11 C 380/2020-45 — Obvodní soud pro Prahu 6

1. Žalobci se elektronicky podanou žalobou dne 14. 8. 2020 domáhali po žalované zaplacení částky 1 200 EUR (každý ve výši 600 EUR) s příslušenstvím z titulu paušální náhrady škody za zpoždění letu ve smyslu Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 261/2004 ze dne 11. 2. 2004, kterým se stanoví společná pravidla náhrad a pomoci cestujícím v letecké dopravě v případě odepření nástupu na palubu, zrušení nebo významného zpoždění letů a kterým se zrušuje Nařízení (EHS) č. 295/91 (dále jen„ Nařízení“). Dle žalobních tvrzení se žalobci dne 26. 12. 2019 účastnili letu č. [číslo] z [obec] do [obec], který operovala žalovaná jako letecký dopravce. Přílet do [obec] se měl uskutečnit dne 26. 12. 2019 ve 21:00 hod., avšak fakticky se realizoval až dne 27. 12. 2019 v 01:15 hod., tedy o více než 3 hodiny později oproti plánovanému času příletu. Žalobci uplatnili u žalované nárok na paušální kompenzaci, avšak bezvýsledně. Žalobci současně požádali o přiznání zákonného úroku z prodlení, specifikovaného ve výroku I. tohoto rozsudku. 2. Žalovaná neuznala žalobou uplatněné nároky a žalobu navrhla zamítnout. Namítala, že nebyla provozujícím leteckým dopravcem, když letadlo, kterým se předmětný let uskutečnil, pronajala spolu s posádkou [právnická osoba], která tak byla operujícím leteckým dopravcem. 3. V písemné replice žalobci vyslovili nesouhlas s procesní obranou žalované a tvrdili, že výpisem ze specializovaného internetového webu [webová adresa] a z rezervace jiného cestujícího téhož letu se podává, že předmětný let operovala právě žalovaná. 4. Rozsudkem zdejšího soudu ze dne 21. 12. 2020, č. j. 14 C 75/2020-49, ve spojení s rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 25. 3. 2021, č. j 58 Co 74/2021-71, byla v typově obdobné věci, týkající se žaloby jiných cestujících proti žalované o paušální náhradu škody za zpoždění letu č. [číslo] ze dne 27. 12. 2019, žaloba pravomocně zamítnuta pro nedostatek pasivní legitimace žalované z důvodu absence jejího postavení jako provozujícího leteckého dopravce, když pro uvedený let žalovaná pronajala letadlo s posádkou [právnické osobě]. 5. Po skutkové stránce účastníci učinili nesporným pouze to, že žalobci uplatnili u žalované nárok na paušální kompenzaci ve výši 1 200 EUR a že žalovaná žalobcům žádnou náhradu neposkytla. 6. Zbylá skutková tvrzení byla mezi účastníky sporná včetně rozhodující sporné skutečnosti, zda žalovaná byla či nikoliv provozujícím leteckým dopravcem předmětného letu. 7. Provedeným dokazováním bylo prokázáno, a to smlouvou [název], konkrétně jejími články 1., 2.1 a 4.1 včetně přehledu letů na str. 36 této smlouvy, že na předmětný let č. [číslo] žalovaná pronajala [právnická osoba- anonymizována tři slova]) své letadlo i s posádkou. 8. Palubními lístky žalobců bylo prokázáno, že je na nich označena společnost [anonymizováno] a dále, že se žalobci coby cestující účastnili předmětného letu. 9. Výpisem ze specializovaného internetového webu [webová adresa] bylo prokázáno pouze to, že je na něm uvedeno, že předmětný let operuje žalovaná jménem [anonymizováno]. 10. Rezervací jiného cestujícího téhož letu, kterou dne 15. 12. 2019 vystavila společnost [anonymizováno], bylo prokázáno, že v ní tato společnost uvedla, že předmětný let provozuje žalovaná. 11. Z ostatních provedených důkazů již soud nezjistil žádné podstatné skutečnosti pro rozhodující skutková zjištění a právní závěry v projednávané věci, a proto je dále nehodnotil. 12. Na základě nesporných prohlášení účastníků a provedeného dokazování lze tedy o skutkovém stavu věci učinit závěr, podle kterého se žalobci dne 26. 12. 2019 účastnili předmětného letu č. [číslo] z [obec] do [obec], kdy let byl realizován posádkou a letadlem žalované, které k tomuto účelu žalovaná pronajala [právnická osoba- anonymizována tři slova]). 13. Podle článku 2 písm. b) Nařízení je provozujícím leteckým dopravcem letecký dopravce, který provádí nebo zamýšlí provést let podle smlouvy s cestujícím nebo v zastoupení jiné právnické nebo fyzické osoby, která uzavřela smlouvu s tímto cestujícím. 14. Po právním zhodnocení skutkových zjištění dospěl soud k závěru, že žaloba není důvodná, a to pro nedostatek věcné pasivní legitimace žalované, která není nositelem hmotněprávní povinnosti k paušální náhradě nemajetkové újmy za zpoždění předmětného letu č. [číslo], neboť v řízení bylo prokázáno, že žalovaná na tento let pronajala letadlo s posádkou [právnická osoba- anonymizována tři slova]). Subjektem povinným ke splnění povinnosti k náhradě škody za zpoždění letu je provozující letecký dopravce, kterým se dle článku 2 písm. b) Nařízení rozumí letecký dopravce, který uskutečňuje nebo má v úmyslu uskutečnit let podle smlouvy s cestujícím nebo v zastoupení jiné právnické nebo fyzické osoby, která uzavřela smlouvu s tímto cestujícím. Soudní dvůr v rozsudku ze dne ze dne 4. 7. 2018, sp. zn. C -532/17, podal výklad, dle něhož povinnosti vyplývající z Nařízení mají spočívat na provozujícím leteckém dopravci bez ohledu na to, zda let uskutečňuje vlastním letadlem anebo letadlem pronajatým i s posádkou. Naproti tomu letecký dopravce, který jinému leteckému dopravci pronajme své letadlo a posádku v rámci smlouvy o pronájmu letadla s posádkou (wet lease), provozní odpovědnost za lety nenese, a to ani tehdy, když potvrzení o rezervaci místa na letu vydané cestujícím uvádí, že tento let provozuje prvně uvedený dopravce. V daném případě žalovaná, která své letadlo s posádkou pronajala jinému leteckému dopravci, tedy nebyla provozujícím leteckým dopravcem předmětného letu, za jeho zpoždění neodpovídá a tudíž jí ani nemůže být uložena povinnost k náhradě škody dle Nařízení. Na této skutečnosti nemůže ničeho změnit ani to, že byla na rezervaci téhož letu, kterou [právnická osoba- anonymizována dvě slova] vystavila jinému cestujícímu, uvedena jako operující letecký dopravce právě žalovaná. 15. Soud proto rozhodl, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku, a žalobu zamítl, když žalobci mají navíc ve smyslu ust. § 13 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění, legitimní právní důvod očekávat, aby tato věc byla posouzena obdobně jako výše uvedená typově shodná věc vedená u zdejšího soudu pod sp. zn. 14 C 75/2020, v níž soudy I. a II. stupně žalobu již dříve pravomocně zamítly z téhož důvodu (pro nedostatek věcné pasivní legitimace žalované z důvodu pronájmu letadla a posádky). 16. O náhradě nákladů řízení mezi účastníky soud rozhodl dle ust. § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v platném znění, když žalovaná měla ve věci plný úspěch. Soud jí proto přiznal paušální náhradu hotových výdajů dle ust. § 1 a 2 vyhlášky č. 254/2015 Sb., v platném znění, a to za tři úkony á 300 Kč (odpor, písemné podání ve věci samé ze dne 18. 2. 2021 a účast u jednání soudu dne 19. 4. 2021), tj. celkem ve výši 900 Kč.