18 C 285/2020-22 — Obvodní soud pro Prahu 6

Společným návrhem došlým soudu dne 10. 2. 2020 se manželé domáhají rozvodu manželství, k čemuž uvádí, že jsou oba státními občany Spojených států amerických, Californie. Jejich manželství bylo uzavřeno dne [datum] v [obec] a posledním společným bydlištěm byla adresa na [obec a číslo]. Z manželství se narodily dvě nezletilé děti. Manželství účastníků je hluboce a trvale rozvrácené z důvodu rozdílnosti povah, názorů a zájmů. Stalo se jen formálním svazkem, neplní své funkce a nelze očekávat obnovení manželského soužití. S ohledem na státní příslušnost účastníků soud nejprve zkoumal otázku pravomoci českých soudů a otázku rozhodného práva. Protože mají manželé státní občanství Spojených států amerických, soud vycházel ze zákona č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém a procesním, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ ZMPS“). Podle ustanovení § 47 odst. 1 ZMPS, nestanoví-li mezinárodní smlouva nebo přímo použitelný předpis evropské unie něco jiného, stačí k založení pravomoci českých soudů k řízení o rozvodu manželství, neplatnosti manželství a určení, zda to manželství je či není, jestliže jeden z manželů státním občanem České republiky, nebo jestliže žalovaný má v České republice obvyklý pobyt. Vzhledem k prohlášení manželů, že mají v České republice obvyklý pobyt, soud dovodil svou pravomoc ve věci rozvodu manželství rozhodnout. Použití práva Spojených států amerických, státu Californie pak bylo dovozeno z § 49 odst. 1 ve spojení s § 50 odst. 1 ZMPS, dle kterých se osobní poměry manželů řídí právním řádem státu, jehož jsou oba občany. Jsou-li občany různých států, řídí se tyto poměry právním řádem státu, v něm mají oba manželé obvyklý pobyt, jinak českým právním řádem. Rozvod manželství se řídí právním řádem státu, kterým se řídí osobní poměry manželů v době zahájení řízení. Po provedeném řízení vzal soud za prokázané, že účastníci uzavřeli dne [datum] v [obec] v Californii manželství (oddací list manželů a tvrzení manželů). Z výslechu manželů vzal soud za prokázané, že již od roku 2017 spolu pro rozdílnost povah a názorů a problémy v komunikaci nežijí, jsou schopni spolu komunikovat pouze jako rodiče nikoli jako partneři. Po zralé úvaze dospěli k rozhodnutí požádat o rozvod manželství. Dále účastníci prohlásili, že mezi sebou neuplatňují žádnou vyživovací povinnost. Co se týče vypořádání společného jmění manželů, předložili soudu Dohodu o vypořádání společného jmění manželů ze dne 12. 1. 2021, v které určili okruh společného jmění manželů a provedli jeho rozdělení. Co se týče úpravy poměrů k nezletilým dětem, byl Obvodním soudem pro Prahu 6 vyhlášen dne [datum rozhodnutí] rozsudek č. j. [spisová značka], který nabyl právní moci dne [datum]. Podle ustanovení 2310 kalifornského zákona o rodině rozvod manželství nebo rozluka může být založena na splnění následujících podmínek, alespoň jednou ze stran a) závažné neshody, které zapříčinily nezvratný rozkol manželství, b) trvalé omezení svéprávnosti. Podle ustanovení 2311 kalifornského zákona o rodině za závažné neshody se považují skutečnosti, které soud shledá jako podstatné důvody pro ukončení manželství a ze kterých se jeví, že manželství by mělo být ukončeno. Podle ustanovení 3590 kalifornského zákona o rodině ustanovení dohody o vyživovací povinnosti mezi manželi jsou považována za oddělená od ustanovení dohody o vypořádání majetku. Přikázání vyživovací povinnosti některé ze stran soudem založené na dohodě je vynutitelné, vyplývá ze zákona a bude provedeno v kompetenci soudu přikázat vyživovací povinnost. Podle ustanovení 3591 kalifornského zákona o rodině a) pokud není v odstavcích b) a c) uvedeno jinak, ustanovení dohody o výživném mezi manželi jsou předmětem následného přezkumu, případně změny nebo zrušení soudem. Podle ustanovení 2550 kalifornského zákona o rodině, kromě písemné dohody mezi stranami nebo ústní dohody stran před soudem nebo jiného způsobu dohody podle tohoto oddílu, v řízení o rozvodu manželství nebo o rozluce soud v rozsudku nebo později pokud si k tomu výslovně nechá možnost, rozdělí společné jmění manželů mezi manžele rovným dílem. Vzhledem k tomu, že v řízení bylo ve smyslu ustanovení 2310 písm. a) kalifornského zákona o rodině prokázáno, že mezi manželi panují závažné neshody, které se týkají společného soužití, názorů na život a zájmů manželů, v důsledku kterých nejsou manželé schopni žít jako partneři, ale pouze komunikují jako rodiče nezletilých dětí, považuje soud tyto důvody za podstatné pro ukončení manželství. Co se týče nezletilých dětí, o jejich výchově a výživě bylo rozhodnuto opatrovnickým soudem s odkazem na rozsudek Obvodního soudu Prahu 6 dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], který nabyl právní moci dne [datum]. Dále soud rozhodl o vyživovací povinnosti mezi manželi ve smyslu ustanovení 3590 kalifornského zákona o rodině tak, že žádnému z manželů nepřikázal vyživovací povinnost vůči druhému manželovi. Soud respektoval prohlášení manželů, v kterém uvedli, že se takto dohodli. Co se týče postupu podle ustanovení 2550 kalifornského zákona o rodině, zde soud v plném rozsahu odkazuje na Dohodu o vypořádání společného jmění manželů uzavřenou dne 12. 1. 2021. S ohledem na to, že účastníci splnili podmínky citovaných ustanovení kalifornského zákona o rodině, soud rozhodl v souladu s jejich návrhem a manželství rozvedl. Výrok o nákladech řízení se opírá o ustanovení § 23 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů.