodnotil jednotlivě i ve vzájemných souvislostech. 9. Na oblast tohoto sporu dopadá z hlediska hmotného práva přímo aplikovatelné Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 261/2004, kterým se stanoví společná pravidla náhrad a pomoci cestujícím v letecké dopravě v případě odepření nástupu na palubu, zrušení nebo významného zpoždění letů, a kterým se zrušuje Nařízení (EHS) č. 295/91. Podle článku 7 odst. 1 Nařízení obdrží cestující náhradu ve výši a) 250 € u všech letů o délce nejvýše 1500 km. 10. V řízení žalobce prokázal, že cestující [příjmení] [příjmení] měl rezervovaný let na den 16. 9. 2019 na trase Praha – Kyjev – Oděsa, když prvá část letu byla zpožděna o 51 minut a cestující tak nestihl navazující let do Oděsy, který byl přesměrován na let [anonymizována dvě slova] a zpoždění trvalo více než 3 hodiny. Cestující má podle článku 7 odst. 1 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 261/2004 právo na kompenzaci ve výši 250 €, kterou žalovaná neuhradila, ač k tomu byla vyzvána žalobcem, kterému cestující svou pohledávku postoupil. Pokud žalovaný tvrdí, že kompenzaci chtěl vyplatit, ale žalobce mu neposkytl údaje, potom toto tvrzení nemá oporu v provedeném dokazování. Soud proto žalobě co do částky 250 € s příslušenstvím vyhověl. 11. O nákladech řízení mezi účastníky bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2 o. s. ř. a soud nepřiznal žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, neboť žalobce tím, že vzal žalobu co do částky 800 € zpět, měl ve věci pouze částečný úspěch a stejně tak byl úspěch na straně žalovaného.